Legislativa v památkové péči

Konferenci České komory architektů Legislativa v památkové péči se koná v pondělí 15. února 2016 od 9.00 hodin v budově Poslanecké sněmovny Praha 1 – Malá Strana, v zasedací místnosti č. 48/přízemí – tzv. „Konírna“ vchod z Malostranského náměstí č.7/19.

Více informací naleznete v přiloženém programu pod článkem.

Konference se koná pod záštitou poslankyně Parlamentu ČR Mgr. Heleny Langšádlové.

Svoji účast prosím potvrďte do čtvrtka 11. února 2016 u Ivety Königsmarkové, telefonicky na tel. čísle: 273 167 484 nebo emailem na: iveta.konigsmarkova@cka.cc 

Vzhledem k tomu, že se konference koná v prostorách Parlamentu ČR, nezapomeňte prosím s sebou občanský průkaz. Bez identifikačního průkazu Vám nebude umožněn vstup do prostor konání konference.
podle podkladů pořadatele

Komora architektů kritizuje památkový zákon
(ČTK) – Česká komora architektů (ČKA) kritizuje návrh památkového zákona, který připravilo ministerstvo kultury. Návrh podle komory nezohledňuje architektonickou tvorbu a chybí v něm citlivá interpretace památek v souvislosti s vývojem civilizace a kultury. Norma, kterou už schválila vláda, by měla začít platit v roce 2018. Vyjádření ministerstva kultury ČTK zjišťuje.

„Namísto definování hodnot a racionálního a efektivního způsobu jejich ochrany je značně obsáhlou a nepřehlednou normou, soustřeďující se na detailní popis dílčích činností a obsáhlou regulaci některých profesí,“ uvádí ČKA v prohlášení na svém webu.

ČKA před dalším projednáním a schválením zákona doporučuje zvážit jeho úpravu. Komora 15. února pořádá k památkovému zákonu konferenci a bude se jím zabývat také sněmovní podvýbor pro kulturu na svém jednání 18. února.

Nový památkový zákon byl jedním z hlavních slibů vlády v oblasti kultury. Podle ministerstva umožňuje efektivní péči o památkový fond a dává úřadům nástroje, jak zakročit, když vlastník o památku nepečuje. Ministerstvo kultury pracovalo na nové normě od roku 2012, pokud projde Parlamentem nahradí mnohokrát novelizovaný zákon z roku 1987.

Podle ministerstva nový zákon přesněji vymezuje a zdůrazňuje veřejný zájem na ochraně památkového fondu. Důležitá změna podle ministerstva je „možnost kompenzovat náklady vzniklé v souvislosti s omezením vlastnických práv vlastníkům nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkových rezervacích a památkových zónách“. V praxi jde o to, že i vlastníci takových objektů budou moci žádat stát o dotaci na péči o ně, což dnes nelze. Zákon prý také umožní úřadům lépe reagovat v případě, že vlastník památky se o ni nestará.

Architekti v zákoně kritizují to, že podle nich upřednostňuje konzervaci památkových objektů. Stavba se musí podle komory přizpůsobit aktuálním potřebám už jen z hlediska vytápění, větrání, elektroinstalací a obecně soudobých nároků na hygienu, provoz a bezpečnost staveb. Tyto práce však musí být provedeny citlivě a mnoho úspěšných příkladů ukazuje, že tato cesta je schůdná.

Komora připomíná, že v historii vždy nové generace přidávaly stavbě nové vrstvy, včetně třeba katedrály svatého Víta. „A právě míra a citlivost přístupu při obnově památek je umění architektury, které zákon dle našeho názoru dostatečně nepostihuje,“ uvádějí.

Podle ČKA je v zákoně neúměrné množství přestupků, včetně přestupků specializovaných odborných profesí. Zákon není podle komory v souladu s tradicí české památkové péče. V oblasti urbanistické opouští osvědčené pojmy městská a vesnická památková rezervace a chráněná krajinná zóna. Do ochrany a plánování území by v případě schválení přinesl spoustu nejasností.

V návrhu chybí podle ČKA koordinace zákona s jinými zákony. Vypořádání připomínek, které komora uplatnila, se prý dělo překotně a pod časovým tlakem.