Rodinná kaple v podhůří Oderských vrchů, na polnostech v
historickém vlastnictví rodu sedláků šikanovaného po komunistickém puči, je
věnována památce stavebníkova dědečka.
Do krajiny je vevázána svojí polohou na hřebenu – avšak nikoli na vrcholu –
svahu na hraně lesa, zapojením do rytmu třešňové aleje při polní cestě, svojí
osou hledící na východ na obec Osek a k vrchu Hostýnu. Vůči přírodě vystupuje
přesnou geometrií svého těla určenou Le Corbusierovým Modulorem, jeho
abstrahující bílou barvou a materialitou betonu šalovaného do kmenů stromů.
Vertikální kanelování stavby dané otisky pečlivě řazených kmenů bednění lze
vnímat jako motiv zasvěcený přírodě, avšak stejně tak jako základní motiv
lidské kultury a odvěký sakrální symbol. Roseta východní fasády je „zasklena“
čirými a modrými skleněnými „kameny“, odpadem ze sklářských pánví při tavení
skla, nazývanému skláři harklos.
Autorská zpráva
Autoři: Petr Pelčák, Petr Uhrín, Marcela Uřídilová (vedoucí
projektu)






















Moc se mi líbí, že HELUZ podporuje mladé talenty a dává studentům příležitost rozvíjet své znalosti a ukázat, co v…
Jaké je zadání, takový je výsledek.
Zajímalo by mě, jestli je nějak využíván prostor pod schody za knihovnou.
Není vidět, jestli má ta venkovní učebna možnost stínění proti slunci.
To místo znám. Podle vizualizace tedy bude zrušena komunikace, která dnes spojuje Voctářovu napříč Elsnicovým náměstím s náměstím Dr. Holého.…