Loděnice Dukla

 
Cílem našeho projektu bylo vytvoření kompaktní, funkční, trvanlivé, jednoduché a zároveň svěží stavby. Složitý a obsáhlý stavební program bylo zapotřebí vtěsnat do půdorysu železobetonového skeletu s omezenou možností růstu do výšky a do poddimenzovaného rozpočtu. Loděnice není novostavbou, ale z původní stavby z roku 1997 byl použitelný pouze skelet ve spodní polovině objektu. I ten jsme museli staticky zesílit a podchytit tryskovou injektáží.

 
Architektonická forma loděnice je v podstatě lapidární hmotou ve tvaru „psí boudy“. Převýšená proporce a sedlová střecha korespondují s budovou lihovaru naproti. Objekt jsme navrhli tak, aby byl s přiměřenými technickými a architektonickými prostředky energeticky úsporný. Hmota loděnice je maximálně kompaktní, pod fasádou z vlnitého plechu s poměrně malými okny se skrývají velmi silné vrstvy tepelné izolace. Inspirací pro návrh byly plechové boudy okolo smíchovského nádraží, ohrady z vlnitého plechu, benzínová pumpa, houseboaty a botely kotvící v okolí, a především nádherné štíhlé žluté závodní lodě Dukly a celkově pozitivní nálada a energie řeky a sportovců. Nová loděnice by měla být na dalších několik desítek let domovem dalších generací našich reprezentantů v kanoistice a ve veslování. Na rozdíl od fotbalistů a hokejistů tito sportovci přivážejí medaile z olympiád.

Autorská zpráva
Foto: Petr Šmídek, Tomáš Rasl

Autoři: Pavel Joba, Jan Hájek, Jakub Havlas; spoluautor Jakub Straka