Unikátní zelená budova mění koncept stavění industriálních hal
Společnost LIKO-S, přední výrobní a
stavební rodinná firma ze Slavkova u Brna, dnes pod záštitou ministra životního
prostředí slavnostně představila první živou halu na světě – LIKO-Vo. Oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá
až na teplotu 80 °C, dokáže LIKO-Vo snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C. „Běžné haly, které jsou opláštěné
standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory.
A co více, výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto
jevy eliminovat,“ upozorňuje Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.
LIKO-Vo využívá
konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu
zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko i další technologie. Klasickou
klimatizaci byste ale hledali marně. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického
přínosu
a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní
voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k
závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové
deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v
interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.
Místo „plechové krabice“ tak stojí
ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin. „Průmyslová
hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V
přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou
orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických
ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale
jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu,
architekt Zdeněk Fránek. Zelenou průmyslovou halu podporuje také Česká rada pro
šetrné budovy.
„Doufáme, že projekt LIKO-Vo inspiruje další investory a architekty
průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým
teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti
tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na
průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka
České rady pro šetrné budovy.
Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s
problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji
udržitelnosti. „Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností
již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je
koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i
sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na
severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již
nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha.
Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a
propadli jsme se do spirály zániku.“ Tento
klimatický proces je však lidstvo schopno zvrátit. „Našimi zelenými
stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy
sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném
pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením
stavby,“ dodává Musil.
Úspěšný průkopník LIKO-Noe
Výrobní hala
LIKO-Vo navazuje na předchozí zelený objekt z dílny společnosti LIKO-S,
který byl vybudován v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová
budova LIKO-Noe® předčila všechna očekávání. Chová se
vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto
jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách
zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické
náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,” doplnil podnikatel a vizionář.
Projekt podpoří
vědu a výzkum
Společnost
LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově
samotné i na její okolí, jako tomu bylo už dříve v případě LIKO-Noe®. O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která
přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v
Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.
Kytky a
svářečky
Výrobní
pracovníci se mohou těšit na příjemné pracovní prostředí, ve kterém budou vnitřní
stěny haly zdobit popínavé rostliny. „Také denní místnost a šatny jsou
nadstandardní. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací
zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů
poskytujících jedlé plody,“ doplnil architekt Fránek. Dostatek denního
světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.
Projekt: první
živá hala na světě LIKO-Vo
Místo: sídlo
společnosti LIKO-S, a. s., U Splavu 1419, Slavkov u Brna
Investor:
LIKO-S
Projekt: 2018
Realizace: 2019
Architektonický
návrh a generální projektant: prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, Fránek Architects
Stavební část:
Jiří Železný, Jiří Vítek, Violetta Larmolinska, Vaši-architekti.cz
Zdravotně technické
instalace: Kateřina Riesnerová
Elektroinstalace:
Jaroslav Zvonař, Vojtěch Florian
Vzduchotechnika:
Ondřej Seget, TZpro, s.r.o.
Stavební a konstrukční
řešení: Petr Mazánek, CONSTRUCT DESIGN s.r.o.
Požárně bezpečnostní
řešení: Jaroslav Drahoš, Marek Šindler
Měření a
regulace: Martin Fojtík
Zajímavosti:
Předpokládaná
letní teplota povrchu živé haly LIKO-Vo: fasáda 28 °C, střecha 31 °C * Letní
teplota povrchu standardní haly: fasáda 55 °C, střecha 77 °C
Podlahová plocha:
hala 1095 m2, přístřešek 387 m2 = 1482 m2
Počet pracovních
míst: 13 administrativních + 35 svářečů
Přibližný počet
rostlinných druhů: 70
podle podkladů společnosti LIKO-S
Doplněno Stavbaweb:
Sledovat halu živě můžete na stránkách liko-s.cz
www.liko-s.cz
Související články:
Živá stavba LIKO-Noe 8.9.2016
Stavba LIKO-NOE byla postavena za 27 dní 2.6.2015
LIKO NOE 14.4.2015
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,