„Do dnešního dne nepřišlo na odbor výstavby úřadu Městské části Praha 2 žádné odvolání ve věci odstranění bývalého areálu Transgas. Proto si dnes stavebník vyzvedl ověřenou projektovou dokumentaci a nechal si vyznačit právní moc na rozhodnutí s datem 29. 1. 2019,“ sdělila ČTK Prokopová. Na základě vydaného povolení má majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci.
Majitel chce v nejbližších dnech pozemek oplotit, aby zajistil bezpečnost v okolí stavby. „V první řadě instalujeme dočasné mobilní oplocení, které následně nahradí pevně ukotvený plot. Tyto práce budou trvat minimálně 14 dní,“ sdělila dnes ČTK za společnost HB Reavis Kristýna Křemenová. Začne se také s vyklízením vnitřních prostor a navážením techniky. Firma instaluje lešení s protiprachovými plachtami a vodní clony.
„Teprve poté zahájíme postupnou demontáž nadzemních objektů. Nejedná se o jednorázovou akci, ale několikaměsíční proces, během kterého nebudou využity žádné drastické metody typu odstřelu,“ uvedla Křemenová. Veškeré práce podle ní budou šetrné k životnímu prostředí a mobilní čisticí stroje uklidí případné nečistoty na přilehlých komunikacích. O záborech či uzavírkách v místě slibuje firma předem informovat na www.vinohradska8.cz nebo na stejnojmenné facebookové stránce.
Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával dalších několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování.
Vlastník stavby oznámil úřadu v únoru 2016, že má v plánu komplex zbourat. HB Reavis chce postavit na uvolněném místě polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.
Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že „areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“. Ministerstvo domy za památky neprohlásilo.
Zastánci budovy ji hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.
Budovy Transgasu patří k nejvýraznějším stavbám z 70. let v Praze
– Stavby vznikly v letech 1966 až 1976 pro potřeby řídicího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky, později sídlo Středočeské energetické, naposledy v budovách bylo klientské centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny. Budovy vlastnila společnost ČEZ, která je prodala developerské skupině HB Reavis. Ta je zbourá a na uvolněném místě postaví moderní kancelářské budovy podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohly být dokončeny začátkem roku 2021.
– Autory komplexu v brutalistním stylu s technicistními detaily jsou Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.
– Soubor tří staveb stojí v dolní části Vinohradské ulice v sousedství budovy Českého rozhlasu a je ohraničen ulicemi Římská a Rubešova. Stavbě musely ustoupit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.
– Dominantou komplexu je vysutá obdélná budova ústředny dispečinku obložená izolací z dlažebních kostek. Výrazné je také použití plynovodního potrubí, které vytváří tunelové spojení všech tří budov a které je také použito místo zábradlí.
– V zahloubeném rohu parteru při Římské ulici byla kašna s motivem levitující koule, kterou navrhl Ivo Loos. Dodnes se zachovala část reprezentativních interiérů, na nichž Loos spolupracoval s architektem Janem Fišerem.
– V budovách, které jsou částí odborníků i veřejnosti považované za jedny z nejošklivějších v Praze, byl svého času umístěn nejmodernější počítač v tehdejším Československu. Známé jsou také z filmu Vesničko má středisková, kde si zahrály sídlo firmy Dřevoplech.
– Budovy Transgas jsou na území památkové zóny Vinohrady a v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, která byla vyhlášena v roce 1971.
– „Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území,“ řekl o stavbách podle www.archiweb.cz kurátor Rostislav Koryčánek.
– Loni se ministerstvo kultury zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu návrhem na prohlášení staveb za památku. Autoři podnětu stavby označili za vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.
– Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil. Konstatoval, že „dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“.
– Ministerská komise se návrhem přesto začala zabývat. Koncem roku 2016 ministerstvo rozhodlo, že komplex památkou nebude. V odůvodnění mimo jiné uvedlo, že „architektonické kvality stávající budovy nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky“.
– Ministr kultury Daniel Herman začal loni na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat. V listopadu pak Klub za starou Prahu informoval, že ministr Herman přezkumné řízení zastavil, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov. V rozhodnutí ministra se mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, že detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko, že se v areálu neudála žádná významná kulturněhistorická událost či že domy nejsou významným příkladem brutalismu. „Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem,“ stojí v rozhodnutí.
– Stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení demolice letos 9. ledna. Od okamžiku, kdy poslední účastník řízení 14. ledna převzal rozhodnutí, plynula patnáctidenní lhůta k podání odvolání. Ta vypršela 29. ledna, úřad však vyčkával několik dní, zda se některé odvolání nezdrželo při doručování. Na základě vydaného povolení má majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci. Mluvčí developera, společnosti HB Reavis, Jakub Verner již v listopadu ČTK sdělil, že podle předběžných odhadů by se nové budovy mohly začít stavět přibližně za rok.
(ČTK)
Doplněno Stavbaweb:
Rozhodnutí o odstranění stavby najdete na stránkách irozhlas.cz.
Rozhovor s autorem stavby, Václavem Aulickým:
Demolice Transgasu. ‚Jako když mi umře dítě,‘ popisuje své dojmy architekt Aulický.
Související články:
Stavební úřad Prahy 2 povolil demolici budov Transgas 15.1.2019
Majitel budov Transgas v Praze požádal o jejich demolici 26.7.2018
Budovy Transgas nebudou památkou a majitel je může zbourat 22.11.2017
O osudu Transgasu asi stát do voleb nestihne rozhodnout 3.10.2017
Jaký bude osud Transgasu? 5.4.2017
SOS Transgas! 30.3.2017
Odborníci chtějí chránit Transgas 2.2.2017
Komplex budov Transgasu není kulturní památkou 15.12.2016
MK rozhoduje, zda budova Transagu na Vinohradské bude památkou 4.4.2016
Administrativní centrum Vinohradská 9.3.2016
Z textu: |Zastánci budovy ji hodnotí jako na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.|
Pokud zastánci budovy tím urbanismem myslí zcela bezohledné narušení urbanistické struktury, tak bohužel na našem území zdaleka ojedinělý nebyl. Jedinečný byl možná tím, že se zde nepostavily obytné paneláky, ale svým účelem netypická stavba.
já myslím ,že je to dobré rozhodnutí