Podle církve dosud nedokončená stavba už stála 110 milionů eur (asi 2,85 miliardy Kč), pocházejících převážně z veřejných zdrojů, které poskytly levicové i pravicové vlády. Podle agentury AFP se odhaduje, že celkové náklady by mohly dosáhnout 200 milionů eur. Podle kritiků by tyto peníze byly lépe využity, kdyby se v nejchudší zemi Evropské unie použily raději na stavbu škol, nemocnic a dálnic. Od pádu komunismu ale v zemi rostou kostely jako houby po dešti, poznamenala AFP. Stát také platí mzdy duchovních a další náklady, dodala AP.
„Zdá se, že úřady raději investují spíše do našeho blaha na nebi než na zemi,“ ironicky poznamenal sociolog Gelu Duminica, připomínající, že asi 1,5 milionu Rumunů žije ze sotva tří eur na den (asi 78 Kč) a že některé čtvrti Bukurešti nemají ani vodovod, ani kanalizaci.
Patriarchát pravoslavné církve je nicméně přesvědčen, že Rumunsko potřebuje „reprezentativní národní katedrálu, která symbolizovala víru, svobodu a důstojnost lidu“. Dosavadní katedrála, vybudovaná v 18. století, je „příliš malá vzhledem k velkému počtu věřících, přicházejících na mši“. Dovnitř nové katedrály se vejde asi 5000 lidí.
Přibližně 88 procent z 20 milionů Rumunů se hlásí k pravoslavné víře. Katedrála, otevírána ke 100. výročí vzniku moderního Rumunska, si klade za cíl „uctít rumunské hrdiny všech dob“, poznamenala AP.
Balkan Insight: Rumunská katedrála leží ve stínu obřích nákladů
(ČTK/Balkan Insight) – Radost z nové katedrály ale podle serveru Balkan Insight kalí sporné využití veřejných peněz na tento obří projekt.
„Jsem si jistá, že všichni lidé z naší vlády půjdou rovnou do nebe za to, že zaplatili tak megalomanský projekt,“ řekla serveru dvaatřicetiletá Ioana Dumitrescuová. „Žijeme v zemi, kde starostové raději soutěží v pořádání náboženských poutí, než aby se starali o postavení škol a nemocnic či zlepšení městské dopravy. Nemáme na předměstí Bukurešti pořádné cesty, ani kanalizaci, ale máme ‚katedrálu pro lidi‘. Jsem si jistá, že Bůh z toho není šťastný,“ dodala.
Okolo katedrály z červených cihel, hned vedle sídla parlamentu, prochází každý den cestou do práce, podobně jako mnoho dalších obyvatel Bukurešti. A mnoho z nich kritizuje politiky z různých stran, že na gigantickou stavbu druhé největší pravoslavné katedrály v Evropě (po bělehradském chrámu svatého Sávy) vynaložili spoustu peněz z veřejných prostředků, ale seškrtali výdaje na infrastrukturu, výzkum či dokonce národní bezpečnost.
Jiní – například bývalá učitelka Eugenia Voicuová (65), která podle svých slov chodí do kostela každou neděli – tuto investici schvalují. „Katedrála, kterou máme na kopci v centru Bukurešti, je opravdu malá a vždy je přeplněná, natož o velkých svátcích, jako jsou Velikonoce,“ uvedla. „Zdá se mi správné, aby velká pravoslavná země, jakou je Rumunsko, měla velkou katedrálu. Ano, lidé jsou nešťastní kvůli stavu nemocnic a silnic a kvůli dalším problémům, ale duchovno je taky důležité,“ dodala.
„Brzy se budeme modlit jako normální lidé, a ne jako chudáci,“ poznamenala jedna z kolemjdoucích. „Doufám, že tam dají hodně zázračných ikon,“ dodala.
Po slavnostním otevření se v nové katedrále bude v poslední listopadový den slavit svátek sv. Ondřeje, patrona Rumunska, a to den před oslavami 100. výročí nezávislosti.
Od vlády a pravoslavné církve je to „chytrý tah“, vysvětluje Giuseppe Tateo z ústavu Maxe Planka. „Je to vzkaz lidem, že se nemohou považovat za Rumuny, pokud nejsou pravoslavní,“ uvedl. „Může to urážet jiná, menšinová vyznání, ale umístí to Rumunsko na mapu pravoslaví na východě Evropy,“ dodal.
Nápad postavit velkou pravoslavnou katedrálu sahá až do roku 1877, kdy Rumunsko těžilo z války mezi carským Ruskem a Otomanskou říší. Rumunsko, které tehdy tvořilo jen Valašsko na jihu a Moldavsko na východě a v jehož čele stál král Carol I., bývalý pruský princ, získalo podobně jako Srbsko, Černá Hora a Bulharsko nezávislost po porážce otomanského impéria. Král Carol pomýšlel na to, že kromě národního divadla, národní banky a vládních institucí potřebuje Rumunsko kvůli národní identitě také velkou katedrálu. Projekt znovu ožil po první světové válce v roce 1918, kdy země získala od poraženého Rakousko-Uherska Transylvánii a zrodilo se moderní Rumunsko. Projekt byl ale na celá desetiletí odložen, nejprve kvůli nedostatku peněz a později kvůli nastolení komunistického režimu, který kostely boural. Po pádu komunismu myšlenka národního projektu zesílila.
Katedrála by podle církve měla stát 400 milionů eur (asi 10,4 miliardy Kč), včetně obrazů a dalších uměleckých děl. Umístění sice nepovažovala za nejlepší, ale nakonec jej akceptovala – jako odškodnění za pět kostelů, které padly za oběť budování Paláce lidu, nynějšího sídla parlamentu.
Jak se blížilo výročí 100 let moderního Rumunska, vláda a radnice přispěly, aby stavba, jejíž výška překonává i moskevský chrám Krista Spasitele, byla včas hotova. Kabinet kvůli dodatečným 15 milionům eur na stavbu seškrtal výdaje na instituce a vědu, čímž se dostal do sporu s prezidentem. A starostka Gabriela Fireaová v pondělí slíbila další dva miliony na dokončení. Tateo tvrdí, že vláda na projekt vynaložila 100 milionů eur ve snaze naklonit si církev, což se u voleb vyplácelo.
Patriarchát v pondělí uvedl, že ze 110 milionů eur (asi 2,86 miliardy Kč), které dosud vynaložil, pouze čtvrtina pocházela z darů. Zbytek byl z veřejných peněz, na které má církev nárok, jak tvrdí. Katedrála je hotova z 95 procent, ale nelze prý odhadnout, kolik ještě bude stát zbytek. Vše by mělo být hotovo do roku 2024.
Nejvyšší církevní stavbou je luterský dóm v Ulmu – 161,5 metru
(ČTK) – Zajímavosti o nejvyšších církevních stavbách na světě (v Bukurešti se otevřela nejvyšší pravoslavná katedrála na světě):
– Nejvyšší chrámovou stavbou na světě je gotický luterský dóm v Ulmu, jehož věž je vysoká 161,5 metru. Dokončena byla v roce 1890.
– Na druhém místě je Bazilika Panny Marie Královny míru, která se nachází v hlavním městě Pobřeží slonoviny Yamoussoukru. Byla otevřena roku 1990, vysoká je 158 metrů a v současnosti je nejvyšší římskokatolickou stavbou světa.
– Na třetím místě je gotická katedrála v Kolíně nad Rýnem, jejíž dvě věže se vypínají do výšky 157 metrů. Tato pětilodní katedrála byla dokonce čtyři roky nejvyšší stavbou světa, v roce 1884 ji překonal 169 metrů vysoký Washingtonův monument v USA.
– Nejvyšší katedrálou světa se ale po svém končení stane barcelonská katedrála Sagrada Familia (Svatá rodina), která se staví už 136 let. Sagrada Familia by měla být dokončena v roce 2026, na kdy připadá sté výročí úmrtí Antonia Gaudího, katalánského architekta a autora projektu; katedrála bude mít 18 věží, z nichž největší má měřit 170 metrů.
– Vůbec nejmonumentálnější církevní stavbou křesťanského světa je chrám svatého Petra ve Vatikánu, do kterého se vejde až 80.000 lidí.
– Nejvyšší minaret (210 metrů na světě má mešita Hasana II. v marocké Casablance. Největší mešitou světa je Velká mešita v Mekce (Masdžid al-Harám), na jejímž nádvoří se nachází svatyně Kaaba. Svatostánek z roku 630 s devíti minarety pojme až pět milionů věřících.
– Nejvyšší synagogou je podle některých zdrojů plzeňská Velká synagoga, její věže ční do výšky 45 metrů. Plzeňská synagoga je současně podle kapacity druhou největší synagogou v Evropě po Velké synagoze v Budapešti (její věže jsou vysoké 43,6 metru) a třetí největší na světě ještě po jeruzalémské.
– Nová rumunská katedrála národní spásy pravoslavné církve v Bukurešti bude s výškou 120 metrů nejvyšší pravoslavnou církevní stavbou na světě. Dosud držela prvenství mezi stavbami pravoslavné církve věž Chrámu svatého Petra a Pavla v Petrohradě. Tato dominanta a orientační bod Petrohradu ční do výšky přes 117 metrů, se sochou anděla má dokonce přes 122 metrů.
– Nejvyšší chrámovou věží v Česku je hlavní věž plzeňské katedrály svatého Bartoloměje, která ční do výšky 102,3 metru. Na druhém místě je věž katedrály svatého Václava v Olomouci (100,65 metru) a třetí věž katedrály svatého Víta na Pražském hradě (96,6 metru).
Související články:
Katedrála národní spásy v Bukurešti 1.9. 2011
Catedrala Mantuirii Neamului
Skutečně nechápu lidi, pro které je důležitější modlit se |jako normální lidé, a ne jako chudáci|, než mít technickou infrastrukturu a např. školství a zdravotnictví na běžné evropské úrovni.
Myslím, že právě tento způsob předvádění se a přesvědčování věřících, že zaživa nic nepotřebují, protože za životní strádání budou jednou odměněni, je jedním z důvodů, proč je mezi rebelantskými Čechy tolik odpůrců církví (a nemusí to být jen ateisté).