Liebiegův palác v Liberci

Areál paláce je spjat s rodinou Liebiegů, která stála na počátku přerodu regionu z manufakturního způsobu textilní výroby k výrobě průmyslové. Zakladatelem rodu byl Johann Liebieg – pro jeho vzestup se ustálilo slovní spojení „americký sen“. Narodil se v roce 1802 v Broumově, v Liberci od roku 1818 pracoval jako soukenický dělník, později se stal obchodníkem s galanterním zbožím. Již na konci 40. let byl největším textilním podnikatelem v Čechách. Pozemek, na kterém dnes stojí budova Liebiegova paláce, byl dlouho součástí zámeckého parku. Až roku 1813 daroval parcelu majitel panství hrabě Clam-Gallas průkopníku průmyslové textilní výroby Ferdinandu Römheldovi. Ten na ní vybudoval reprezentativní sídlo, které později koupil Johann Josef Moritz Liebieg ml. Projekt nového paláce pro něj vytvořil v roce 1870 liberecký stavitel Gustav Sachers. Römheldův dům včetně přízemních objektů začlenil do novostavby, jíž dal neorenesanční vzhled a podstatně navýšil obestavěnou plochu.

Liebiegův palác se nachází v Liberci v těsném sousedství zámku, před jeho hlavním průčelím je rozlehlá okrasná zahrada. Areál má zhruba obdélný půdorys, chrání ho vysoká zeď. V západní části se nachází vila, severně od ní je průjezd do dvora, a na něj v severním cípu navazuje domek zahradníka. U jihovýchodní stěny byl dříve skleník, za ním horní podesta schodiště do zahrady. Proti vjezdu se ve dvoře nachází původní remíza – vozovna, dnes garáže s obytným podkrovím. Podél severovýchodní a větší části jihovýchodní ohradní zdi je komunikace. Na konci této komunikace zdobené v minulosti honosnou pergolou se na obdélném půdorysu nachází zahradní altán.

 
Návrh obnovy
Z urbanistického pohledu návrh začleňuje areál Liebiegova paláce do struktury města, otevírá prostory navazujících zahrad a propojuje se systémem městských parků a zeleně. Nově definuje pěší prostupnost a území otevírá veřejnosti. Samotný objekt paláce se ocitá v těžišti pěších tras napříč parky ve významné pozici, která ho předurčuje pro významnou kulturní a společenskou funkci.
Předprostor objektu – reprezentativní parter – bude otevřen veřejnosti. V severní části je jím vedena pěší trasa, která se v místě paláce rozšiřuje v nástupní předprostor, vstupní nádvoří, přímo navazující a posilující funkci centrálního nádvoří objektu. Jižní hranu předprostoru s vysokou zdí lemuje stromořadí. Na této zdi je v celé délce umístěna expozice historie libereckého textilního průmyslu ve formě v omítce škrábaných sgrafit, jež navazují na vstup do galerie.
U zahrady v západní části za objektem je navrženo odstranění části zdí při severní straně, oddělujících zahradu od parku. Dále tu bude obnoven historický altán a vznikne nový systém pěších tras. Díky bezbariérovému propojení přes vstupní nádvoří je zahrada spojena i se vstupem z ulice 8. března. Parkování je zajištěno v ploše přiléhající ke zdi zahrady z ulice Komenského, dále ve dvoře z ulice U Tiskárny.

 Návrh respektuje historickou a architektonickou hodnotu paláce, za nejvýraznější zásah lze považovat odstranění části severní stěny původního hospodářského dvora a domku zahradníka. Tímto zásahem vzniká jasně definovaný nástupní prostor – těžiště hlavní pěší trasy, přímo navazující na vnitřní nádvoří objektu, dodávající mu na významu.
V prostoru nově vzniklého vstupního nádvoří bude obnoven původní skleník. Objekt skleníku je ze dvou stran sevřený rampou, která vede do zahrady paláce. Variantně lze uvažovat o záměně skleníku za ekonomicky méně náročný objekt – voliéru, případně venkovní stupňovité sezení. Navržené úpravy zahrnují také obnovu původních architektonických prvků – francouzských oken v zimní zahradě v severním křídle, dveří vedoucích ze střední části objektu na hlavní nádvoří, obnovu původní barevnosti fasád do šedo-okrového zbarvení architektonických prvků na fasádě.

 
Dispoziční řešení
Navržené změny uvažují s odstraněním nepůvodních příček a zazděných otvorů, především z období 20. století. Těžištěm a centrem kulturního dění bude vnitřní nádvoří, jehož prostor je vhodný například pro konání koncertů vážné hudby. V přízemí jižního křídla paláce se nachází prostor galerie s využitím pro krajskou galerii architektury, s tématy blízkými rozvoji textilního průmyslu. Galerie bude mít samostatný vstup, navazující na venkovní expozici.
Reprezentativní sály ve střední části objektu mohou sloužit jako prostory pro veřejnost a neziskové organizace. V přízemní salla terreně je umístěna kavárna, propojená s pavilonem v zahradě. V severním křídle objektu a v bývalé kočárovně jsou navrženy chráněné dílny přístupné ze vstupního nádvoří. V prvním patře se nachází restaurace otevřená do východní zahrady, navazující na terasu. Zázemí restaurace bude v přízemí. Na zahradní restauraci navazují konferenční sály. V jižním křídle objektu je uvažováno s prostory a administrativním zázemím příspěvkové organizace Kontakt.

Autorská zpráva

 
Autoři a spoluautoři: Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D., doc. Ing. arch. Václav Dvořák, CSc., Ing. arch.  Jan Černoch, Ing. arch. Tereza Hrdličková
Spolupráce: Bc. Blanka Houštecká, Ing. arch. Hana Lesáková