Rodinná kaple v podhůří Oderských vrchů, na polnostech v
historickém vlastnictví rodu sedláků šikanovaného po komunistickém puči, je
věnována památce stavebníkova dědečka.
Do krajiny je vevázána svojí polohou na hřebenu – avšak nikoli na vrcholu –
svahu na hraně lesa, zapojením do rytmu třešňové aleje při polní cestě, svojí
osou hledící na východ na obec Osek a k vrchu Hostýnu. Vůči přírodě vystupuje
přesnou geometrií svého těla určenou Le Corbusierovým Modulorem, jeho
abstrahující bílou barvou a materialitou betonu šalovaného do kmenů stromů.
Vertikální kanelování stavby dané otisky pečlivě řazených kmenů bednění lze
vnímat jako motiv zasvěcený přírodě, avšak stejně tak jako základní motiv
lidské kultury a odvěký sakrální symbol. Roseta východní fasády je „zasklena“
čirými a modrými skleněnými „kameny“, odpadem ze sklářských pánví při tavení
skla, nazývanému skláři harklos.
Autorská zpráva
Autoři: Petr Pelčák, Petr Uhrín, Marcela Uřídilová (vedoucí
projektu)
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…