Areál paláce je spjat s rodinou Liebiegů, která stála na
počátku přerodu regionu z manufakturního způsobu textilní výroby k výrobě
průmyslové. Zakladatelem rodu byl Johann Liebieg – pro jeho vzestup se ustálilo
slovní spojení „americký sen“. Narodil se v roce 1802 v Broumově, v Liberci od
roku 1818 pracoval jako soukenický dělník, později se stal obchodníkem s
galanterním zbožím. Již na konci 40. let byl největším textilním podnikatelem v
Čechách. Pozemek, na kterém dnes stojí budova Liebiegova paláce, byl dlouho
součástí zámeckého parku. Až roku 1813 daroval parcelu majitel panství hrabě
Clam-Gallas průkopníku průmyslové textilní výroby Ferdinandu Römheldovi. Ten na
ní vybudoval reprezentativní sídlo, které později koupil Johann Josef Moritz
Liebieg ml. Projekt nového paláce pro něj vytvořil v roce 1870 liberecký
stavitel Gustav Sachers. Römheldův dům včetně přízemních objektů začlenil do
novostavby, jíž dal neorenesanční vzhled a podstatně navýšil obestavěnou
plochu.
Liebiegův palác se nachází v Liberci v těsném sousedství
zámku, před jeho hlavním průčelím je rozlehlá okrasná zahrada. Areál má zhruba
obdélný půdorys, chrání ho vysoká zeď. V západní části se nachází vila, severně
od ní je průjezd do dvora, a na něj v severním cípu navazuje domek zahradníka.
U jihovýchodní stěny byl dříve skleník, za ním horní podesta schodiště do
zahrady. Proti vjezdu se ve dvoře nachází původní remíza – vozovna, dnes garáže
s obytným podkrovím. Podél severovýchodní a větší části jihovýchodní ohradní
zdi je komunikace. Na konci této komunikace zdobené v minulosti honosnou
pergolou se na obdélném půdorysu nachází zahradní altán.
Návrh obnovy
Z urbanistického pohledu návrh začleňuje areál Liebiegova
paláce do struktury města, otevírá prostory navazujících zahrad a propojuje se
systémem městských parků a zeleně. Nově definuje pěší prostupnost a území
otevírá veřejnosti. Samotný objekt paláce se ocitá v těžišti pěších tras napříč
parky ve významné pozici, která ho předurčuje pro významnou kulturní a
společenskou funkci.
Předprostor objektu – reprezentativní parter – bude otevřen
veřejnosti. V severní části je jím vedena pěší trasa, která se v místě paláce
rozšiřuje v nástupní předprostor, vstupní nádvoří, přímo navazující a
posilující funkci centrálního nádvoří objektu. Jižní hranu předprostoru s
vysokou zdí lemuje stromořadí. Na této zdi je v celé délce umístěna expozice
historie libereckého textilního průmyslu ve formě v omítce škrábaných sgrafit,
jež navazují na vstup do galerie.
U zahrady v západní části za objektem je navrženo odstranění
části zdí při severní straně, oddělujících zahradu od parku. Dále tu bude
obnoven historický altán a vznikne nový systém pěších tras. Díky bezbariérovému
propojení přes vstupní nádvoří je zahrada spojena i se vstupem z ulice 8.
března. Parkování je zajištěno v ploše přiléhající ke zdi zahrady z ulice
Komenského, dále ve dvoře z ulice U Tiskárny.
Návrh respektuje historickou a architektonickou hodnotu
paláce, za nejvýraznější zásah lze považovat odstranění části severní stěny
původního hospodářského dvora a domku zahradníka. Tímto zásahem vzniká jasně
definovaný nástupní prostor – těžiště hlavní pěší trasy, přímo navazující na
vnitřní nádvoří objektu, dodávající mu na významu.
V prostoru nově vzniklého vstupního nádvoří bude obnoven
původní skleník. Objekt skleníku je ze dvou stran sevřený rampou, která vede do
zahrady paláce. Variantně lze uvažovat o záměně skleníku za ekonomicky méně
náročný objekt – voliéru, případně venkovní stupňovité sezení. Navržené úpravy
zahrnují také obnovu původních architektonických prvků – francouzských oken v
zimní zahradě v severním křídle, dveří vedoucích ze střední části objektu na
hlavní nádvoří, obnovu původní barevnosti fasád do šedo-okrového zbarvení
architektonických prvků na fasádě.
Dispoziční řešení
Navržené změny uvažují s odstraněním nepůvodních příček a
zazděných otvorů, především z období 20. století. Těžištěm a centrem kulturního
dění bude vnitřní nádvoří, jehož prostor je vhodný například pro konání
koncertů vážné hudby. V přízemí jižního křídla paláce se nachází prostor
galerie s využitím pro krajskou galerii architektury, s tématy blízkými rozvoji
textilního průmyslu. Galerie bude mít samostatný vstup, navazující na venkovní
expozici.
Reprezentativní sály ve střední části objektu mohou sloužit
jako prostory pro veřejnost a neziskové organizace. V přízemní salla terreně je
umístěna kavárna, propojená s pavilonem v zahradě. V severním křídle objektu a
v bývalé kočárovně jsou navrženy chráněné dílny přístupné ze vstupního nádvoří.
V prvním patře se nachází restaurace otevřená do východní zahrady, navazující
na terasu. Zázemí restaurace bude v přízemí. Na zahradní restauraci navazují
konferenční sály. V jižním křídle objektu je uvažováno s prostory a
administrativním zázemím příspěvkové organizace Kontakt.
Autorská zpráva
Autoři a spoluautoři: Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D., doc.
Ing. arch. Václav Dvořák, CSc., Ing. arch.
Jan Černoch, Ing. arch. Tereza Hrdličková
Spolupráce: Bc. Blanka Houštecká, Ing. arch. Hana Lesáková
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…
Nejen tmavá, ale taky lesklá. Kdyby byla matná a profilovaná jako břidlicové šablony, tak by to tolik nebilo do očí.…