Komora architektů podpořila zavrženou stavbu ostravské knihovny

Fotogalerie ke článku (1)

Vítězný návrh novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě: Akad. arch. Ladislav Kuba a Ing. M. A. Tomáš Pilař; spoluautoři Lukrécia Lachmanová a Jan Kratochvíl.

Celá fotogalerie (1)

Její návrh od architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře v roce 2004 zvítězil v architektonické soutěži, letos v červnu ale kraj stavbu zrušil.

Česká komora architektů (ČKA) podpořila stavbu nové budovy Státní vědecké knihovny Moravskoslezského kraje. Její návrh od architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře v roce 2004 zvítězil v architektonické soutěži, letos v červnu ale kraj stavbu zrušil. Komora nejen hájí vítězný projekt, ale také upozorňuje na nezbytnou transparentnost při zadávání veřejných zakázek a šetrné zacházení s veřejnými penězi.

Krajští zastupitelé se totiž rozhodli nezadat veřejnou zakázku na vybudování knihovny vítězům soutěže s odkazem na příliš vysoké investiční náklady. Náhradou za zadání zakázky na základě velmi hojně obsazené architektonické soutěže má být jiný způsob zadání zakázky. Komora toto rozhodnutí zásadně odmítá jako nedůvodné.

"Způsob výběru zhotovitele projektu stavby architektonickou soutěží za přispění vysoce kvalifikované poroty, jejímiž členy byli i významní odborníci z oboru knihovnictví, je nejprůhlednější formou zadání veřejné zakázky," uvedla Markéta Pražanová z ČKA. Představiteli kraje navrhovaný postup tuto transparentnost podle ní zcela postrádá. Proti rozhodnutí kraje také vznikla petice, kterou podepsalo již skoro 3000 lidí.

Výstavba knihovny se stala předmětem sporu mezi současným (ČSSD a KSČM) a bývalým (ODS a KDU-ČSL) vedením kraje. Nové vedení kraje nechce knihovnu budovat podle původního projektu, který počítal s tím, že knihovna včetně parkovacího objektu bude stát zhruba 1,5 miliardy korun. Stavba měla být financována z prostředků státu, kraje a z evropských fondů, které slibovaly 600 milionů korun; ty chce kraj nyní použít do oblasti školství a zdravotnictví. Podle nového návrhu kraje by knihovna měla stát maximálně 850 milionů korun a finančně by se na její výstavbě měl podílet pouze stát a kraj.

Stávající knihovna od svého vzniku v roce 1951 sídlí v nevyhovujících prostorech a zahájení výstavby nové se několikrát odsouvalo mimo jiné kvůli problémům s financováním. Knihovna nyní sídlí v najatých prostorách Nové radnice. Ve svém fondu má přes milion titulů a patří k největším v zemi. Denně ji navštíví v průměru 1000 lidí.

V Ostravě se jakoby opakuje situace z Prahy, kdy projekt také velmi potřebné nové budovy Národní knihovny zastavili politici. Vedle Kaplického blobu, který se zatím dostal zdánlivě do slepé uličky, však v hlavním městě téměř v tichosti vyrostla Národní technická knihovna podle návrhu studia Projektil. Otevírat se bude v září a stála 2,25 miliardy korun.

Komora architektů srovnala náklady na tuto stavbu a na projekt v Ostravě. V technické knihovně stál každý metr krychlový asi 12.000 korun, na knihovnu do Ostravy se odhadovaly náklady 10.000 korun na metr krychlový. "Je patrno, že tyto náklady odpovídají standardu, jaký by měla vědecká knihovna pro 21. století poskytovat," uvedla Pražanová.

Zdroj: Zpráva ČTK 10.7.2009

Související články:
V Ostravě vznikla petice za výstavbu původní vědecké knihovny

Stanovisko ČKA k postupu politické reprezentace Moravskoslezského kraje při zadání zakázky na Státní vědeckou knihovnu Moravskoslezského kraje (dále „VK MSK“)

Česká komora architektů byla informována o rozhodnutí zastupitelstva Moravskoslezského kraje nezadat veřejnou zakázku na vybudování Vědecké knihovny Moravskoslezského kraje vítězům architektonické soutěže, architektům Ladislavu Kubovi a Tomáši Pilařovi [Ateliér Kuba Pilař Architekti] se zdůvodněním o příliš vysokých investičních nákladech. Náhradou za zadání zakázky na základě velmi hojně a bohatě obsazené architektonické soutěže má být jiný způsob zadání zakázky.

Česká komora architektů toto rozhodnutí zásadně odmítá jako nedůvodné. Způsob výběru zhotovitele projektu stavby architektonickou soutěží za přispění vysoce kvalifikované poroty, jejímiž členy byli i významní odborníci z oboru knihovnictví, je nejprůhlednější formou zadání veřejné zakázky, zatímco představiteli kraje navrhovaný postup tuto transparentnost zcela postrádá. Kromě toho je tímto postupem zcela vyloučena vskutku účinná kontrola dodavatele stavby projektem nezávisle zhotoveným a nezávisle na dodavateli stavby kontrolovaným.

Zadávání veřejných zakázek architektonickými soutěžemi jakožto veřejně kontrolovatelnou formou je základním kamenem kultivace investorského prostředí obecně, veřejného pak zvláště, jmenovitě zakázek nejčastějších a nejvýznamnějších — zakázek na veřejné stavby. Zatímco v ostatních státech Evropské unie je tento postup vžitou a uznávanou, velmi často užívanou formou, v českém prostředí zákulisních machinací a čachrů si jen velmi obtížně hledá modus vivendi.

Neutěšená situace vědecké knihovny v Ostravě vyžaduje již delší dobu radikální řešení. Přesto se od samého počátku setkávala snaha o architektonickou soutěž s odporem, který se však podařilo aktivitou řady osobností prolomit. V roce 2004 byla vypsána architektonická soutěž (investor MSK), jejíž průběh byl velmi úspěšný a která přinesla netuctový výsledek v podobě vítězného návrhu architektů Kuby a Pilaře, autorů řady dalších obdobných staveb a vítězů několika architektonických soutěží kvalitně a četně obsazených. „Závislí“ členové (z rady MSK), knihovníci (ředitel SVK Praha M. Svoboda, ředitelka VK v Ostravě L. Prchalová) s „nezávislými“ představiteli architektonické profese (předseda poroty M. Masák) velmi aktivně spolupracovali a pochvalovali si preciznost Soutěžního řádu ČKA. Tehdejší hejtman MSK Tošenovský byl s výsledkem velmi spokojen.

Při srovnání investičních nákladů staveb již realizovaných v částce cca 12 000 Kč/m³ u VTK v Praze Dejvicích s investičními náklady na budovu VK MSK kvalifikovaně odhadovanými na částku cca 10 000 Kč/m³, je patrno, že tyto náklady odpovídají standardu, jaký by měla vědecká knihovna pro 21. století poskytovat. Jakékoliv snižování tohoto standardu přinese jen polovičaté výsledky a pro kultivaci prostředí veřejných zakázek, jakož i pro kulturu moravskoslezského kraje bude citelnou ztrátou.

Česká komora architektů podporuje v zájmu Moravskoslezského kraje i vývoje architektury v tomto regionu vybudování reprezentativní a 21. století odpovídající budovy vědecké knihovny, vzešlé z řádné architektonické soutěže a zcela otevřeně varuje postupy na hranici nebo dokonce za hranicí zákona. Řada jiných případů v minulosti prokázala, že zakázky zadané neprůhledným a veřejně nekontrolovatelným způsobem skončila, pro absenci efektivního systému kontroly, s mnohem vyššími vynaloženými investičními náklady; je důvodná obava, že tento osud potká též vědeckou knihovnu Moravskoslezského kraje.

Ing. arch. Dalibor Borák
předseda České komory architektů

Zdroj: Česká komora architektů