Kanceláře firmy Deloitte

Jeden z nejsledovanějších projektů loňského roku byla relokace kanceláří poradenské společnosti Deloitte. Interiéry v budově Churchill navrhlo renomované pražské studio ATELIER KUNC architects. Intenzivně pracovalo na tomto výjimečném projektu až do jara letošního roku. Výsledkem je unikátní nadčasový interiér plný světla, přírodních materiálů a přátelského prostředí pro zaměstnance, ale i partnery Deloitte. Na střeše je pak z terasy neopakovatelný výhled na pražské panorama včetně Hradčan. Při projektování nových kanceláří architekti i realizační tým vycházel z průzkumu mezi zaměstnanci i zkušeností zahraničních kolegů.
Nový koncept kanceláří akcentuje spolupráci, kreativitu a flexibilitu. Větší důraz klade i na „wellbeing“ zaměstnanců, v kancelářích je například vlastní posilovna nebo střešní terasa. Kancelářský prostor je navržen jako obytná krajina, která stírá rozdíl mezi klasickým pracovním prostředím a pocitem domácí pohody. Architektonický koncept byl postaven na fenoménu hubů, jednotlivá patra mají každý svůj střed, svůj vlastní HUB s kavárnou a výhledem. Přízemí je koncipováno tak, aby se maximálně využil potenciál bohatě proskleného atria s návazností na venkovní pobytovou a relaxační terasu. Highlightem atria je Deloitte kavárna, která slouží jak pro klienty, tak pro zaměstnance firmy. Spolu s klientskou částí na kavárnu navazují i trainingové a konferenční prostory. Zcela novým prvkem pro Deloitte je coworkingová zóna, která plní všechny projektové a prezentační potřeby firmy. Coworking byl navržen tak, aby splňoval prostorovou variabilitu pro interní i externí projekty. Důležitým interiérovým prvkem je točité designové schodiště, které prostorově propojuje přízemí atria a vstupní haly s coworkingovým patrem.
Pět pater nad atriem slouží pouze pro zaměstnance Deloitte. Všechna propojuje otevřené schodiště, které spolu s atriem zlepšuje celkovou komunikaci a transparentnost napříč celou firmou.
Hlavní komunikačním a sociálním prvkem interiéru je HUB – kavárna s neformálním sezením. Na každý HUB navazují projektové místnosti včetně provozního zázemí. Díky centrální poloze HUBu v rámci celého patra je to oblíbené místo k formálnímu i neformálnímu setkávání. Jednotlivé HUBy zvyšují efektivitu celé firmy. Protikladem k rušnému HUBu jsou prostorově oddělené semi-openspace zálivy, určené pro standardní pracovní úkony jednotlivých „core“ týmů. Výjimečnost posledního patra s benefitem velké terasy slouží pro zaměstnanecké i klientské eventy.
Specifikem v návrhu kanceláří byl i důraz firmy Deloitte na maximální hospodárnost a ekologickou stránku projektu. To se projevilo v požadavku na opětovné využití stávajícího kvalitního pracovního nábytku, což ovlivnilo celkové uspořádání openspace prostoru. Architektem připravený spaceplan tak ušetřil významné finanční prostředky.

Hovořme s architekty z Ateliéru Kunc
Na otázky odpovídají Michal Kunc, Mirka Fiedlerová, Michal Matějíček, Lucie Eisová

Jak vznikla spolupráce mezi Ateliérem Kunc a Deloitte?
MK: Myslím, že se datuje už do roku 2015, kdy jsme byli osloveni, abychom se zúčastnili soutěže na výběr architekta.
Mirka Fiedlerová (MF): A vlastně úplně na začátku bylo naším úkolem pomoci najít správnou budovu. Nejdřív jsme u toho byli sami, potom s britským studiem MCM. Prověřovalo se několik budov v Praze a volilo se, která by byla pro Deloitte nejvhodnější. A to včetně varianty, že by Deloitte zůstal v upravených prostotách v Nile House v Karlíně.
MK: Bylo to zajímavé, protože jsme měli možnost vidět ostatní domy, jak v hotovém stavu, tak i v přípravě. A díky tomu jsme mohli společně s Deloitte vychytávat, jaké mají a budou mít v budoucnu potřeby. Každý objekt něco umožňoval a něco jiného naopak ne. Zadání tak vlastně vyrůstalo ve společné diskusi nás všech. Když jsme potom došli k Churchill square, tak jsme najednou viděli, že ten má všech „5P“. Že tam to prostě funguje.
Michal Matějíček (MM): Také bych chtěl dodat, že se samotný program Deloitte měnil s rozpracovaností projektu a neustálým ověřováním jednotlivých funkcí, zda mají stále stejnou důležitost, rozsah a správné umístění v samotné budově.

Co jste vlastně pro Deloitte zpracovávali? Interiéry nebo exteriéry?
MF: Bylo to rozděleno tak, že Penta měla svého architekta budovy, studio Jakub Cigler Architekti. Nás si najal Deloitte jako architekty interiéru. My jsme se ale k projektu dostali už ve chvíli, kdy vlastně ještě nebyl ani na papíře. Což bylo skvělé, protože jsme tam od počátku mohli vnášet body, které byly pro Deloitte i pro náš interiérový koncept HUBů důležité. A výrazně tak změnily dům. Potřebovali jsme například rozšířit některé trakty tak, aby vyhovovaly všem potřebám. Ten dům byl kreslen Deloitte vlastně na míru.
MK: Bylo to naprosto ideální řešení. Když navrhujeme rodinné domy, logicky pro konkrétního klienta s jeho specifickými potřebami a přáními. To není samozřejmě vůbec běžné u kanceláří. My se obvykle dostáváme k administrativním domům, které už jsou prakticky hotové. A navrhujeme do nich kanceláře na základě plánů, které dělal někdo jiný. Většinou bohužel bez konceptu, nadhledu, s nepochopením potřeb nájemce – klienta, který v tu chvíli dokonce třeba ještě není ani znám. Zatímco zde jsme mohli mluvit i do toho, jak ten dům bude uvnitř fungovat. A to je podle nás jeden z největších bonusů, který pro Deloitte projekt Churchill má.
MM: Myslíme si, že se povedlo dostat všechny prostory na stejnou kvalitativní úroveň, a to jen díky tomu, že je Deloitte osvíceným klientem s vysokými nároky na detaily, materiály i samotné provedení.

Navrhovali jste interiéry kanceláří pro řadu mezinárodních i lokálních firem. Jaké je poznávací znamení vašeho rukopisu?
MK: V ateliéru jsme kancelářských interiérů navrhli tisíce metrů čtverečních. Za léta práce máme vlastní know-how, jak vytvořit kvalitní a také krásné pracovní prostředí. Chceme, aby byl interiér plný pozitivních emocí, nejen praktický. Aby se v něm dalo dobře žít. Když přijdete k nám do ateliéru a zeptáte se mne, co dělá Atelier Kunc Architects, odpovím vám velmi jednoduše: Vytváříme emoce, pozitivní atmosféru, hrajeme si s prostorem… Navrhujeme interiéry, domy, kanceláře, hlavně ale navrhujeme prostor. Věnujeme se především tématu bydlení, interiéru. To nás baví, tam je vášeň, je to základ naší architektury. Interiér je o bydlení a bydlení, to je pohoda, domov. To je pro nás velká pokora a poslání, vytvářet lidem domovy.
MM: Snažíme se vždy pochopit všechny aspekty požadavků klienta a samozřejmě je i naučit jiný způsob práce, užívání kancelářských prostor, než jak tomu byli doposud zvyklí. Není to tedy jen o krásnu, ale i o funkci, správném členění prostoru a splnění všech provozních požadavků. A samozřejmě i splnění korporátního vizuálu firmy.

Klientům říkáte, že vám jde hlavně o prostor, který má připomínat místo, kde by rádi trávili dobrou dovolenou. Platí to i pro interiéry kanceláře?
MK: Ano, samozřejmě. Je to pořád stejné téma. Je to hlavní krédo našich návrhů a realizací, naše filozofie. Bydlení je základ naší práce. Architektura zevnitř.

Jak s kancelářemi souvisí téma bydlení a domova?
MK: Vytvoříme-li pracovní prostředí s pocitem pohody a co nejbližší našemu domovu, našemu přirozenému životu, získáme příjemnou atmosféru. Získáme zájem lidí, kteří v něm pracují. Výrazně zvýšíme jejich motivaci, kreativitu, zájem a výkon. Je to vyzkoušené. Jsme tvůrci emocí. To nás baví.
MM: Souhlasím, určitě platí, že samotné prostředí vždy ovlivňuje náladu a chuť v kanceláři trávit svůj pracovní čas. Je to i o odpočinku a relaxu, změny pracovního místa, už nelze navrhovat kanceláře, kde všichni sedí jen za svým stolem v anonymním openspace.

Není to protimluv? Kancelář, která nemusí vypadat jako kanceláří?
MK: V ateliéru máme dnes už obrovské zkušenosti a denně vidíme, jak se přístup k navrhování interiérů proměnil. Dramaticky proměnil. Nebudu mluvit o materiálech, nových technologiích a o metrech čtverečních. Mluvím o lidech, protože lidé a jejich příběhy mne na architektonické práci zajímají nejvíce. V našem ateliéru se řadu let zabýváme tím, jak propojit práci v kanceláři s tím, jak jsou koncipované developerské office projekty. Jak spojit ekonomiku provozu a celkové investice s efektivitou práce. Jak správně naplnit požadavky na moderní pracovní prostředí. A jak to celé udělat v zajímavém stylu. Příjemné místo nejen pro práci, ale i pro život. To je cíl. Užít si život.

Jak tedy podle vás propojit navrhování kanceláří s každodenním životem?
MK: To, jak lidé žijí, pracují a baví se, se mění. Stále více lidí chce mít ve svých životech větší smysl, chtějí více spolupracovat a těšit se ze života i v práci. Především v práci. Budou se měnit pracovní prostředí a služby, aby odpovídaly zaměstnancům příští generace. Chceme ukázat, proč je důležité k tomuto procesu přizvat architekta úplně na začátku, před výběrem budovy, místa.
MM: Také se mění požadavky zaměstnanců na firmu, kde chtějí pracovat a dát zaměstnavateli ze sebe to nejlepší. Pak samozřejmě očekávají kvalitní prostředí, které je bude hlavně motivovat a těšit.
Lucie Eisová (LE): Zároveň s tím se ale zvyšují i požadavky firem na efektivitu zaměstnanců. A tu lze vhodným návrhem uspořádání kanceláře výrazně ovlivnit.

Jak konkrétně jste postupovali u nových kanceláří Deloitte?
MK: Podle mne úspěch toho, jak dobře navrhnout kancelář má mnoho parametrů, a jedním z těch nejdůležitějších jsou i samotné testfity (zkušební plány pracovních míst, na kterých se testují zvolená řešení – pozn. red.). Úspěch ale není jen v tom, jestli se vejde určitý počet lidí do prostoru. Vytvořte lidem prostředí co nejbližší jejich domovu, dejte mu atmosféru, zbořte zeď mezi tím, kde je práce a kde je doma. To je výzva a motivace. Dnes je přece – ve většině případů, neříkám, že vždy – jedno, odkud pracujete. Částečně z domu, z kavárny, z tabletu na cestě… Stírá se rozdíl mezi pracovním a domácím prostředím, mohutně narůstá počet lidí, kteří pracují a budou pracovat v coworkingu, sdíleném prostoru.
MM: Na začátku navrhování bylo důležité i správné rozložení jednotlivých funkcí v rámci celé budovy. Musíte vědět, čeho chcete v nových kancelářích dosáhnout, co se má změnit nebo doplnit. Musí to všechno dohromady fungovat, a to i včetně těch zmíněných emocí.
LE: Zásadní pro uspořádání celé budovy bylo určitě rozhodnutí ohledně umístění klientské a coworkingové části. Ty jsou nakonec v prvních dvou patrech, tedy nejlépe přístupné „z ulice“.

Téma coworkingu, hubů a sdílených prostor dnes rezonuje celým kancelářským trhem.
MK: Ano, samozřejmě… firmy jako WeWork určují trend a vývoj. Startupy chtějí vyrůst do velkých firem a velké firmy chtějí vypadat jako startupy. Všichni chtějí pracovat spolu, v motivujícím prostředí a v pohodě. K tomu říkám: udělejme si z kanceláře nenásilně druhý domov, stejně kvalitní prostředí, jaké chceme mít doma… To je přeci přirozená potřeba ne?
LE: Deloitte má celé jedno patro navržené jako coworking. Nikdo v tuto chvíli neví přesně, co bude část firmy dělat za rok, jaké projekty a nové týmy vzniknou. Je to vize. Tyto prostory jsou tu pro všechny nové potřeby Deloitte, pro nejrůznější projekty, ať už krátkodobé, interní nebo externí s klientem. Prostor pro dlouhodobé kampaně, kde je nutné zajištění maximální variability a vlastního zázemí, soukromí nebo bezpečnosti. Důležitá je návaznost na hlavní „Deloitte Café“ v atriu v přízemí.
MF: Deloitte Café s možností pobytu na terase doplňuje klientskou a training zónu v přízemí – vše tvoří provázaný funkční celek. Je to jeden z velkých benefitů nových kanceláří. Kavárna ve vstupním atriu, kam si může dojít na chvíli kdokoli ze zaměstnanců na chvíli oddechnout, nebo se naopak potkat s kýmkoli „zvenku“, aniž by ho musel brát „dovnitř“ do kanceláře.
MK: Kavárna Deloitte je takové malé umělecké dílko, chtěli jsme vytvořit náš vlastní kousek umění.

Až na různé specifické profese, jako jsou účetní nebo auditoři, je dnes jasný trend a to jsou open office.
MK: Ano, u mne jednoznačně převažuje chuť pracovat s openspace. Oproti uzavřeným buňkám kanceláří navrhujeme krajinu: landscape. Koncept openspace slouží jako základ, je to jen startovní „plato“ pro mnoho různých prostředí. Pomocí nich jsme takto řešili kanceláře i pro jiné velké nadnárodní společnosti v Praze. Vytváříme Living Landscape Office. Je to koncept bytí, práce, prožívání života. Práce je dnes hodně virtuální, mohu pracovat z mnoha míst podle potřeby.  A to mne na tom baví. Landscape Office musí umět kopírovat normální život a jeho projevy.
LE: Navrhujeme tak, že společně debatujeme, popisujeme typická pracovní prostředí v kanceláři, a jak předpokládáme, že se budou vyvíjet. Pracovní místa, krátká setkání, porady, místo na kávu. Hledáme typické každodenní pracovní scény: malý meeting s obrazovkou, krátký neformální meeting, místo pro povídání, sdělování okamžitých nápadů a myšlenek. Typické místo pro rutinní práci, odpovídání na maily. Místo pro soustředění, zastavení se, rozmýšlení. Místo pro projektový tým. Jeden časově omezený projekt, k němu vytvořená skupina lidí.
MM: Snažíme se openspace více členit, odstraňovat pocit „nekonečné“ řady pracovních stolů. Dnes je to především o vytváření menších „zálivů“ pro menší týmy, které mají kolem sebe doplňkové funkce. Umožnit lidem měnit během dne pracovní místo podle potřeby konkrétní práce, najít si jiný typ sezení, nebo se i naopak zcela zavřít a mít možnost se maximálně soustředit.

Fungoval tedy v tomto návrhu koncept Landscape Office?
MK: Naše koncepce Landscape Office nejčastěji funguje pro společnosti, které si pronajímají jednotlivá patra bez propojení, kde se pak navrhuje a vytváří naše obytná krajina. Pokud ale lze pracovat i s vertikálním propojením, vlastně s prostorem ve 3D, pak přistupujeme ke koncepci trochu jinak, vzniká jakási nadstavba Landscape Office. Hlavním prvkem je prostorová komunikace napříč celou firmou, spojení a prolínání všech oddělení. Představte si strom. Kmen stromu s větvemi, prorůstající organicky celou budovou. To je Deloitte.
MM: Koncept Landscape Office tady funguje v rámci pater, a jak již bylo řečeno, každé patro bylo navrženo s ohledem na příslušná oddělení, která se svými nároky od sebe odlišují. Díky tomu nejsou všechna patra zcela provozně identická, ale jsou navzájem propojena, a to je velmi důležité. Nejsou to oddělená patra, ale funkční celek.

Jak jste dosáhli zmiňovaného efektu, tedy propojení celé firmy napříč budovou?
LE: Od počátku byla budova koncipována jako objem kolem vnitřního atria. Atrium není jako v jiných případech společné pro více firem, má o něco menší měřítko. Díky tomu se zvýšila transparentnost, která je pro fungování každé firmy důležitá. Navíc se povedlo otevřít hlavní schodiště, které se tak stalo hlavním komunikačním prvkem. To celému propojení výrazně pomohlo.
MK: Díky tomu se jádrem každého patra stává hub – multispace – vytvářející svoji vlastní kulturu, který je navázaný na ústřední schodiště s výtahy a napojený tak na všechny ostatní huby. Hub je centrum s kavárnou, barem a nízkým sezením. Tady se konají spontánní schůzky, je tady podpůrné zázemí ve formě tiskového a kopírovacího zázemí, lockery a šatny. Toto místo je o setkávání, společné kávě, neformálním jednání. A také to je hlavně podpora sdílení: najdu si vždycky místo, jaké potřebuji pro svoji práci napříč všemi patry.
MM: Klasické pracovní místo hledám, až když skutečně potřebuji soustředění a klid na dotažení svého projektu, úkolu. Nebo když potřebuji být u svého „mateřského“ týmu. Tyto „core týmy“ jsou vždy umístěny mimo hub a tvoří zálivové open space, kde je požadovaný klid včetně zázemí. Tímto se segregují po funkční stránce typy práce hlučné (typ kavárna) versus tiché (klasické pracoviště). Core tým má vlastní základnu, kolem které se „točí“ a nabaluje příslušné oddělení.

Kdybyste měli závěrem shrnout do několika vět tento komplexní a rozsáhlý projekt…
MK: Měli jsme tři cíle… Zaprvé: Vybrat správnou budovu a mít možnost maximálně ovlivnit její vnitřní fungování pro potřeby Deloitte. Za druhé: S klientem a jeho poradci implementovat nový způsob filozofie práce. A zatřetí: Emoce. Přinést viditelnou pohodu, atmosféru prostředí pro práci. Vše se zaměřením na lidi a na život. O emocích a náladách to nakonec celé je. Musí se nám někde líbit, musíme tam být spokojení. Dosavadní zpětná vazba je, že se to neskutečně podařilo.

Tisková zpráva
Foto: Peter Fabo

Autoři: Atelier Kunc Architects – Michal Kunc, Michal Matějíček, Lucie Eisová, Mirka Fiedlerová
Realizační tým: Deloitte – Jan Stehlík, Barbora Maštalířová, Zuzana Kecová
Spolupráce: MCM architects, Londýn
Architekt a projektant budovy: Jakub Cigler Architekti
Developer: Penta Real Estate
Plocha: 12 500 m2