Industriální stopy před finále: konferencí v Praze a podrobnou exkurzí do Ostravy

Pražskou konferenci Průmyslové dědictví – na hraně… pořádají Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT a Katedra architektury FSv ČVUT ve spolupráci s Národním technickým muzeem. K hlavním tématům konference, která bude završena sobotní exkursí do Kladna po hmatatelných industriálních stopách, patří především konverze průmyslového dědictví – iniciativa, realizace a skutečný život. A dále pohled památkové péče na průmyslové dědictví a konverze, aktivity neziskových organizací a zapojení veřejnosti, strategie regenerace průmyslového dědictví či alternativní formy využití průmyslového dědictví.

 

Diskutovat přijedou namátkou James Douet a Miles Oglethorpe, britští členové mezinárodní organizace TICCIH, německý architekt Rasmus Radach, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková anebo poradce Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest Vít Ruprich. "V Národním technickém muzeu se setkají mladí lidé se společným zájmem o průmyslové dědictví, přestože z různých oborů a z různých zemí, i když většina z nich jsou samozřejmě studenti škol architektury z České a Slovenské republiky. Těší nás zájem i ze strany odborné veřejnosti – mezi přihlášenými nejsou jen studenti,“ říká Jana Hořická z Fakulty stavební ČVUT.

 

Ostravská část letošního Bienále Industriální stopy má příhodné načasování hned ze dvou důvodů: právě letos byl zahájen jeden z nejvýznamnějších projektů revitalizace průmyslového dědictví (konverze Dolní oblasti v Ostravě – Vítkovicích), a to i díky intervenci prostředků IOP „Vracíme památky do života“. A za druhé: v těchto dnech před 175 lety byla zafoukána v Rudolfově huti ve Vítkovicích první vysoká pec. Šlo o první vysokou pec tavící surové železo pomocí koksu místo dříve používaného dřevěného uhlí, a to nejen v českých zemích, ale v celém tehdejším rakousko-uherském mocnářství. „Zapálením první vysoké pece ve Vítkovicích začala etapa organizované výroby surového železa pomocí kamenouhelného koksu v pecích belgického typu s mnohem větším výkonem,“ dodává Ing. Ludvík Tejzr, který se historii vítkovických železáren dlouhodobě věnuje.

 

Výjimečné postavení Ostravy, a konkrétně Vítkovic, v rámci České republiky hovořil na nedávné konferenci v Kladně Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví při Fakultě architektury ČVUT: „Rozdíl přístupu měst k průmyslové historii a architektuře je značný. Zatímco některá už mají solidně našlápnuto, jiná přešlapují na místě a nechávají vše spíše v rukou času ve víře, že za ně problém bývalých průmyslových provozů někdo vyřeší. A vedle toho stojí fenomén jménem Ostrava.“ Ilustruje to i nebývalý zájem představitelů města Ostrava, Moravskoslezského kraje, agentur CzechTourism a CzechInvest nebo Regionální rozvojové agentury o nadcházející ostravskou celodenní exkursi a konferenci.

Během prvního dne, v pondělí 17. října, si společně pod vedením arch. Josefa Pleskota si na 120 přihlášených účastníků prohlédnou Důl Hlubina, vítkovický areál, včetně probíhající proměny plynojemu na konferenční a společenské centrum, Trojhalí Karolina, Důl Michal a Landek Park. V úterý 18. 10. proběhne v Landek Parku celodenní konference sestávající ze tří základních bloků: přiblížení plánů proměny Ostravy (Vítkovice + Trojhalí), panelu Industriální turistika – zpřístupnění památek krokem k jejich záchraně a panelu Udržitelný rozvoj a realizace projektů nového využití průmyslového dědictví. Zúčastní se jí i zástupci ostravských (moravskoslezských) institucí a úřadů, stejně jako renomovaní odborníci z Německa nebo Velké Británie.

 

 

Spolupráci Jana Světlíka a Josefa Pleskota vnímáme jednoznačně jako naprosto ideální. Spojení úspěšného podnikatele-vizionáře s architektem evropského věhlasu vyústilo v řadu unikátních projektů, které svým charakterem a dopadem zcela jistě přesahují nejen rámec města Ostravy a Moravskoslezského kraje, ale i celé České republiky.

 

Vzájemná spolupráce započala v roce 2009. Ing. Světlík je regionální patriot, výjimečný podnikatel i člověk. Je úspěšný průmyslník a ekonom, který bere zodpovědný přístup k regionu, ve kterém podniká, jako samozřejmost. Jsem přesvědčen o tom, že pan architekt Pleskot vnímá svou přítomnost ve VÍTKOVICÍCH jako zcela přirozenou, protože má s industriální architekturou dlouholeté zkušenosti. Poprvé za ním přišla restitucí rodinné továrny na vodoměry, podruhé v podobě zakázky rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli a potřetí v podobě unikátní rekonverze industriálních památek v Dolní oblasti VÍTKOVIC, jejíž rozměr a význam může být jen těžko překonán.

 

Dle pana Světlíka pak právě výrazný rukopis oceňovaného architekta může dát osudu ostravských průmyslových skvostů ten správný směr. Dokáže z nich vytvořit místa, jejichž nová řešení budou plně respektovat původní industriální charakter, ale kde to zároveň bude naplno žít. Pan Pleskot je tak realizátorem přání pana Světlíka, která krystalizují v jejich vzájemné diskusi. Oba to jsou muži širokých srdcí, posedlí vůlí udělat něco dobrého a něčeho dosáhnout. A to se jim k velké radosti nás všech krok po kroku daří. 

 

 

Dolní oblast VÍTKOVIC je jen jednou ze součástí širšího projektu s názvem Nové VÍTKOVICE. Autor tohoto projektu, Ing. Jan Světlík, jej ve zkratce označuje jako projekt „kreativního průmyslu“. Nové VÍTKOVICE jsou kombinací nových výrobních provozů i všeho nového, co se snaží společnost VÍTKOVICE dělat v Dolní oblasti VÍTKOVIC a v dalších lokalitách s průmyslovou historií především ve spolupráci se sdružením Dolní oblast VÍTKOVICE a architektem Josefem Pleskotem, ale i s veřejnou sférou, památkáři, vysokými školami a řadou dalších partnerů.

 

Oživovaná Dolní oblasti VÍTKOVICE se týká přestavby Vysoké pece č. 1 na prohlídkovou trasu, VI. Energetické ústředny na interaktivní muzeum a Plynojemu na multifunkční aulu. Nebude se jen přestavovat, ale i stavět. Vyroste zde třeba zbrusu nový Svět techniky, zábavný a poučný popularizátor vědy a techniky. Připravena je i řada dalších doprovodných projektů. Ve spolupráci s městem je plánovaná kupříkladu Prodloužená Ruská, díky které se Dolní oblast stane zcela otevřenou částí města komfortně přístupnou ostravské veřejnosti autem, MHD, na kole i pěšky, či Zelená osa VÍTKOVIC, která počítá s platanovou alejí táhnoucí se podél celé Ruské ulice až do Dolní oblasti.

 

Pod Novými VÍTKOVICEMI najdete také péči o další lokality. Jedná se o Landek Park s největší hornickou expozicí v České republice, jež bude sloužit rozmanitým kulturním, vzdělávacím, společenským a volnočasovým účelům. Areál je obklopen nádhernou scenérií Národní přírodní památky vrchu Landek. Proměnou projde také halda v Hrabůvce, kde v těsné blízkosti centra města vznikne mistrovské osmnáctijamkové golfové hřiště pro profesionální hráče i devítijamková golfová akademie pro golfisty začátečníky, či historicky-průmyslový objekt Trojhalí Karoliny. Projekt Nové VÍTKOVICE tak mění a v budoucnosti bude ještě intenzivněji měnit nejen charakter a atraktivitu severomoravské metropole, ale také kvalitu života statisíců místních obyvatel.

 

 

Naše komunikace není složitá v žádném případě. Generální ředitel Světlík dokázal svým přístupem k technickým památkám a vůbec k celému rozvoji Ostravy přesvědčit kraj, města, vysoké školy i firmy k aktivní spolupráci, která, troufám si tvrdit, funguje výborně. Univerzity si uvědomují přínos projektů pro výuku, firmy stojí o mladé techniky. Města zase vědí, že bez prosperujících průmyslových podniků, které potřebují novou generaci technicky vzdělaných lidí, nemají šanci se dále rozvíjet. Takže než aby se něco útržkovitě vytvářelo v jednotlivých městech, je lepší soustředit se směrem k nám a podpořit naše velké projekty, které přinesou benefity všem sousedním městům i celému kraji. Navíc jde o činnost velmi motivující, jež všechny, kteří se na ni podílejí, nabíjí energií. Stojíme totiž u zrodu něčeho, co nemá v republice ani v Evropě obdoby, navazujeme na minulost Ostravy a vytváříme její novodobou historii.

 

 

 

Přesně tak, minulý rok přišlo do Dolní oblasti VÍTKOVIC a navazujícího dolu Hlubina přibližně 45 000 návštěvníků, do Landek Parku s hornickou expozicí jich zavítalo téměř 100 000. Předpokládáme, že letošní návštěvnost bude ještě vyšší. V červenci 2011 totiž Landek Park slavil historicky nejvyšší návštěvnost. V prvním prázdninovém měsíci přilákal unikátní areál na úpatí Národní přírodní památky Landek více než třináct tisíc návštěvníků. I Dolní oblast je lákavým turistickým cílem. Lidé využívají jedinečné příležitosti vidět rekonstrukci Plynojemu, Vysoké pece č. 1 a VI. Energetické ústředny na vlastní oči. Letošní prohlídková trasa přitom právě kvůli probíhajícím pracím vede jinudy než dosud, a návštěvníkům jsou tak zpřístupněna dříve zapovězená místa v okolí všech tří vysokých pecí, kompresorovna dolu Hlubina s dvěma unikátními historickými kompresory či tajuplná železná ulička přezdívaná ulička lásky.

 

 

Odhadujeme, že to bude přes 60 miliard korun.

 

 

Zbrusu nová stavba, Science and Technology Centrum aneb Velký svět techniky, oživí Dolní oblast VÍTKOVIC nejen svým unikátním architektonickým řešením z pera architekta Josefa Pleskota, ale také svou náplní. Školákům i široké veřejnosti totiž hravou a poutavou formou zpřístupní problematiku vědy, výzkumu a technických oborů. Principem je poznávání technických jevů formou zábavy. Kupříkladu na simulátoru zemětřesení budou moci návštěvníci vidět a na vlastní kůži poznat, jak se chová země při různých intenzitách otřesů. Když si člověk něco vyzkouší, vlastníma rukama osahá, na vlastní oči vidí nebo na vlastní kůži cítí, tak se u toho i baví. Ve výsledku dokáže znalosti a dovednosti mnohem lépe vstřebávat a snadněji si zapamatovat. Tím se Svět techniky výrazně liší od klasických muzeí nebo škol, kde poznání přichází především pasivní konzumací.

 

Předpokládáme, že STC tak vytvoří předpoklady pro objevení technických talentů, které náš region nutně potřebuje. Svým umístěním v unikátní lokalitě výjimečného industriálního dědictví národní kulturní památky a evropského dědictví, kde věda i technika již mají svou bohatou historii, získá navíc dolnovítkovické STC punc jedinečnosti v celém širokém evropském kontextu. Na ploše 14 000 m² bude zahrnovat celkem čtyři světy s trvalými expozicemi a 1 svět s expozicemi dočasnými. Spojující myšlenkou všech expozic bude „věda a technika v našem životě“.

 

Kromě samotných expozic budou v centru probíhat i různé doprovodné programy a navazující aktivity jako soutěže, vědomostní kvízy pro děti, program pro vzdělávání pedagogů či donátorský a sponzorský program. Předpokládá se úzká regionální spolupráce s vysokými školami, s místními institucemi, klastry a zaměstnavateli. Cílem je ale rovněž spolupráce na národní a mezinárodní úrovni.

 

 

Určitě mají. V prvé řadě, jak už bylo řečeno na začátku, spojení dvou jedinečných osobností. Pana Světlíka a pana Pleskota. Dvou mužů, kteří dávají prostor modernímu v historickém a společně z Ostravy vytvářejí přitažlivé a zajímavé místo jak pro její obyvatele, tak pro turisty z celého světa. Červenou nití všech projektů je vzájemná synergie, jeden musí podporovat druhý.

 

Nechceme tvořit nic separátního, naopak chceme lidem nabídnout komplexní a plnohodnotné prostředí pro jejich život. Když se podíváte na mapu Ostravy, zjistíte, že všechny zmíněné technické památky jdou jedna za druhou a tvoří rozsáhlou oblast táhnoucí se podél řeky Ostravice. Ta má být do budoucna protkána 15 kilometrů dlouhou cyklostezkou, kterou by mělo v následujících dvou letech vybudovat město Ostrava. Její trasa povede od Landeku přes Komenského sady, Černou louku, Karolinu, Dolní oblast VÍTKOVIC až po obvod Hrabová, čímž dojde k severojižnímu propojení prakticky celého území města.

 

Všechny plánované projekty se tak pohodlně propojí a komfortněji zpřístupní široké ostravské veřejnosti i návštěvníkům mimoměstským unikátní historické, přírodní a kulturně společenské zázemí Ostravy. V plánu je také ambiciózní projekt lanovky mezi Landekem a centrem Ostravy. V minulosti, v době, kdy Ostrava byla převážně hornickým městem, „projíždělo“nad hlavami pracovníků dolů a hutí i obyvateli ostravských městských částí několik lanovek s vozíky. Dnes, když zde již nemáme činné doly, měli bychom vybudováním lanovky vrátit Ostravě její genium loci. Realizace lanové dráhy je městským projektem, a proto doufáme, že se na něj v budoucím volebním programu najdou prostředky. Lanovka do budoucí Ostravy prostě patří. Dalším společným cílem všech projektů je zachovat průmyslové dědictví i pro další generace a vtisknout jim novou, moderní a užitečnou podobu. Vytvořit místa, kde minulost souzní s přítomností i budoucností, kde se magická originalita bývalých industriálních lokalit mísí s přátelskou a vlídnou atmosférou současného moderního života.