Hotel míru, perla čínské Šanghaje, se znovu zaskví

Fotogalerie ke článku (1)

Hotel Míru, Šanghaj (zdroj: khulsey.com)

Hotel Míru, Šanghaj (zdroj: khulsey.com)
Celá fotogalerie (1)

Celý tým architektů se snaží dokončit včas, před světovou výstavu, která začíná v květnu 2010, renovaci v hodnotě 500 milionů jüanů (1,25 miliardy Kč).

Šanghaj 7. října (ČTK) - Hotel míru, symbol Šanghaje z 30. let, by se měl několik měsíců před zahájením světové výstavy znovu zaskvět ve své bývalé slávě, a to díky úsilí architektů, historiků a tučným investicím, napsala agentura AFP.

  

Secesní budova na nábřeží Bund, slavné tepně Šanghaje podél řeky Chuang-pchu, zažila Charlieho Chaplina, Noela Cowarda, který tu ve svém pokoji dokončil svou hru Private Lives, a samozřejmě mnoho dalších hostů či osobností zvaných na luxusní večírky pořádané majitelem hotelu Victorem Sassoonem.

  

Avšak válka, revoluce a série nepříliš úspěšných renovací poškodily lesk hotelu. Starý Cathay, jedna z nejluxusnějších staveb Orientu, se stal svým vlastním stínem.

  

Dnes se celý tým architektů snaží dokončit včas, před světovou výstavu, která začíná v květnu 2010, renovaci v hodnotě 500 milionů jüanů (1,25 miliardy Kč).

  

"Mysleli jsme, že to bude projekt, kterému se bude automaticky dařit. Ale není tomu tak," vysvětluje Ian Carr ze společnosti Hirsch Bedner Associates, který již restauroval mnoho jiných prestižních budov, například hotel Savoy v Londýně.

  

"Nemáme žádný prostředek, jak bychom zjistili, co bylo původní a co se kdy změnilo," stěžuje si.

  

Slavné dny Cathay skončily v srpnu 1937, kdy u jeho vrat explodovaly dvě japonské bomby.

  

Přišla světová válka, občanská válka, v roce 1941 se hotel zavřel a otevřel se teprve v roce 1956 pod názvem Hotel míru pro přijíždějící sovětské delegace.

  

O deset let později propukla kulturní revoluce a zaměstnanci honem malovali nové stropy, aby skryli císařské symboly, které by určitě Rudé gardy zničily.

  

V 80. letech zmizel mramor, který se stal obětí renovace budovy. Po celou tu dobu se z hotelu prodával původní nábytek.

  

Aby Carrův tým získal seriózní informace o tom, jak opravdu místo původně vypadalo, pustil se do vpravdě detektivní práce. Kontaktoval architekty z roku 1929, firmu Palmer and Turner, pronásledoval rodinu Sassoonových až na Bahamy a prostřednictvím šanghajského tisku se snažil vypátrat někoho, kdo by o hotelu něco užitečného věděl. Téměř nadarmo.

  

Někteří soudí, že to nakonec má jen malý význam: "Lidé dnes mají jiný vkus. Nejsem si jist, zda by turisté obdivovali styl z dvacátých let," prohlašuje Lu Ťien-sung, expert na historické památku na šanghajské univerzitě Fudan.

  

Historik Peter Hibbard má zcela jiný názor a přispěl svou hřivnou k projektu několika fotografiemi, výstřižky z dobového tisku a dokonce vzácným filmem.

  

"Toto město může všechny poplést. Je tak těžké poznat, co je falešné, co je staré nebo nové. Je to naprostá záhada," svěřuje se.

  

Carrův úkol byl ještě ztížen rozdílným přístupem nového správce Fairmont Hotels and Resorts a majitele, skupiny Ťin Ťiang, kterou kontroluje radnice, ale také památkovým úřadem.

  

Nesmíme zapomínat ani na obtížného hotelového hosta, společnost China Telecom, která odmítla opustit své kanceláře ve druhém podlaží a komplikuje tím práci restaurátorům.

  

Tým však soudí, že po tolika nevhodných změnách, kdy se například koupelny stavěly před okna, znovu pokojům dodal díky plánu z dvacátých let jejich původní dimenzi a harmonii.

  

Zlatým hřebem hotelu, jehož kovové lampy a bronzová sloupková zábradlí byly upraveny, má být hala korunovaná průsvitnou kopulí, jež byla v průběhu let zakryta.

  

pel fir

  

Doplněno Stavbaweb:

Historii světových výstav naleznete zde.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*