Jíslova rychta v Trávníčku

Rychta na Českodubsku je zbořeništěm, může z ní být ale muzeum

Jíslova rychta patří k nejhonosnějším zástupcům regionální lidové architektury. Její dnešní podoba pochází z konce 18. století. Znalce i běžné návštěvníky jistě potěší řezbami bohatě zdobené podstávky, unikátní horská lomenice či roubené špyÌ?charové patro s pavláčkou v hospodářské části. Její dnešní podoba pochází z konce 18. století. Tento vzácnyÌ? objekt se díky dlouhodobé neúdržbě nachází v havarijním stavu, a tak je prozatím mož né nahlédnout pouze do přízemní světnice.  Zdroj foto: dubaci.cz
Jíslova rychta patří k nejhonosnějším zástupcům regionální lidové architektury. Její dnešní podoba pochází z konce 18. století. Znalce i běžné návštěvníky jistě potěší řezbami bohatě zdobené podstávky, unikátní horská lomenice či roubené špyÌ?charové patro s pavláčkou v hospodářské části. Její dnešní podoba pochází z konce 18. století. Tento vzácnyÌ? objekt se díky dlouhodobé neúdržbě nachází v havarijním stavu, a tak je prozatím mož né nahlédnout pouze do přízemní světnice.  Zdroj foto: Dubáci

(ČTK) – K nejhonosnějším zástupcům lidové architektury Českodubska patří Jíslova rychta v Trávníčku na Liberecku, přesto ji hrozí zánik. Několik desítek let už není obývaná a je v havarijním stavu. Občanské sdružení Doubáci ji chce zachránit s pomocí evropské dotace a proměnit v muzeum lidové kultury Českodubska. ČTK to v neděli 6. července řekl předseda občanského sdružení Jan Havelka při dnu podstávkových domů v Trávníčku.

Historie Jíslovy rychty sahá minimálně do 16. století. Svoji současnou podobu získala při dvou přestavbách v 18. a 19. století. Má bohatě vyřezávaný štít, unikátní horskou lomenici a roubené špýcharové patro s pavlačí v hospodářské části. "Chtěli bychom ji jen restaurovat, opravit poškozené části a jinak ji zachovat tak, jak je. Je to nejlepší svědek lidové architektury," uvedl Havelka. Uvnitř se podle něj dochovaly i černá kuchyně, pec či zemědělské náčiní z 19. století. Dnešní akce byla první, kdy si rychtu veřejnost mohla prohlédnout. Dovnitř ale návštěvníci nemohli, stav budovy to neumožňuje. Oficiálně je vedena jako zbořeniště.

Odhadem si záchrana Jíslovy rychty vyžádá čtyři miliony korun, k tomu ale budou muset Doubáci nejdříve získat souhlas majitelky budovy Zdeňky Pifkové. "Nezávazně jsme jednali, že by to bylo možné," uvedla majitelka, která je potomkem slavného Jíslova rodu. Přála by si sice, aby se slavný dům opravil, obává se ale problémů a omezení, které by mohly nastat po prohlášení rychty kulturní památkou.

Podle Havelky je Jíslova rychta jedním ze tří neobývaných podstávkových domů v Trávníčku, které by chtěli zachránit s pomocí evropské dotace. "Pro každý máme jiné využití. Rychta by byla muzeem, bývalá Beranova hospoda turistickým a informačním centrem a Najmanova chalupa centrem ekologické výchovy," nastínil. "Každá budova je zástupcem nějaké sociální skupiny – rychtář, hostinský, chudý rolník," vylíčil. Obnova roubeného hostince si vyžádá kolem sedmi milionů korun, na rekonstrukci Najmanovy chalupy je potřeba asi 3,5 milionu korun. Havelka připustil, že ne všechny projekty se jim asi podaří zrealizovat. "Rádi bychom zachránili alespoň jeden ze tří vytipovaných regionálně jedinečných podstávkových domů," dodal.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*