Mnoho odborníků s názory a postupem světové organizace nesouhlasí. „Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Drážďany byly z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet,“ říká známý architekt a vysokoškolský profesor Zdeněk Fránek, který je jedním ze zakládajících členů Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).
UNESCO není neomylný učitel a Praha není nezvedený žák
„Doporučení ze strany UNESCO by neměla být vnímána jako jednostranné direktivum, jakýsi protektorát. Při čtení některých vyjádření, která by měla mít formu „doporučení“, mne napadala paralela vztahu neomylný učitel versus nezvedený žák. Je skutečně zvláštní, a myslím, že jde o vstup do našich vnitřních záležitostí, pokud je požadováno, abychom posílali projekty nad deset pater k posouzení do Paříže,“ uvedl architekt a pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček v rozhovoru pro časopis Stavba.
„UNESCO není nadřízený orgán a má jen koordinační funkci. Závěry zprávy by tak měly být hlavně předmětem debaty. S něčím souhlasit nemusíme, Česko je koneckonců suverénní stát. Média ze zprávy udělala průšvih, kterým ve skutečnosti není. Praha není jenom obrázek. V minulosti se kulturní hodnoty tvořily stavbou nových a nových vrstev města v různých slozích a stylech, což je na Praze úžasné. I naše generace by měla mít možnost něco přidat,“ řekl pro iRozhlas Jan Jehlík, profesor a vedoucí katedry urbanismu na Fakultě architektury ČVUT.
UNESCO jako beranidlo
Zpráva světové organizace se vymezuje proti připravovanému novému stavebnímu zákonu, pražskému Metropolitnímu plánu i proti některým konkrétním již realizovaným nebo připravovaným stavbám v metropoli. Míra podrobností i stylistika některých doporučení je však velmi nestandardní a je znát, že názory UNESCO výrazně formují někteří místní odpůrci nové výstavby a rozvoje, kteří do Paříže průběžně posílají své kritické podněty.
Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče existují u nás dvě znepřátelené skupiny. Jedna říká: v roce 1992 jsme se zapsali, a tak to vše musí zůstat a musí se to zakonzervovat. A druhá myslí, že všechny ty hodnoty máme zachovat a chránit, ale musíme město také rozvíjet, doplňovat ho o další vrstvy a umožnit v něm nějaký život. „A to je náš základní konflikt, který nikdy nebyl vyřešen, a pokud si ho sami mezi sebou nevyřešíme, tak s UNESCO nebude klid,“ soudí Boháč.
„Problém mezi Prahou a UNESCO vyvolávají některé skupiny lidí zde v Praze, které se za postoje světové organizace snaží schovávat, a atakují jakékoliv připravované změny. Ať již dobré nebo špatné,“ souhlasí známý architekt Jakub Cigler.
tisková zpráva SAR
podívejte se co se dnes staví v Londýně!Tam jim UNESCO nedělá potíže?
Souhlasím s arch. Říhou, a je třeba vědět, že za UNESCO s vyjadřují konkrétní lidé a o těch je třeba něco zvědět, že. Tedy o tom, jak bude Praha v určitých specifických oblastech vyhlížet a tedy spoluvytvářet občanům životní prostředí, nechť rozhodují opravdu kvalifikovaní lidé, kteří k Praze mají prokazatelně pozitivní vztah a mají také podporu kolegů, kteří rozumí kráse, umění, historii a půvabu tradiční architektury. Proč má svět tak rád starou Prahu? No vidíte, ti dobří krajané to vědí. Proč brát příliš vážně kohosi (koho že?) z UNESCO? Podívejme se, jak to dopadá, když přejímáme doslova VŠE, co nám sem implantuje skomírající monolit EU. Nepřevažují již dnes negativa? Pro Česko by úplně stačilo členství v NATO a s EU kvalitní obchodní dvoustranné vztahy, jako má Island, Norsko, Švýcarsko. A bude mít Velká Británie.
UNESCO nepřikazuje, co a kde se smí v Praze stavět, ale vede seznam památek světového kulturního dědictví a jeho potencionálních ohrožení dle vlastních kritérií. Praha se sama rozhodne, zda na Pankráci stavět další výškové budovy. Podle mého by dnešní |zubaté| panoráma zástavby Pankráce naopak potřebovalo při pohledu z hradní rampy |zacelit| mezery dalšími stavbami a vytvořit tak jakousi novou obalovou křivku podobnou Gaussově křivce, do stran se snižující. To by se snad dalo obhájit i před bdělým okem UNESCO.