Jihočeský kraj potvrdil územní rozhodnutí pro nádraží v Brně

(ČTK) – Jihočeský kraj potvrdil územní rozhodnutí nutné pro přestavbu brněnského železničního uzlu, řekl ČTK Jaroslav Hodina z krajského úřadu v Českých Budějovicích. Nezrušil ho, jak chtěli stěžovatelé, především spolek Děti Země, pouze jej v některých bodech upravil. Stěžovatelé se nyní mohou obrátit na soud, právní moci nabude rozhodnutí úřadu po doručení účastníkům řízení. V Českých Budějovicích se o brněnském nádraží rozhodovalo více než dva roky. O přesunu do jižních Čech rozhodlo kvůli podjatosti brněnského magistrátu ministerstvo pro místní rozvoj.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) by nyní mohla pokračovat ve stavebním řízení. Záleží však na tom, zda se Děti Země obrátí na soud, jak dlouho potrvá a jaké bude jeho rozhodnutí. ČTK reakci spolku zjišťuje.

O posun ve stavebním řízení usiluje SŽDC jako investor zatím marně přes deset let. Územní rozhodnutí řeší variantu brněnského uzlu s odsunutým nádražím v místě dnešního dolního nádraží. Zároveň jde o variantu, která nepočítá s podzemní železnicí, tedy vedením tratě od Chrlic do podzemní části stanice. A jedna z tratí směřující do nádraží má vést památkově chráněným areálem Masné burzy. Tuto variantu také letos prosadilo navzdory stanovisku města a kraje ministerstvo dopravy.

Územní řízení začalo v roce 2005 a předchozí dvě územní rozhodnutí byla zrušena. Odvolání, o němž rozhodl Jihočeský kraj, podali stěžovatelé v roce 2013. „SŽDC se nyní s rozhodnutím seznamuje. Po vyhodnocení územního rozhodnutí bude stanoven další postup, který projedná Řídící výbor železničního uzlu Brno. Schválená studie proveditelnosti a potvrzené územní rozhodnutí dává prostor dále pokračovat v projektové přípravě,“ uvedla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

Úředníci Jihočeského kraje vzhledem k tomu, kdy stavební řízení začalo, některé části v rozhodnutí vypustili a některé doplnili. „Měnily se zákony, čemuž se bylo potřeba přizpůsobit,“ řekl Hodina. Některá stanoviska ministerstva životního prostředí a podmínky pro výstavbu se staly závaznými. „V případě žaloby bude záležitost řešit soud v Brně,“ dodal Hodina.

Rozhodnutí úřadu přišlo v době, kdy už je po letech debat zřejmé, že nádraží, které je součástí přestavby uzlu, se přesune o kilometr na jih. Právě přesun nádraží je důvodem, proč Děti Země více než deset let vystupují proti územnímu rozhodnutí. Nové nádraží a přestavba uzlu má stát zhruba 50 miliard korun. Kdy se začne stavět a kdy by mělo být hotovo, není zřejmé. Přestavba je nutná kvůli tomu, že nádraží již nestačí vzrůstající poptávce po železniční dopravě.

Přesun hlavního nádraží k řece se v Brně řeší přes 90 let
(ČTK) – Přehled informací o plánech na přesun hlavního nádraží v Brně (jihočeský kraj potvrdil územní rozhodnutí nutné pro přestavbu brněnského železničního uzlu):

– Současné brněnské hlavní nádraží stojí prakticky na stejném místě nedaleko centra již od zahájení provozu železnice, tedy od roku 1839. Spolu s břeclavským bylo prvním na území současné ČR. Z původní stavby se ovšem nic nezachovalo, byla totiž situována kolmo na koleje, které zde končily. Druhá budova, jež vznikla v první půlce 40. let 19. století, je dnes součástí jihovýchodního křídla. S rozvojem železniční dopravy se v dalších dekádách zvětšovalo také nádraží, současnou secesní podobu získalo při přestavbě v letech 1902 až 1905.

– Nedostatečná kapacita nádraží, do kterého postupně vyústily další tratě, se začala řešit již v 20. letech minulého století. V urbanistické soutěži na novou podobu Brna v roce 1927 se nejvýše umístil návrh, který počítal s vybudováním nádraží asi 500 metrů jižněji, u severního břehu řeky Svratky. Ve stejné době se začalo uvažovat o komplexním přebudování poněkud chaoticky vzniklého brněnského železničního uzlu, byla vypsána i architektonická soutěž, která počítala s výstavbou nového osobního i nákladního nádraží jižně od Svratky.

– Další soutěž na podobu Brna z roku 1933 přišla se čtyřmi variantami řešení nádraží, kromě rozšíření původního se objevily tři možnosti pro novou lokalitu. Mezi nimi již byla varianta, postavit nové nádraží téměř o kilometr jižněji, tedy v místech takzvaného dolního nebo též rosického nádraží. To v prvních desetiletích fungování železnice využívali i cestující na trati do Zastávky u Brna, od konce 70. let 19. století ale až na výjimky slouží jen nákladní dopravě.

– S blížící se válkou však vzaly plány na přestavbu brněnské železniční sítě zasvé. Budovaly se sice nové úseky (zejména dvoukolejná rychlíková trať vedoucí přes Tišnov do Havlíčkova Brodu), myšlenky na nové nádraží ale na více než 20 let utichly. Soutěž vypsaná magistrátem v roce 1966 však opět počítala s tím, že nádraží vznikne na místě dolního nádraží. Dědictvím těchto plánů je nynější autobusové nádraží na Zvonařce, jehož první část se otevřela v roce 1978.

– Po listopadu 1989 se s řešením železničního uzlu v Brně začalo znovu, přičemž uvažované varianty byly prakticky stejné jako v polovině 30. let. Tedy buď rekonstrukce současného nádraží a případné rozšíření v jeho bezprostřední blízkosti, nebo přesun nádraží na jih – ať už do míst dolního nádraží, nebo mírně severněji a blíže k centru. V obou případech by nádraží navazovalo na už existující tratě a vzniklo na nezastavěných parcelách. Nakonec se tedy začalo pracovat s variantou na místě rosického nádraží.

– Plány na přesun nádraží o kilometr k řece se staly v Brně v uplynulém čtvrtstoletí jednou z hlavních politických otázek. Konala se kvůli tomu dokonce dvě místní referenda, jejichž vypsání iniciovali odpůrci přesunu. Ani k jednomu ale nedorazil potřebný počet voličů, v roce 2004 byla účast asi 25 procent, v říjnu 2016 zhruba o procento méně. Ani jedno referendum tak nebylo závazné, ačkoli pro zachování nádraží v centru v obou případech hlasovaly přes čtyři pětiny účastníků.

– Odpůrci přesunu, kteří prosazují stavbu pod Petrovem poblíž současného nádraží, poukazují například na to, že nové nádraží bude mít horší napojení na MHD. Původní nádraží je také přímo propojeno s historickým centrem. Pro odsunutou variantu hraje podle studie Správy železniční dopravní cesty mimo jiné její větší připravenost a možnost stavět zhruba o několik let dříve. Nové nádraží by také podle zastánců přesunu přispělo k rozvoji dosud přehlížené oblasti.

– Letos se možnost výstavby nového brněnského nádraží přiblížila. Nejprve v lednu podpořil odsun hlavního nádraží ke Svratce Jihomoravský kraj, pro stejnou variantu se v půlce února vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed a poté přesun nádraží podpořili brněnští zastupitelé. V březnu se pro přesun vyslovil též řídicí výbor Železničního uzlu Brno ustavený ministrem dopravy. Nyní jihočeský krajský úřad, který rozhodoval kvůli podjatosti brněnského magistrátu, potvrdil územní rozhodnutí nutné pro přestavbu brněnského železničního uzlu,

– Centrální komise ministerstva dopravy v květnu doporučila vládě, aby jako místo ke stavbě nového nádraží určila dolní nádraží. Vybrala ale podvariantu bez podzemní železnice, jinou, než preferovalo Brno a kraj. V červenci vláda vzala na vědomí materiál ministerstva dopravy o přesunu, materiál ovšem nepočítá se stavbou podzemní dráhy podobné metru, což vadí brněnské radnici. Odsun nádraží má stát přes 40 miliard, další dvě miliardy budou použity na městskou infrastrukturu.

Doplněno Stavbaweb:
Projekt přestavby železničního uzlu

Související články:
Zastupitelé Brna rozhodli, chtějí nádraží u řeky  28.2.2018
Otevřená výzva odborníků zastupitelům města Brna ohledně přestavby ŽUB  27.2.2018
Průzkum o poloze nádraží v Brně názory politiků nezměnil  21.2.2018
Výzkum pro Brno a výzkum SCVD: Vítězí varianta nádraží v centru 19.2.2018
Nádraží v Brně – odsunout nebo ponechat?  16.2.2018
KAM nádraží – Řeka nebo Petrov?  6.2.2018
Čtyři expertní posudky doporučují Brnu nechat nádraží v centru  12.1.2018
Městský architekt doporučuje nádraží u řeky  10.1.2018
Studie připouští možnost stavby nádraží v Brně na dvou místech  1.11.2017
Brno chce mít do půli roku studie čtvrti pro obě varianty nádraží  12.2.2016
ANO v Brně navrhuje novou variantu stavby nádraží v části jih  1.6.2016
Brno vybralo tři nejlepší studie pro variantu odsunutého nádraží  26.5.2016
Výsledky soutěže Budoucnost centra Brna 11.5.2016
Budoucnost centra Brna 5.5.2016
Budoucnost centra Brna – urbanistická soutěž o návrh 4.1.2016
Aliance Referendum 2016 zahájila kampaň k poloze nádraží v Brně  17.12.2015
Byla vyhlášena mezinárodní urbanistická soutěž Budoucnost centra Brna 8.9.2015
Architekt: O brněnském nádraží ať rozhodne dvoukolová soutěž  17.4.2015
Brno nechá vytvořit podobu Jižního centra s nádražím pod Petrovem  6.3.2015
ČKA: Nová podoba nádraží v Brně musí vzejít z diskuse s odborníky  15.9.2014
Dvě varianty nádraží v Brně  10.2.2014
Nové brněnské nádraží nesmí tvořit bariéru, vyplynulo z workshopu  15.10.2013
Model brněnského nádraží u řeky lidé najdou u Staré radnice  4.10.2013
Ruller, Rudiš, Chybík: modernizace brněnského nádraží je možná jen v centru  14.6.2012
Brno má první oficiální dokument, kde připouští nádraží v centru  6.3.2012
Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru  14.12.2011
Magistrát v Brně zrušil územní rozhodnutí k odsunu nádraží  30.11.2011
S odsunem brněnského nádraží nesouhlasí ministerstvo kultury  25.10.2011
Stavbě nádraží v Brně hrozí další zpoždění, SŽDC žádá o výjimku  18.1.2010
Stavba nádraží v Brně do roka nezačne, SŽDC nezískala rozhodnutí  15.12.2009
Studie: Stavba rychlodráhy s nádražím v Brně by stála 3,3 mld. Kč  20.8.2009
Nové nádraží v Brně může zastřešit obchodní komplex s parkovištěm  3.1.2009
U plánovaného vlakového nádraží v Brně budou další věžové domy  3.10.2008
Zelení: Rychlodráha v Brně je reálná, odsun nádraží nezpozdí  10.7.2008