Luigi Bocconi University, Milano

Grafton Architects

Nová budova Univerzity Luigi Bocconiho vplývá mírně, i když zřetelně do milánské městské krajiny. Architekt budovu zařízl hluboko do země a vytvořil v podzemí městečko přednáškových a divadelních sálů a zkušeben, nad nimiž jako by visely ve vzduchu kanceláře a místnosti akademického sboru. Je to takřka město ve městě. Svět výzkumu je fyzicky oddělen, přesto vizuálně stále spojen s tím, co se děje v nižších patrech budovy. Inspirací k tomuto dílu byla budova vedle milánského Dómu — Il Broletto — středověká stavba užívaná jako tržiště. Kanceláře jako jakási obydlená markýza jsou transparentním filtrem, který nechává denní světlo proniknout do nižších úrovní.
Aula Magna, popisovaná architektem jako „okno do Milána“, je orientovaná podél rušné třídy. Svou vykonzolovanou konstrukcí upomíná na ruské konstruktivistické hnutí nebo na některé budovy Jamese Stirlinga. Aula je přímo vedle ulice a funguje jako kotva celé budovy.
Shelley McNamarová a Yvonne Farrellová z irské kanceláře Grafton Architects navrhly budovu jako filtr mezi městem a univerzitou. Projekt též zdůrazňuje veřejný a sociální aspekt univerzitního života. Současným architektonickým jazykem definovaly architektky budovu jako interakci mezi materiálem a krajinou, mezi architekturou a městským prostorem. Skleněná stěna propojuje vnitřní a vnější veřejné prostory.
Stavba získala cenu “World Building of the Year“, vyhlášenou na závěrečném ceremoniálu Světového festivalu architektury (the World Architecture Festival). Stavba zapůsobila na porotu hloubkou svého konceptu a způsobem, jakým zachází s prostorem, světlem a materiálem. V únoru 2009 se stavba stala jedním z pěti finalistů Mies van der Rohe Award — Cena za evropskou architekturu.

Zdroj: Archi-news, listopad 2008

Víve na http://www.graftonarchitects.ie/work/projects/project.php?resource_id=225