Národní kulturní památka, která původně měla sloužit jako místo odpočinku vysloužilých vojáků, o něž pečoval řád milosrdných bratří, je v povědomí veřejnosti známá především díky zcela výjimečnému souboru dvanácti soch Ctností a dvanácti soch Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna. Dále se tu zachovala barokní lékárna U granátového jablka, která dala název i projektu revitalizace areálu. Objekt dlouhou dobu chátral, v posledních letech však prošel rozsáhlou rekonstrukcí, zahrnující i archeologický průzkum, a v současné době již je hospital i jeho okolí v plné originální kráse.
Stavební a restaurátorské práce
Snahou autorů projektu bylo přiblížit původnímu účelu nevyužívané a zchátralé části komplexu budov jako míst se silným sociálním určením, kde se dostávalo pomoci potřebným. V rámci projektu však našli i nové aktivity, jež mají vztah k původní primární funkci hospitalu, navíc ale slouží i k rozvoji v oblasti umělecko duchovní.
Rekonstrukce zahrnula široký soubor stavebních a restaurátorských prací, které se týkaly nejenom samotné budovy hospitalu, ale i dalších prostor. Kromě klasických stavebních rekonstrukčních prací (omítky, podlahy atd.) se jednalo i o obnovu inženýrských sítí, zahrnující kompletní technické rozvody, kompletaci kotelen a také o obnovu hospitálních zahrad, která směřovala k dosažení jejich původní užitné hodnoty – sem patří kácení a výsadba nových ovocných stromů, založení nových trávníků, ale také závlahy, fontány, komunikace pro pěší i pro zahradní techniku, skleníky a veškeré nezbytné zahradnické i uživatelské zázemí. Z restaurátorských prací je pak třeba zmínit především objevení, odkrytí a restaurování barokních maleb. Jedná se o 52 nástěnných maleb na téma Tanec smrti, které vyplňují téměř celou chodbu hlavního křídla v přízemí budovy a svým duchovním přesahem doplňují unikátní soubor Braunových soch. Kromě toho byly také obnoveny historické stropy lékárny z 18. století.
Nové využití areálu
Hospital stojí na vyvýšené plošině nad údolím Labe. Má tvar obdélníka o rozměrech 155 x 70 metrů a sestává z centrálního objektu kostela a jednotlivých křídel, seskupených kolem vnitřního nádvoří. V čele objektu na jeho severním průčelí je terasa s Braunovými sochami (jedná se o kopie, originály jsou umístěny v lapidáriu), přístupná po monumentálním kamenném schodišti. Zahrada hospitalu bezprostředně navazuje na jeho zadní, tj. jižní průčelí. Rekonstrukce zachovala původní tvar i urbanistické řešení areálu, ale historické prvky, které byly v průběhu času poškozeny nebo dokonce zničeny, prošly obnovou – to se týká například rekonstrukce balkonu v severozápadní části nádvoří nebo zbourání přístavku východně od vchodu do kostela.
Z hlediska nově navrženého dispozičního řešení se hlavní objekt dělí podle charakteru užívání na následující části:
– Blok společenských aktivit bude využíván pro slavnostní setkání, sympozia, koncerty, přednášky a příležitostné výstavy. Pro uvedené účely slouží původní refektář s kapacitou okolo 100 osob s příslušným zázemím, při jehož úpravách byly v maximální možné míře respektovány historické konstrukce. Tento blok, který má samostatný provozní režim, je přístupný z vnitřního nádvoří Hospitalu a je možno ho podle potřeby propojit s ostatními částmi budovy.
– Blok výchovně edukační se nachází v přízemí severního křídla a jeho hlavní náplní je expoziční činnost; předpokládá se rozšíření o edukační aktivity, založené na aktivním dialogu mezi přednášejícím a posluchači.
– České farmaceutické muzeum, středisko Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se nachází v severním a východním křídle objektu a reprezentuje muzejní aktivity včetně prezentace barokních lékáren a zahrnuje i badatelny, depozitáře a nezbytné administrativní a sociální zařízení muzea.
– Výukový blok v jižním křídle Hospitalu bude využíván především k přednáškové činnosti a praktickým cvičením. Přednáškový prostor má kapacitu 70 osob a svým uspořádáním umožňuje i konání komorních divadelních představení.
– Ubytovací blok v jihovýchodním křídle budovy je určen pro ubytování účastníků edukativních kurzů a společenských akcí. Ve dvaceti pokojích je celkem 48 lůžek
– Badatelsko – depozitální blok zahrnuje knihovnu, studovny a depozitáře.
– Pietně sakrální blok je jednou z nejcennějších částí celého areálu, je určen pro kulturní a společenské programy; je využíván i jako součást prohlídkového okruhu.
– Edukačně – expoziční blok v suterénní části severního křídla objektu je vyhrazen pro vzdělávání v oblasti vinné kultury a vína (partnerem je Občanské sdružení SIDURI).
– Blok špitální produkce slouží k edukačním aktivitám spojeným se zpracováním a prodejem produktů ze špitální zahrady, například sušení a prodej bylin.
– Blok environmentálních aktivit – v suterénu této části sídlí netopýři (prostor je sledován Českou společností pro ochranu netopýrů).
– Lapidárium je stálou expozicí originálů soch Matyáše Bernarda Brauna, nachází se v přízemí jižního křídla budovy.
Dispozice rozlehlého hospitalu obsahuje i rozsáhlé provozní a technické prostory, které slouží k zajištění plynulého a bezpečného provozu areálu. V přízemí jednoho z dalších objektů byla obnovena restaurace s denní kapacitou 500 jídel, zázemí kuchyně je rozšířeno do prostoru nově vybudovaného přístavku. Bylo řešeno hygienické zázemí restaurace, nově vznikl i malý nákladní výtah. Ve druhém podlaží budovy je jídelna pro účastníky kurzů.
Obnova objektu
V rámci revitalizace objektu byly rekonstruovány, případně vyměněny všechny otvorové výplně. Do oken kostela byly instalovány nylonové sítě, které chrání vzácné vitráže a přitom nenarušují jejich vzhled. Komplexně bylo zrekonstruováno jihozápadní křídlo budovy, které bylo v havarijním stavu, obnoven byl i vstupní prostor včetně pokladny. V ubytovací části s novým dispozičním řešením byl vybudován depozitář s posuvným regálovým systémem. Aby sem měli přístup imobilní návštěvníci, byl výtah prodloužen ve dvorním přístavku, který musel být zbourán a jeho replika dnes slouží jako výtahová šachta.
Částečná rekonstrukce proběhla v obou podlažích jižního křídla, kde stejně jako ve vinotéce došlo k obnově podlah, otvorových výplní a technických rozvodů. Konstrukce krovu jsou lokálně posíleny, zatepleny, byla na nich aplikována opatření proti dřevokaznému hmyzy a biologickým škůdcům dřeva. V krovových prostorách jsou nyní dvě kotelny. U schodišťových konstrukcí byla provedena obnova schodišťových stupňů a zábradlí.
Doc. Ing. František Kulhánek, CSc.
Ctnosti a neřesti
dnes provází tanec smrti
Téměř netřeba nic dalšího dodávat, pokud jsme v Česku a pokud máme nějaký vztah k historii. O podivuhodném činu hraběte Šporka se učí ve škole – jak na březích Labe, v malebném údolí, založil lázeňský areál, kterému z jedné strany vévodil obrovský objekt hospitalu. Lázně očividně neměly sloužit jen občerstvení a ozdravení těla, ale také ducha – řady soch ctností a neřestí na balustrádě terasy před hospitálem každému připomínaly, jak se má správně chovat. Snad to měla být světská, ale neméně působivá varianta vyobrazení posledního soudu … Jak budeš žít a jak chceš dopadnout?
Ovšem to už je dávno. Kuks dávno ztratil lázeňskou funkci, dávno ztratil mnohé ze svých původních barokních atrakcí, ať stavebních či uměleckých. Zbyl hospital na vršku, rozložený kolem velkolepého kostela od Giovanni Batisty Alliprandiho, zbyly ctnosti a neřesti , jak je ojediněle v kameni vyobrazil Matyáš Braun. Jezdilo se tam průběžně pořád, ten kout měl vždycky magickou přitažlivost. Ovšem pohled na památku nebyl dlouho příliš potěšitelný. Baroko bylo tak vzdáleno v minulosti a zub času měl dlouhou příležitost k práci.
Jenže – všechno už je jinak. Kuks se stal památkou, která má své návštěvníky ráda, je na ně přívětivá a laskavá. Stal se památkou zvoucí a lákající nejen na vzpomínky na minulost. Hospital a celý areál kolem něj se probudil, nadechl a rozkvetl. I když je možné přijet přímo na parkoviště za areálem, stále je vhodnější přijet na levý břeh řeky, přejít přes most a vystoupat táhlým údolím (cestou s nově vysázenou alejí) tak, aby se monument hospitalu s chrámem uprostřed postupně přibližoval. Jeho silueta je neměnná, jeho galerie soch je stejně kamenná (i když už to jsou kopie, sochy původní, zrestaurované, našly své místo v nově vytvořeném lapidáriu, kde jim to fyzicky svědčí). Cesta se symbolicky před chrámem štěpí na dvě ramena – lze jít ke zdobné straně napravo, lépe však je jít k jednoduššímu křídlu nalevo, pod chrámem si koupit vstupenku a pak podél soch a za roh a ještě za roh. A tam pak vstoupit do rozlehlého nádvoří přívětivě upraveného, lákajícího k pobytu jemně provedenou zahradní úpravou – komponované plochy trávníků a dva košaté stromy, k nim chundelaté keře, obnovená studna, socha a sluneční hodiny na fasádě… Než půjdeme na prohlídku, kde k nové nabídce památkového sortimentu patří ojedinělý freskový soubor tzv. tance smrti, lze vyjít slavností bránou za hospital a těšit se obnovenou klášterní zahradou, kde v barokně uspořádaných záhonech rostou bylinky do kuchyně a do lékárny, ale i květiny k potěše a výzdobě vnitřních prostor. I tady jsou sochy a k nim obelisk, barokní symbolika nám dnes už nesrozumitelná, ale oko těšící. Z voňavé zahrady se lze vrátit ke zkoumání nádvoří, co se tu vlastně kolem děje – lze objevit obchod s čajem a čokoládou, moderní hygienické zázemí, ale stejně tak nové malé divadlo, lze zjistit, že jedno křídlo se proměnilo na ubytovací zařízení, typu nikoli lázeňského, ale vzdělávacího. Lze objevit nové prostory provozního zázemí, a kdo se dostane dovnitř, najde nově vybavené depozitáře a restaurátorské dílny a kanceláře tam, kde kdysi bylo zámecké bydlení.
Je zřejmé, že stavební zásahy musely být pečlivě zvažovány tak, aby byly vlastně neviditelné, proto je i nový výtah, který umožňuje bezbariérovou prohlídku hlavní části expozice, pečlivě uschován. Pečlivě uschováno je i technické a pěstební zázemí zahradníků – uschováno za dřevěným plotem v návaznosti na původní hospodářské stavení a vedle barokní sýpky, jež se proměnila v restauraci.
Rekonstrukce Kuksu si dala název Granátové jablko. Ovoce, které bylo vždy symbolem plodnosti, úrodnosti a blahobytu. Ovocem lákavým, vždyť jím Eva zlákala Adama a jím Paris vybral Afrodítu za nejkrásnější z bohyň. Kuks se sám stal po dokončené rekonstrukci lákavým ovocem mezi stavbami, mezi památkami, nádherným šperkem v krajině.
Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.
Oba články vyšly ve Staviteli 12/2016
Stavba získala za rekonstrukci a revitalizaci výjimečné kulturní památky se zřetelem k vytvoření nového edukačního centra a provozního zázemí titul Stavba roku 2016. Současně získala za ojedinělou a rozsáhlou obnovu Národní kulturní památky i Cenu Ministerstva kultury.
Investor: Národní památkový ústav
Projektant: Sdružení – Atelier 4, s.r.o., Jablonec nad Nisou, SUDOP Praha, a.s., hlavní inženýr projektu Ing. Vladimír Malý
Dodavatel: Sdružení Granátové jablko – HOCHTIEF CZ a.s., Gemma Art Group, a.s.; stavbyvedoucí Ondřej Šidlák, Hochtief CZ, a.s.
Realizace: 06/2013 – 11/2014
Způsob financování: Dotační prostředky – EU, MK ČR, ČR
Celkové náklady: 266,8 mil. Kč (bez DPH)
Téměř netřeba nic dalšího dodávat, pokud jsme v Česku a pokud máme nějaký vztah k historii. O podivuhodném činu hraběte Šporka se učí ve škole – jak na březích Labe, v malebném údolí, založil lázeňský areál, kterému z jedné strany vévodil obrovský objekt hospitalu. Lázně očividně neměly sloužit jen občerstvení a ozdravení těla, ale také ducha – řady soch ctností a neřestí na balustrádě terasy před hospitálem každému připomínaly, jak se má správně chovat. Snad to měla být světská, ale neméně působivá varianta vyobrazení posledního soudu … Jak budeš žít a jak chceš dopadnout?
Ovšem to už je dávno. Kuks dávno ztratil lázeňskou funkci, dávno ztratil mnohé ze svých původních barokních atrakcí, ať stavebních či uměleckých. Zbyl hospital na vršku, rozložený kolem velkolepého kostela od Giovanni Batisty Alliprandiho, zbyly ctnosti a neřesti , jak je ojediněle v kameni vyobrazil Matyáš Braun. Jezdilo se tam průběžně pořád, ten kout měl vždycky magickou přitažlivost. Ovšem pohled na památku nebyl dlouho příliš potěšitelný. Baroko bylo tak vzdáleno v minulosti a zub času měl dlouhou příležitost k práci.
Jenže – všechno už je jinak. Kuks se stal památkou, která má své návštěvníky ráda, je na ně přívětivá a laskavá. Stal se památkou zvoucí a lákající nejen na vzpomínky na minulost. Hospital a celý areál kolem něj se probudil, nadechl a rozkvetl. I když je možné přijet přímo na parkoviště za areálem, stále je vhodnější přijet na levý břeh řeky, přejít přes most a vystoupat táhlým údolím (cestou s nově vysázenou alejí) tak, aby se monument hospitalu s chrámem uprostřed postupně přibližoval. Jeho silueta je neměnná, jeho galerie soch je stejně kamenná (i když už to jsou kopie, sochy původní, zrestaurované, našly své místo v nově vytvořeném lapidáriu, kde jim to fyzicky svědčí). Cesta se symbolicky před chrámem štěpí na dvě ramena – lze jít ke zdobné straně napravo, lépe však je jít k jednoduššímu křídlu nalevo, pod chrámem si koupit vstupenku a pak podél soch a za roh a ještě za roh. A tam pak vstoupit do rozlehlého nádvoří přívětivě upraveného, lákajícího k pobytu jemně provedenou zahradní úpravou – komponované plochy trávníků a dva košaté stromy, k nim chundelaté keře, obnovená studna, socha a sluneční hodiny na fasádě… Než půjdeme na prohlídku, kde k nové nabídce památkového sortimentu patří ojedinělý freskový soubor tzv. tance smrti, lze vyjít slavností bránou za hospital a těšit se obnovenou klášterní zahradou, kde v barokně uspořádaných záhonech rostou bylinky do kuchyně a do lékárny, ale i květiny k potěše a výzdobě vnitřních prostor. I tady jsou sochy a k nim obelisk, barokní symbolika nám dnes už nesrozumitelná, ale oko těšící. Z voňavé zahrady se lze vrátit ke zkoumání nádvoří, co se tu vlastně kolem děje – lze objevit obchod s čajem a čokoládou, moderní hygienické zázemí, ale stejně tak nové malé divadlo, lze zjistit, že jedno křídlo se proměnilo na ubytovací zařízení, typu nikoli lázeňského, ale vzdělávacího. Lze objevit nové prostory provozního zázemí, a kdo se dostane dovnitř, najde nově vybavené depozitáře a restaurátorské dílny a kanceláře tam, kde kdysi bylo zámecké bydlení.
Je zřejmé, že stavební zásahy musely být pečlivě zvažovány tak, aby byly vlastně neviditelné, proto je i nový výtah, který umožňuje bezbariérovou prohlídku hlavní části expozice, pečlivě uschován. Pečlivě uschováno je i technické a pěstební zázemí zahradníků – uschováno za dřevěným plotem v návaznosti na původní hospodářské stavení a vedle barokní sýpky, jež se proměnila v restauraci.
Rekonstrukce Kuksu si dala název Granátové jablko. Ovoce, které bylo vždy symbolem plodnosti, úrodnosti a blahobytu. Ovocem lákavým, vždyť jím Eva zlákala Adama a jím Paris vybral Afrodítu za nejkrásnější z bohyň. Kuks se sám stal po dokončené rekonstrukci lákavým ovocem mezi stavbami, mezi památkami, nádherným šperkem v krajině.
Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.
Oba články vyšly ve Staviteli 12/2016
Stavba získala za rekonstrukci a revitalizaci výjimečné kulturní památky se zřetelem k vytvoření nového edukačního centra a provozního zázemí titul Stavba roku 2016. Současně získala za ojedinělou a rozsáhlou obnovu Národní kulturní památky i Cenu Ministerstva kultury.
Investor: Národní památkový ústav
Projektant: Sdružení – Atelier 4, s.r.o., Jablonec nad Nisou, SUDOP Praha, a.s., hlavní inženýr projektu Ing. Vladimír Malý
Dodavatel: Sdružení Granátové jablko – HOCHTIEF CZ a.s., Gemma Art Group, a.s.; stavbyvedoucí Ondřej Šidlák, Hochtief CZ, a.s.
Realizace: 06/2013 – 11/2014
Způsob financování: Dotační prostředky – EU, MK ČR, ČR
Celkové náklady: 266,8 mil. Kč (bez DPH)
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
I to byl důvod, proč jsme si na stavbu domu vybrali právě cihly Heluz. Jasně, šlo hlavně o ty technické…
Petr Vybrali jsme ho hlavně kvůli lepší tepelné izolaci – v zimě je u oken znatelně tepleji a v létě…
Je fajn vidět, že společnost HELUZ IZOS nabízí nejen širokou škálu izolačního zasklení, ale také nástroje, které usnadňují výběr —…