Mezinárodní index stavebních nákladů

Stavebnictví v průběhu pandemie zatím celosvětově prokázalo svou odolnost. Řada vlád využila fiskální stimuly k podpoře svých ekonomik, což se projevilo v nárůstu investic veřejného sektoru do infrastruktury. 

Praha, která se v celosvětovém srovnání umístila na 67. místě, má v regionu CEE vyšší stavební náklady než Varšava a Bělehrad, ale nižší než Záhřeb, Bukurešť a Sofie.     

• Pandemie koronaviru se v roce 2020 stala testem odolnosti stavebního odvětví, v němž ji celosvětově prokázalo. Ceny stavebních nákladů se nezměnily.  

• Tahounem stavební aktivity se v řadě zemí stal veřejný sektor, který investicemi do infrastruktury poskytoval daným ekonomikám fiskální stimuly.

• S ohledem na současný ekonomický pokles investoři své projekty více zvažují a posuzují je jak z hlediska jejich celkové hodnoty, realizovatelnosti a ekonomické návratnosti, tak z hlediska trvalé udržitelnosti a uhlíkové neutrality.         

• K lepšímu posouzení všech těchto aspektů je určen Pětibodový plán společnosti Arcadis. Kombinací oborové best practice a digitálních analytických nástrojů pomáhá v optimalizaci plánovaných investic. 

• Očekáváme, že důsledky koronavirové pandemie se ve stavebnictví teprve projeví. Část finančních prostředků investorů se přesune mimo stavebnictví, což nepříznivě ovlivní cash flow stavebních firem.       

• Podle údajů ČSÚ poklesla reálná stavební produkce v ČR v roce 2020 v meziročním srovnání o  7,7 %.  Pokles stavební produkce u nás souvisí s krizí okolo pandemie, neboť za první tři měsíce roku 2020 jsme sledovali růst stavební produkce v jednotkách procent, ale od 04/2020 se projevila opatření spojená s pandemií a pokles stavební produkce trval až do konce roku. 

• Stavební firmy se v důsledku koronavirové pandemie potýkaly se zpožděnými dodávkami stavebních materiálů ze zahraničí (narušení dodavatelských řetězců) a s výpadkem stavebních dělníků ze zahraničí (uzavření hranic a zákaz cestování).  

• Ceny stavebních nákladů podle ČSÚ v roce 2020 v ČR vzrostly o 3,7 %. Důvody vnímáme zejména v růstu cen komodit (zejména ropy, mědi, železa a hliníku), stavebních materiálů (betonu a oceli), energií a práce (plošně v nižších jednotkách procent, ale nadprůměrně u specializovaných stavebních profesí).  

• Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví vzrostla v roce 2020 celková hodnota investic veřejného sektoru v porovnání s rokem 2019 o 29,6 %. Investice do infrastruktury vzrostly meziročně o 38 %. Největší růst zaznamenala oblast dopravní infrastruktury, která meziročně vzrostla o 44,4 %.    

• Řada developerských firem začala v důsledku koronaviru a nejistoty panující ohledně budoucího vývoje na trhu svoje aktivity přehodnocovat. 

• Ve svých projektech nejčastěji pokračovali developeři logistických nemovitostí, po jejichž projekty je v důsledku nízké průměrné neobsazenosti stále dostatečná poptávka.  

• Na druhé straně ani v případě hotelů, které byly pandemií nejvíce zasažené, se však stavební činnost úplně nezastavila. V Praze jednak stále vznikají nové hotelové projekty a stávající nemovitosti v řadě případů prošly rozsáhlejšími renovacemi. 

• V mezinárodním srovnání cen stavebních nákladů Arcadis ICC Index 2021 si Praha udržela 67. místo. V letošním roce očekáváme v ČR opatrný cenový nárůst stavebních nákladů o 0-2 % oproti loňskému indexu.

Arcadis, mezinárodní poradenská společnost zaměřená na stavebnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj, zveřejňuje každoroční výsledky Mezinárodního srovnání stavebních nákladů (International Construction Costs 2021). Arcadis ICC Index 2021 sleduje 100 měst světa, hodnotí jejich stavební náklady a tržní podmínky. Studie také druhým rokem nahlíží na stavebnictví s ohledem na současnou pandemii koronaviru a na probíhající klimatické změny.  

V rámci každoročního žebříčku mezinárodních stavebních nákladů ICC Index se západoevropská města dlouhodobě umísťují na předních místech. V ICC 2021 je jich v první desítce celkem sedm. Jde o švýcarská města Ženevu a Curych, britský Londýn a irský Dublin, dánskou Kodaň, a norské Oslo. Nejnižší stavební náklady mají města v Asii (v Indii, Číně, Malajsii a Vietnamu) a v Africe (Keni a Jihoafrické republice).     

V rámci 8 měst sledovaných v regionu CEE se Praha nachází v polovině. Ceny stavebních nákladů jsou vyšší ve Vídni, v Záhřebu a nově také v Bukurešti a v Sofii. V těsném závěsu za Prahou se nachází dvě polská města Varšava a Krakov a srbský Bělehrad.  

„Stavební trh má kvůli dlouhodobým kontraktům a rozsáhlým projektům značnou setrvačnost. Stavební náklady se navzdory koronavirové pandemii v ČR stále drží na svém maximu. Je to dáno omezenou kapacitou tuzemských stavebních firem, nedostatkem stavebních dělníků a stavebního materiálu ze zahraničí, každoročním nárůstem cen práce a stavebních materiálů. V roce 2021 stavební náklady dále mírně porostou v jednotkách procent (0-2 %),“ říká Milan Vencl, Cost Consultant společnosti Arcadis. 

Josef Kalabis, Senior Cost Consultant firmy Arcadis, dodává: „K nejaktivnějším developerům vloni patřili a stále patří stavitelé rezidenčních projektů, logistických a výrobních areálů. Co se týče maloobchodu, stavěly se především retail parky a sklady určené pro e-commerce. Nicméně koronavirová pandemie byla také příležitostí k modernizaci, kterou využili majitelé hotelových nemovitostí a částečně také nákupních center, kde renovací procházely společné prostory a food courty. Změny jsme nezaznamenali u kancelářských budov.“  

Krize jako šance pro změnu  
Stavebnictví je zodpovědné za téměř 12 % celosvětových emisí CO2, a tak významně přispívá ke globálnímu oteplování. Navzdory této skutečnosti je ale výrazně pozadu v adaptaci na klimatické změny. V Evropě jsou hnacím motorem strukturálních změn požadavky evropské legislativy, požadavky realitních investorů a veřejné mínění (důraz na trvale udržitelné podnikání). „Třebaže v loňském roce jsme se soustředili především na zvládnutí celosvětové zdravotní krize, klimatická změna je i nadále naší hlavní výzvou a je důležité, aby stavebnictví více zohledňovalo aspekty trvalé udržitelnosti,“ říká Andrew Beard, vedoucí globálního týmu Cost Management ve společnosti Arcadis, a dodává: „programy obnovy, které se spouští, jsou příležitostí k dlouhodobé změně a k nastavení udržitelné budoucnosti. Každá investice by měla být nejen kvantifikovatelnou návratnost, ale také jasný příspěvek k trvalé udržitelnosti a uhlíkové neutralitě.“  

Česká republika je v rámci regionu CEE zemí s nejvyšším počtem komerčních nemovitostí s mezinárodní environmentálních certifikací LEED nebo BREEAM. „Ať už se jedná o renovaci, nebo nový projekt, téma trvalé udržitelnosti je na českém trhu rozšířené a developeři jsou mu většinou otevření,“ uzavírá Josef Kalabis z české pobočky Arcadis.