Řetězová zástavba pracuje s tradiční typologií podélných domů obepínajících náves a dotvářejících tak charakter místa. Celek má za úkol působit harmonicky – nabízí řadu variant domů (např. různá délka domu, přítomnost vikýře, různé štíty apod.) při zachování harmonie celku. Svou semknutostí navíc podporuje vznik funkčních sociálních vazeb a nabízí podmínky pro vznik zajímavého veřejného prostoru.
„Cílem našeho návrhu je sjednocení ploch. Auta a chodci se tu pohybují ve stejném prostoru. Vyžaduje to ohleduplnost a potřebu se chovat ve čtvrti jako ten, komu na místě záleží. Majitelé domů v ní nejsou na návštěvě – bydlí tu a pořád se sem budou vracet,“ říká Jakub Mareš, architekt Ateliéru k světu.
První řetězová výstavba v Česku vzniká ve Vejprnicích u Plzně v rámci projektu Na Křížení cest. Na ploše o rozloze necelých tří hektarů vyroste téměř 40 rodinných domů ve dvou dispozičních řešeních s obytnou plochou 112-215 m2, zahradou, terasou a krytým stáním či garáží. Zahradu je možné také rozšířit o terasu či pergolu. Projekt je rozdělen do dvou fází: Náves-sever a Náves-jih.
Výhody řetězové výstavby:
– Řetězová výstavba s tímto konceptem umožňuje racionální využití zastavěného území, a přitom zajištění vysokého standardu bydlení. Díky umístění domu v rohu parcely nevznikají nikde hluchá, obtížně využitelná místa. Pozemek může být efektivně využit a jeho majitelé mají k dispozici plnohodnotnou zahradu i předzahrádku.
– Výšky plotů u řetězové výstavby jsou regulované, i přesto ale díky vhodnému umístění a dispozici staveb vzniká na zahradách soukromý prostor odstíněný od ulice i sousedů.
– Domy a rozestupy mezi nimi jsou navrženy tak, aby každý měl dostatek přirozeného denního světla. Domy tak poskytují prosvětlený interiér.
– Návrh dispozičního řešení efektivně využívá každý metr prostoru. Domy mají množství propracovaných funkčních detailů, jejich řešení a variabilita pak zohledňuje potřeby a preference obyvatel.
Tisková zpráva, redakčně kráceno
Vizualizace: LoopWay
Celková zastavěná plocha: max. 40 % plochy pozemku (součet všech staveb)
Ateliér: Ateliér k světu
Autoři průmyslového vzoru řetězové výstavby a projektu Na Křížení cest: Jan Ret, Markéta Holotová, Josef Váně a Jakub Mareš
Pan architekt Mareš již dlouhé roky trpí jakousi potřebou poučovat své profesní kolegy , jak se mají navrhovat a stavět domy . Osobně stále čekám , kdy Ateliér k světu naprojektuje , povolí a realizuje v Plzni nějaký kloudný dům , který by byl trochu ,,k světu| , něco , čím by obohatil soudobou plzeňskou architekturu . Teď tedy rozšířil svůj zájem i o urbanismus a přichází s myšlenkou řetězové výstavby , konceptem , který si cení až tak vysoko, že je chráněn průmyslovým vzorem….
Škoda, že architekti , kteří umí, mlčí.
Souhlsím s předchozími.
Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech.
Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
Přidávám se k předchozím hodnocením.
Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další.
Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko.
Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
Nelíbí.
Příliš se drží uniformity.