Terénní profil pozemku se svažuje souběžně s ulicí a také
jihozápadně od ní – to autorům projektu umožnilo vymezit zásobovací a
manipulační prostor do zadní části stavby, kde má terén nejnižší úroveň, a
napojit jej tak na skladovací prostory v podzemním podlaží.
Objem budovy tvoří dvě hmoty: přízemí je rovnoběžné s rušnou městskou ulicí a
napomáhá tak tvořit uliční čáru, která byla v této lokalitě narušená. Další
stavby na jih mají orientaci různoběžnou, proto se vyšší hmota lékárny zalamuje
do tupého úhlu a přiklání se, avšak ne úplně, k těmto domům.
Přízemní objem stavby slouží pro provoz veřejné části lékárny, orientovaný je
do ulice. Jeho prosklené průčelí kopíruje sklon terénu a provází tak
kolemjdoucí podél objektu. „Architektonický záměr, aby nižší hmota v celé délce
kopírovala spád ulice, navozuje dojem, že prosklení vyrůstá ze zeleně. Atika
také kopíruje zmíněný sklon. To si vyžádalo netradiční řešení v interiéru
výdejny léčiv, jejíž podlaha je tak s chodníkem různoběžná. Tam, kde je podlaha
níže než terén, vznikl v interiéru pod prosklenou fasádou šikmý parapet, na
opačné straně se pak stropní deska i s podlahou netradičně zalamuje a padá k
patě skel, aby navazovala na terén vně v nižší úrovni,“ říká architekt Miroslav
Pospíšil a dodává: „Fasádu jsme řešili jako kontaktně zateplený plášť s
grafikou rostlinných motivů odkazujících na původ léčiv v bylinách. Tato
grafika vznikla díky dvouvrstvé omítce, což je v podstatě novější verze
kontrasgrafita.“ Plné boční plochy nižší hmoty budovy jsou pohledové
monolitické železobetonové stěny ze strany exteriéru i interiéru, mezi které
byla vložena tepelná izolace. Plné plochy fasády propichují okenní otvory pouze
v místech, kde je to z hlediska provozu nutné. Okna svým kruhovým nebo oválným
tvarem fasádu oživují – jejich tvary symbolizují tablety nebo ampule.
Fasády čtyřpodlažní části objektu tedy mají finální stěrku v tmavé barvě, která
byla nanesena na světlý podklad s nálepkami, jež nesly grafiku s motivy bylin.
Nálepky se po nanesení svrchního nátěru slepily a vznikla tak dvoubarevná
fasáda. Tmavá barva byla zvolena i proto, aby odrážela velkou část sluneční
energie v rozsahu blízkém infračervenému záření, čím dochází ke snížení
povrchové teploty fasády. Minerální izolace v kontaktním zateplovacím systému
má tloušťku 200 mm, v soklové části je použit certifikovaný kontaktní
zateplovací systém s perimetrickým polystyrenem tl. 200 mm pro soklovou část.
Dispozice
Ve vyšší budově je těžiště provozu: laboratoře, specializovaná pracoviště
sterilní přípravy a oddělení ředění cytostatik. V suterénu je centrální sklad
léčiv. V návaznosti na tyto prostory je umístěn archiv, sklady a místnosti pro
domovní techniku. Personál vstupuje do objektu ze severovýchodní strany, nalevo
od tohoto vstupu je oddělení diagnostiky.
Prostor výdejny léčiv a zdravotních pomůcek má dostatečně dimenzované zázemí,
kde jsou příruční sklady, pracovny a sociální zařízení. V menší hmotě jsou za
výdejnou léčiv pracovny vedení lékárny s vlastním vstupem. V severovýchodní
části půdorysu sídlí laboratoře galeniky, kde se připravují roztoky a masti, je
zde také výroba tablet.
Ve druhém podlaží se nachází oddělení ředění cytostatik s mimořádně čistým
provozem (do jednotlivých prostor se vstupuje přes hygienické filtry a samotná
práce probíhá v izolátorech). Na opačné straně patra jsou oddělení kontroly,
pracoviště klinických studií a administrativně-provozní pracovny. Třetí podlaží
je rozděleno na část laboratorní s oddělením sterilní přípravy a část
technickou pro domovní techniku. Obě tato oddělení tvoří technologické srdce
nové lékárny fakultní nemocnice. Chladicí jednotky byly umístěny na vloženém
nezastřešeném dvorku v prostoru strojovny vzduchotechniky, aby se skryly za
fasádou domu a nevyčnívaly ani na střeše. Ve středu dispozice je knihovna
plnící také funkci zasedací místnosti. Přes chodbu je místnost pro výrobu
čištěné vody a serverovna.
-red-
Místo: ulice I. P. Pavlova, Olomouc
Investor: Fakultní nemocnice Olomouc
Autor: ateliér-r – Miroslav Pospíšil, spolupráce Daria Johanesová, Martin
Karlík, Robert Randys, Lucie Rohelová, Milena Koblihová
Zastavěná plocha: 1270 m2
Užitná plocha 3210 m2
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,