Ostatní

Kunsthistorici chystají výzvu k zachování kostela v Horním Jiřetíně

Autor × 11. 3. 2014

(ČTK) – Kunsthistorici chystají výzvu k zachování barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně na Mostecku. Zveřejní ji na závěr vědecké konference, která se v obci ležící v sousedství hnědouhelného dolu ČSA koná v pátek 28. března. ČTK to sdělil historik a teoretik architektury Rostislav Švácha, který působí v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

"Tento kostel, navržený v roce 1694 architektem francouzského původu Jeanem Baptistem Matheym, je spolu s celým městem ohrožený snahami o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří," uvedl Švácha. Memorandum, které upozorní na historický význam Matheyova kostela a vyzve k jeho zachování, podle Šváchy vyhlásí vedoucí kateder a ústavů dějin umění z univerzit v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích.

Hornojiřetínský kostel dal na konci 17. století postavit pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna na svém duchcovsko-litvínovském panství. Stejně jako o něco starší kostel svatého Michaela v Litvínově ho pro arcibiskupa navrhl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey, vyškolený v Římě, kde se s ním Valdštejn seznámil.

Mathey mimo jiné navrhoval stavby i pro Prahu, například kostel svatého Františka Serafinského u Karlova mostu, trojský zámek nebo Jízdárnu Pražského hradu. "Mathey přenášel do Čech podněty aktuální římské architektury ve stylu nedynamického, umírněného baroka," podotkl Švácha.

Horní Jiřetín a jeho místní část Černice by postihlo případné zrušení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Limity zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) minulý týden při návštěvě Horního Jiřetína řekl, že o případném prolomení nebo ponechání limitů těžby by mohla vláda rozhodnout do konce příštího roku. Sám by preferoval krajské referendum, které by bylo závazné.

V severních Čechách byla od konce druhé světové války do listopadové revoluce v roce 1989 zbourána více než stovka kostelů, důvodem byla i těžba hnědého uhlí a budování vodní nádrže Nechranice. Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl ale před těžbou přesunut v roce 1975 na nové místo.


Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně
Horní Jiřetín tvořil spolu se zaniklým Dolním Jiřetínem, Čtrnácti Dvory a existujícím Mariánským Údolím téměř čtyři kilometry dlouhou aglomeraci, táhnoucí se podél potoka na úpatí Krušných hor. Poprvé se snad i s kostelem připomíná roku 1263, samostatná farnost vznikla zřejmě nejpozději 1408.
Současný objekt vznikl na místě staršího jako novostavba v letech 1694–1700. Stejně jako v nedalekém Horním Litvínově byl i zde autorem Jean Baptiste Mathey (1630?–95), který tehdy pracoval pro duchcovské Valdštejny. Objekt svou velikostí dokládá tehdejší význam obce a rozsah farnosti, která zahrnovala i sousední podhorské obce.
V průběhu I. třetiny 18. století byl kostel vně i uvnitř vybavován sochařskou výzdobou a dalším zařízením. V téže době byla postavena jižně od kostela i velká fara.
Horní Jiřetín se díky rozvoji, spjatém s těžbou uhlí, stal roku 1914 městem. Po roce 1945 upadal, v okolí se začaly projevovat negativní důsledky velkolomového dobývání. Počátkem 80. let 20. století byl zdemolován Dolní Jiřetín a Čtrnáct Dvorů kvůli poddolování hlubinným dolem Centrum, v Horním Jiřetíně byla vyhlášena stavební uzávěra. Roku 1994 byly stanoveny těžební limity, které umožnily obnovit rozvoj obce. V posledních letech jsme svědky stále silnějšího tlaku těžařů na jejich prolomení, které ohrožují i centrum obce s kostelem. V těchto místech přitom zřejmě vůbec nemá dojít k vlastní těžbě, ale pouze k uvolnění cesty pro přesun velkostrojů…
Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1., Academia 1977

Autor

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*