Karlův most oslavil 660 let od založení

(ČTK) – Před 660 lety byl položen základní kámen dnešního Karlova mostu, podle legendy císařem Karlem IV. Datum a čas byl vybrán záměrně, šlo o posloupnost lichých číslic, která měla být podle numerologie šťastná. Kámen byl položen v roce 1357, 9. 7. v 5:31. Novinářům to dne 9. července ráno řekl pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL). Lidé mohli přijít na dvě komentované prohlídky mostu a pět plaveb po řece s výkladem o Karlově mostě. Lidé se na ně museli registrovat předem, všechna místa byla zamluvená. 

Kromě posloupnosti čísel bylo datum vybrané také s ohledem na polohu planet. Všechny tehdy známé planety byly nad obzorem a Slunce, Merkur a Saturn stály ve vzájemné konjunkci. Slunce se nacházelo v ascendentu znamení Lva, tedy heraldického symbolu Království českého. Most je také astronomicky propojený s Pražským hradem a katedrálou svatého Víta. V době letního Slunovratu při pohledu ze Staroměstské mostecké věže zapadá Slunce za svatovítskou katedrálou.

Stavba mostu je spojena také se svatováclavskou legendou. Po zavraždění svatého Václava bylo jeho tělo převáženo přes řeku. Koně ale podle pověsti nechtěli přes rozbouřenou řeknu přejít, lidé se proto modlili o zásah k zesnulému knížeti. Voda se uklidnila a koně přešli. V tom místě, kde se zastavili, nechali pak Pražané vztyčit dřevěný sloup s obrázkem svatého Václava. „Právě na tomto místě by měl ležet základní kámen mostu,“ řekl při odpolední prohlídce pro novináře vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací Jan Zemánek.

Po stavbě kamenného mostu za dřevený byl nahrazený kamenným i svatováclavský sloup. „V roce 1676 byl sloup, jehož autorem byl Jan Jiří Bendl, posunut asi deset kroků odtamtud, protože stál uprostřed cesty a překážel provozu,“ popsal Zemánek. V současné době stojí v rohu Křížovnického náměstí u kostela svatého Františka z Assisi.

Na místě stavby kamenného mostu stál původně most Juditin. „Nový kamenný most měl i obchodní smysl, protože Prahou vedla obchodní stezka ze západu na východ,“ vysvětlil Wolf. „Praha byla v době příchodu Karla IV. jedním z malých měst, kde obchod chyběl. V době konce jeho života třetí největší v Evropě. Bez kamenného mostu by tomu jistě nebylo,“ dodal. Karlovým je most zván až od poloviny 18. století.

Historický most se průběžně opravuje. „V roce 2015 byl dělán průzkum pilířů Karlova mostu. Bylo zjištěno, že jsou ve velmi dobrém stavu. Ukázalo se, že vnější obklady ale nedrží,“ uvedl radní. V současné době se podle něj diskutuje o tom, jakým způsobem most dále opravovat. Dříve se volily různé druhy pískovce, což vyvolalo kritiku z části odborných kruhů. V nejbližší době čeká oprava mostní oblouky na Malé Straně.

Oslavy v 6:31, tedy o hodinu později kvůli zavedení letního času, zahájila fanfára, kterou trubači zahráli z ochozu Malostranské mostecké věže. Potom mostu požehnal Marek Pučalík z mnišského řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Křížovníci měli od středověku pražské mosty na starost, vybírali mýtné a opravovali je.

Oprava vnějšího pláště Karlova mostu by mohla začít do dvou let
(ČTK) – Oprava vnějšího pláště Karlova mostu by mohla začít do dvou let. Rekonstrukci však musí předcházet podrobný průzkum, kdy bude zkontrolovaný každý kámen. V některých jsou až dvaceticentimetrové díry. V nejhorším stavu je poslední mostní oblouk na Malé Straně. ČTK to řekl vedoucí oddělení správy mostů Technické správy komunikací Jan Zemánek.

„Památkáři prohlédnou každý kámen a vystaví mu rodný list, kde zhodnotí asi 30 jeho parametrů. Po vyhodnocení sdělí, co se s každým kamenem udělá. Některé budou vyměněné celé, někde se část oddělí a nahradí,“ vysvětlil Zemánek. Práce podle něj budou trvat asi deset let, postupně oblouk po oblouku. Oprava ale bude postupovat zespodu mostu, takže turistický provoz nijak nenaruší.

Nejvíc poškozený oblouk přes Čertovku je v současnosti zespoda pokrytý dřevem, aby z něj kousky pískovce neodpadávaly. Podle Zemánka se ale musí už kolem Vánoc odstranit, protože dřevo už dosluhuje. Ve špatném stavu jsou také podstavce dvou soch, jejichž kopie by se měly na most vrátit. Těmi se podle Zemánka bude muset při opravách začít.

Přibližně před deseti lety byla na mostě položená izolace proti vodě, která změnila pohyb vody v celém mostě. Dříve ji stavitelé totiž nechávali protékat volně stavbou, vzhledem k chemikáliím v dešťové vodě, soli a chlóru to však již déle nebylo možné, protože by se most poškozoval. Izolace vsakování zabrání. „Voda, která tam desítky let tekla a z mostu se stala houba, postupně odchází. Prostřednictvím zdí a oblouků se vypařuje,“ uvedl Zemánek.

Nově byla vytvořená betonová deska a nastříkána izolace. Zábradlí bylo opraveno z kocbeřského pískovce, což někteří odborníci kvůli jeho světlému odstínu kritizovali. „Celý plášť včetně kamenů až na dno řeky je původní z různých rekonstrukcí,“ doplnil. Stav mostu poškodily také injektáže ze 70. let, cementová malta pískovec vysušuje a tedy ničí.

Problémem Karlova mostu, ale také Libeňského a dalších pražských mostů, je oteplování a ochlazování. „V létě jsou oteplovány sluncem, ale chlazeny zevnitř. V zimě chlazeny zvenčí, ohřívány zevnitř, což je zdrojem největšího napětí klenby,“ vysvětlil Zemánek. Jádro mostu totiž není z pískovce, ale z lámané opuky. Statický stav mostu je ale velmi dobrý.

Stavbu mostu zahájil 9. července 1357 na popud Karla IV. kamenický mistr Otlín, který získal zkušenosti na stavbě staršího kamenného mostu v Roudnici nad Labem. „Zakladatelem Karlova mostu nebyl Petr Parléř, jak se traduje. Tomu bylo 23 let a neměl na své jméno právo stavět žádnou stavbu,“ dodal Zemánek. Parléř stavbu převzal až po Otlínově smrti.

Tehdy Kamenný, dnes Karlův most,l byl založený v místě strženého Juditina. Stál na kulatých kamenech podobných mlýnským kamenům. Lícní kvádrové zdivo bylo z pískovce, jádro z lámané petřínské opuky zalévané maltou. Po současných opravách se všechny kameny ukládají pro budoucí využití. Ve skladu na Šutce jsou zatím ty z opravy zábradlí, podle Zemánka je jich asi 500.  

Správce: Karlův most vydrží jakoukoliv velkou vodu   
(ČTK) – Karlův most podle jeho správce Jana Zemánka vydrží jakoukoliv velkou vodu. Dříve se voda mohla dostat pod mostní pilíře, od obnovy po povodni z roku 1890 jsou však pilíře pevně spojené se skálou. Novinářům to Zemánek, který je zároveň vedoucím oddělení mostů Technické správy komunikací, řekl dnes u příležitosti 660 let od zahájení výstavby mostu. Oprava vnějšího pláště Karlova mostu by podle Zemánka mohla začít do dvou let.

„Dnes je most připraven na jakoukoliv vodu jakékoliv rychlosti, protože všechny pilíře v řece jsou zabezpečeny tak, že jsou spojeny se skalnatým podložím,“ vysvětlil Zemánek. Pilíře jsou podle něj natolik masivní, že je voda nemůže poškodit. Před tím je voda podemlela, neboť most byl založený jen 2,2 metru pode dnem. Proč to bylo tak mělce, historikové nevědí.

Most poškodila zejména povodeň v roce 1890. Materiál splavený z Vltavy a Berounky se nakupil u Kampy a ucpal jednu třetinu řeky. Hlavní proudnice proto vedla jinudy. „Voda rozebrala dno do hloubky šesti metrů. Pilíře se pootočily a strhly klenbu,“ vysvětlil Zemánek.

Při následující opravě se v jámách šest metrů pode dnem našly i zbytky vorů, které voda sebrala na Výtoni. Bylo třeba obnovit pátý a šestý pilíř. A aby lépe odolávaly vodě, byly zúženy a nově jsou v nich duté prostory.

Do dna byly zakotvené pomocí speciálních potápěčských zvonů používaných ve stavebnictví, takzvaných kesonů. Ty obsahují vzduch, takže v nich je možné pracovat pod vodou bez dýchacích přístrojů. Vlastní vahou klesá keson do vykopané stavební jámy a dělníci uvnitř něj odkopávají podloží. Nakonec se zvon vyplní betonem a stanou se součástí mostního pilíře.

Velká povodeň poškodila Karlův most už v roce 1432, kdy přišel o sedm pilířů z 16. Opravoval se přes 70 let. Potom přišla devastující povodeň v roce 1890, takže po dva roky sloužila jen provizorní lávka.

Povodně v posledních letech Karlův most nepoškodily. V roce 2002 v metropoli velká voda napáchala škody za 27 miliard korun. Voda zatopila desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoo, voda poškodila řadu staveb a památek. Pod některými protipovodňovými hrazeními přitom voda prosakovala, v Holešovicích či Karlíně tato hrazení dokonce vůbec nebyla.

O 11 let později Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařského ostrova. Pod vodou bylo přes šest desítek komunikací. Potíže nadělaly menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a Šárecký potok. Škody se odhadují na 2,2 miliardy korun.

Doplněno Stavbaweb:
www.karluvmostpraha.eu
Karlův most – Wikipedie