Ian MacDonald Architect: Meadow House

Dům pro čtyřčlennou rodinu se nachází v kanadském Caledonu na pozemku o velikosti 36,4 ha (90 akrů) zvlněné luční krajiny s historickou farmou a stodolou.

Ontarijský Caledon, prý nejbezpečnější město Kanady, není daleko od Toronta. Byl založen v roce 1974 a je oblíbeným sídlem mnoha bohatých Kanaďanů, kteří tu vlastní rozsáhlé pozemky. Počet obyvatel se od založení města zdvojnásobil na nynějších 50 tisíc. Caledon se skládá z řady městských čtvrtí, vesnic a samot, ale jeho hlavní předností je neporušená příroda. Spíše se tu dá mluvit o bydlení v přírodě než o přírodě ve městě. (volně podle wikipedie)

Architekti: Ian MacDonald Architect
Adresa: Caledon, Ontario, Kanada
Tým autorů: Ian MacDonald, Michael Attard, Nova Tayona, Adam Blakeley, Patrick Liu
Plocha: 400 m2 (4,300 sq ft)
Realizace: 2010
Foto: Tom Arban

Předmětem našeho návrhu bylo vytvořit klidné a tiché bydlení, které zachová smysluplné spojení s krajinou a její historickou zástavbou. „Samozřejmým“ místem pro dům mohlo být návrší s výhledem na krajinu, ale výhledu z tohoto místa by vévodila silnice a sousední domy.  Místo toho jsme dům vestavěli do kopce: objímá se se zemí a je chráněn před horkem, větrem i sněhem Ontaria.  Tak jsme zakryli silnici a místo toho jsme výhled orientovali na jemně zvlněnou louku a na stavby stávající farmy a její okolí.

Projekt zahrnuje vodní tok, který využívá dešťovou vodu ze střech novostavby i starého domu a původní stodoly. Voda teče podél domu do louky a přes řadu potůčků a rybníčků do stodoly a podél ní vzniká pěšina, která spojuje dům s okolím a se starými budovami farmy. Kanál spojuje dům s přírodním pozemkem v okolí a zároveň ustanovuje na louce nový ekosystém, díky němuž se na místo dostanou rostliny, ryby a ptáci. Přidanou hodnotou této vody je, že je bezpečná pro plavání i pro napití.

Výrazně jsme snížili fyzickou prezentaci domu a jeho dopad na životní prostředí, neboť jsme ho zanořili do terénní prohlubně a zakryli střechou se stejným porostem, jaký se vyskytuje v okolí. Kromě toho jsme dům propojili s jeho krajinou i tím, že jsme použili místní trvanlivé materiály a topení a chlazení řešíme geotermálním systémem na vodní bázi.  

Dům je silně chráněný, mohl by tedy být v interiéru poměrně tmavý. Proto jsou na střeše „světelné monitory“, které přivádějí jižní světlo rovnou do středu domu. Během zimy svítí nízké slunce přímo přes sklo monitorů a ke světlu přidává i teplo. V létě monitory odrazí většinu slunečních paprsků a sníží přísun světla a tepla do vnitřku budovy.  Monitory jsou ovladatelné, umožňují větrání a odvod ohřátého vzduchu zevnitř.  Protože jsou nepřímé, poskytují měkké a rovnoměrné.

Místo zřetelného odlišení interiéru a exteriéru jsme zvolili kompozici s několika meziprostory (např. když voda teče mezi domem a vnější opěrnou zdí), které tvoří cosi jako prostředníka mezi domem a světem za jeho zdmi. Tyto prostory poskytují soukromí a ochranu, ale současně udržují propojení s krajinou kolem. Vyhovují rovněž našim fyzickým a psychologickým potřebám během střídání ročních dob a podmínek počasí, protože nabízejí civilizovaný přechod mezi uvnitř a vně. Výsledkem je dům, který je současně intimní, velkorysý i pevně zakořeněný ve svém místě.