Hotel Imperial, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Vila Stiassni, Brummelův dům

Značka RAKO slaví už 135 let své existence. Její vývoj až do současnosti měl několik významných etap – jednou z těch výjimečných bylo období přelomu 19. a 20. století, kdy tehdejší ředitel Emil Sommerschuh zval do továrny ke spolupráci významné umělce. Z této aktivity vznikla celá řada zcela mimořádných realizací, jako například Hotel Imperial, Obecní dům, Vila Tugendhat, Vila Stiassni, lázně Amalienbad ve Vídni, tunel Holland v New Yorku, Vršovická spořitelna v Praze, cukrárna Au Gourmand v Praze, Lékárna Pod Vyšehradem, světová i domácí sanatoria, lázně, fasády budov a mnoho dalších významných staveb.

Nahlížet do zkušeností několika generací odborníků, keramiků, ale také architektů a výtvarníků může značka RAKO díky své právě 135leté historii. Znalosti předávané den co den, a během výroby každého metru, jdoucí dnes ruku v ruce s moderními technologiemi, se odměňují noblesou na pohled a vysokou funkčností při užívání.

I díky tomu mnoho současných moderních realizací RAKO obdivují na celém světě, například tunel Blanka, bazén Mladá Boleslav, Campus Vídeň, univerzitu v Saudské Arábii, Škoda Auto a.s. Mladá Boleslav, Plzeňský Prazdroj, Eden – stadion SK Slavia Praha, O2 Arena, ústředí ČSOB, ústředí T-Mobile Czech Republic, mnoho ZŠ a MŠ, administrativní budovy, bazény atd.

Hotel Imperial, Praha
Jedinečná keramická výzdoba kavárny navozující atmosféru Egypta a Orientu, hlavní část hotelu Imperial, nikdy nepřestane návštěvníky oslňovat svojí výzdobou. Výjimečná podoba tohoto interiéru tvořená, mimo jiné působivou mozaikou na stropě a reliéfními ornamenty na sloupech, vznikla v roce 1914. Keramickou výzdobu provedla podle návrhů profesora dekorativního umění Jana Beneše (žáka J. Plečnika) v roce 1914 rakovnická šamotka, jejíž signaturu najdeme na jednom z centrálních reliéfů. Plastiky jsou od sochaře Josefa Drahoňovského a jsou jimi, kromě kavárny, vyzdobeny i další prostory.  
V letech 2006–2007 se společnost LASSELSBERGER, jako nástupce tehdejší knížecí Lichtenštejnské továrny na keramické zboží v Rakovníku (později RAKO), za odborného dohledu památkářů podílela na rekonstrukci tohoto unikátního keramického interiéru. Rekonstrukce obnášela čištění povrchu keramických obkladů, doplňování chybějící keramiky, a především náročnou výrobu replik i nové spárování.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Meditační salon ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze 2 patří mezi místa, která v turistických mapách nenajdete. Ačkoliv jsou však veřejnosti nepřístupná, zdobí je mimořádné unikáty. Jedním z nich je meditační salon ve třetím patře nemocnice, původně součást luxusního sanatoria, projektovaný pražským architektem Janem Kotěrou. Místnost byla roku 1914 obložena obkladačkami s listrovými a výkvětovými glazurami, které z každé z nich dělaly nenapodobitelný originál, na podlaze je ornamentální dlažba. Místnosti dominuje fontána s plastikou zpodobňující Ženu nad pramenem, vytvořenou Stanislavem a Vojtěchem Suchardovými. Jan Kotěra propojil prvky rostlinné a geometrické secese, prolínal barevnost vitráží s barvou obkladů na stěnách a dal celému salónku provzdušněnou, prosluněnou a odlehčenou atmosféru.
Na obnově tohoto výjimečného místa spolupracovala společnost LASSELSBERGER s restaurátorem Vojtěchem Paříkem, který je již na interiéry nesoucí značku RAKO specialistou a vytvořil koncept obnovy.

Vila Stiassni, Brno
Rodinná vila textilního továrníka Alfreda Stiassni, významná památka meziválečné architektury postavená podle návrhu Ernsta Wiesnera, působí na venek záměrně prostě. Wiesner objekt usadil hluboko do svahu a svažitost pozemku využil ve prospěch vily, z mnoha míst byl nerušený výhled do pisáreckého údolí. S prostým vnějškem silně kontrastovalo zařízení interiéru připomínající spíše zámecké sídlo. Autorem interiéru byl na přání někdejší paní domu vídeňský architekt Franz Wilfert.
Vila se po komplexní tříleté rekonstrukci otevřela pro veřejnost v prosinci 2014. Důležitým zdrojem informací se při rekonstrukci staly i fotografie a akvarely paní domu, jimiž dokumentovala interiér i exteriéry objektu. Repliky keramických obkladů pro tzv. vládní vilu vyrobila, podobně jako v případě vily Tugendhat, značka RAKO, a to i díky „zazděným“ úlomkům střepu původních obkladů, které se jinak vůbec nedochovaly.
Požadavek na obklady koupelen byl tedy kalibrovaný, glazovaný střep ve žlutém odstínu – dle původních, zachovaných obkladů. Barva mýdlenek byla určena úlomkem, zakonzervovaným v omítce pokládky z 80. let, tedy bílá. Společnost LASSELSBERGER, výrobce tradiční české značky RAKO, dodala několik vzorků a po korekcích barevnosti, povrchu byla schválena finální podoba obkladu ve finálním kalibrovaném rozměru 149 x 149 mm.
(Rekonstrukce vily Stiassni)

Brummelův dům, Plzeň
Dům Jana a Jany Brummelových je jedním z Loosových plzeňských interiérů, tedy děl světově uznávaného architekta počátku 20. století, Adolfa Loose. Původně jednopatrový dům se sedlovou střechou a historizujícím průčelím vystavěný v roce 1886 plzeňským stavitelem Eduardem Krohou přestavěl Loos pro manžele Brummelovy do modernějšího stylu. V prvním poschodí podle Loosova projektu vznikl pětipokojový byt, k němuž vede široké schodiště.
V domě se zachovala původní koupelna, jejíž keramické obklady pro dům zhotovila rakovnická továrna v Horní Bříze na keramické zboží RAKO. Bílé obkládačky 15 x 15 cm s jednou či dvěma klopenými hranami doplňuje černo – bílá listela, typická pro tehdejší dobu. Loos velmi pečlivě zvažoval výběr firem, se kterými spolupracoval, přičemž hlavním kritériem byla kvalita.
Při revitalizaci interiéru Jana a Jany Brummelových mohli restaurátoři využít dvou dosud existujích firem: firmy F.O.Schmidt z Vídně, která byla hlavním Loosovým dodavatelem (jedná se o většinu mobiliáře, krb a tapety) a firmy RAKO, dnes LASSELSBERGER, vyrábějící stále keramické obklady značky RAKO, která byla schopna vyrobit chybějící listely v koupelně. V roce 2015 se dům otevřel pro veřejnost.

podle podkladů firmy Lasselsberger, s. r. o.