Přednáška autora: 7. 9. od 17. 00
Ve studentském kostele
SV. RODINY – Karla IV. 22 Č. Budějovice
Zahájení: Ve středu 7. 9. od 19.00 – na náměstí Přemysla Otakara
II.
Výstava: 8. 9. – 2. 10.
2016
Spolupráce: Ing. arch. Jan Bárta
Kurátor: Michal Škoda
Další výstavou letošní
sezóny je projekt architekta Jana Šépky, kterým v rámci bloku
architektonických výstav chceme nabídnout nejen možnost zažít a vnímat zase
trochu jinak prostředí galerie i prostoru náměstí, ale především položit řadu
otázek, a otevřít témata, týkající se nejen umění a architektury jako takové,
ale především vnímání města – místa v rámci každodennosti.
Tato výstava nestojí pouze
na základě vlastní výtvarně architektonické intervence, ale bude rovněž
doplněna / každé úterý od 18.00 / za účasti hostů z řad odborníků, umělců,
architektů i politiků – o blok přednášek a diskusních pořadů pro veřejnost,
vztahujících se k historii i současnosti náměstí a jeho využití, stejně
jako k vztahu současného umění a architektury.
VNÍMÁNÍ
Projekt je zamyšlením nad
tím, co pokládáme za důležitou součást a dominantu veřejného prostoru, a jak
vnímáme některé skryté prostory, které nám poskytují společenské a kulturní
vyžití.
Barokní Samsonova kašna
umístěná na náměstí Přemysla
Otakara II. v Českých Budějovicích je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje
významnou památku a symbol města. Její umělecká kvalita je nezpochybnitelná a
v současné době si nikdo z nás nedokáže představit náměstí bez této
dominanty. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme již jen
mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je
historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme již o podstatě této památky,
ani o vztahu k prostoru velkorysého náměstí.
Naopak prostory prvního patra
Domu umění, které v posledních letech nabízí velmi kvalitní umělecké
zážitky, jsou před našimi zraky zastřeny. Návštěvník neznalý situace, galerii
těžko hledá. Je zřejmé, že určitá forma utajení prostoru galerie může být i
výhodou, nicméně prožitek z výstavy a případná diskuze o umění a kultuře
se vytrácí z našeho běžného denního repertoáru.
Projekt se snaží poukázat na
to, jak vnímáme, respektive nevnímáme, dominanty a skrytá místa, která nejsou
daleko od sebe, nachází se v centru dění a nabízí kulturní vyžití. Smyslem
by mělo být nabourání našeho stereotypního vnímání takových hodnot a snaha po
zamyšlení a diskusi o těchto tématech.
Samsonova kašna se přibližně
na měsíc ocitne v kruhovém prostoru, který jí jednak bude separovat od
samotného náměstí, a zároveň pro ni vytvoří klidné pozadí i intimitu, které tato
dominanta nikdy neměla. Kašna se tak ocitne jako šperk v galerii. Kruhový
prostor bude přímo propojen cestou se schody s prostorem prvního patra
Domu umění, kde se objeví opět kruh, ale v jiných souvislostech. Návštěvník se
v prostoru galerie může pohybovat pouze po vymezené kruhové cestě a do
volných prostor galerie se vlastně nedostane. Bude vnímat pouze prostor pomocí
stropu, který nebude ve vnitřní promenádě instalován. Záměrné odcizení kašny a
zvýraznění vstupu do Domu umění oknem je celkovým smyslem projektu. Do zajímavé
konfrontace se tak dostávají věci, které spolu zdánlivě nesouvisí. (J. Šépka)
—
Jan Šépka se narodil v roce 1969
v Praze. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury AVU
v Praze. V roce 1994 inicioval spolu s Michalem Kuzemenským
spolek Nová česká práce. V roce
1998 spoluzaložil a byl společníkem kanceláře HŠH architekti, která fungovala
do roku 2009. Poté založil vlastní kancelář Šépka architekti : www.sepka-architekti.cz. V letech
2004 -2014 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V
letech 2014 – 2016 byl vedoucím Kanceláře projektů a soutěží na IPR
v Praze a od září 2014 vede ateliér A1 na UMPRUM, kde byl v minulém
roce jmenován docentem pro obor Architektura. V roce 2006 byl editorem
ročenky Česká architektura a v roce 2015 vydal knihu „Jak se dělá město“
Řada projektů, na kterých se podílel, získala ocenění v ČR i
v zahraničí. K nejznámějším patří úpravy Horního náměstí
v Olomouci, úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě, Arcidiecézní muzeum
v Olomouci, vila v Berouně, vila Hermína, úpravy zámeckého návrší
v Litomyšli, návrh Národní knihovny v Praze nebo Pokoj v krajině
v Modravě.tisková zpráva
https://www.facebook.com/events/1087672371269333/
Kdo ma na starost stavební dozor na stavbě sv.Barbora v Peci pod Sněžkou
Taková onyxová stěna, to by bylo něco. Podsvícená, jako by byla průsvitná ...
Třeba místo madla stačí ta síť. Madlo může být jen jednostranné. V každé případě je dobře, že ta síť je…
Jo díky, vyzkouším to.
Pokud chcete znát přesnou cenu za digitálně potištěnou podsvícenou stěnu ze skla, nejprve si změřte rozměry. Pak si vyžádejte cenové…