MK posuzuje případnou památkovou ochranu Nové scény a kliniky

(ČTK) – Ministerstvo kultury v brzké době rozhodne, zda se kulturní památkou stane budova Nové scény Národního divadla (ND). Zabývá se i podnětem na prohlášení památkou urologické kliniky v Praze na Karlově, která pochází také z druhé poloviny 20. století. Úřad obdržel rovněž návrh na prohlášení další stavby z poválečné doby, bývalého sídla Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici, tam ale řízení nezahájil. Podnět vyhodnotil jako nedůvodný. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Martha Häckl.

Podněty na prohlášení Nové scény a několika dalších domů vzniklých při dostavbě ND, sídla svazu studentstva a urologické kliniky podali před více než půl rokem historikové architektury z Českého vysokého učení technického (ČVUT) Klára Brůhová a Petr Vorlík. Všechny stavby považují za vynikající reprezentanty brutalistické architektury na českém území. Hromadným podáním návrhu navíc chtějí upozornit na prohlašování staveb za nemovité kulturní památky, které je podle nich neefektivní.

Novou scénu již před několika lety navrhoval prohlásit za památku Národní památkový ústav, který má svou komisi pro ochranu památek druhé poloviny 20. století. Budova od Karla Pragera z počátku 80. let je sice chráněna v rámci Pražské památkové rezervace, tato ochrana se ale vztahuje jen na exteriér. Objekt chce vedení ND rekonstruovat a autoři podnětu se obávají především o zásahy do interiéru.

Vedení divadla chce mít z Nové scény po rekonstrukci moderní divadlo s variabilním jevištním prostorem i hledištěm. V plánu má v příštích letech opravit i budovu Themos, v ní by měla být zkušebna a prostory pro edukační aktivity. Rekonstrukce Nové scény má trvat asi dva roky a měla by stát asi 700 milionů korun, řekl již dříve ČTK ředitel ND Jan Burian. Nová scéna je díky svému exteriéru jednou z nejdiskutovanějších pražských staveb.

Burian koncem minulého roku uvedl, že ND má vypracovanou studii proveditelnosti. Modernizace je otázkou až dalších let. Dotkne se divadelních technologií a přístupových cest pro transport dekorací a kostýmů.

Nová scéna, výrazná stavba architekta Karla Pragera je příkladem specifického využití skla v architektuře. I tři desítky let po svém vzniku dokáže vzbudit vášně mezi těmi, kdo pro ni požadují památkovou ochranu a pietní zachování všech jejích prvků, a těmi, pro které je symbolem minulé éry. Stavba je neobvyklá i v interiéru – dominantním materiálem v něm je zelený kubánský hadovec, který v době socialismu tehdejší vládě věnovala Kuba. Z hlediska divadelního provozu ale už první představení poukázalo na nedostatky scény a divadla, včetně špatné akustiky. O rekonstrukci Nové scény se proto mluví celá léta.

Obchodní dům Kotva je znovu prohlášen za kulturní památku
(ČTK) – Ministerstvo kultury znovu prohlásilo pražský obchodní dům Kotva za kulturní památku. ČTK to ve čtvrtek 11. dubna 2019 řekla mluvčí ministerstva Martha Häckl. Odbor památkové péče ministerstva kultury dospěl ke stejnému závěru jako v předešlém rozhodnutí, tedy, že Kotva splňuje kritéria pro prohlášení za kulturní památku. Rozhodnutí nabude právní moci, pokud proti němu nikdo nepodá rozklad, což je přibližně do měsíce od vydání rozhodnutí.

Kotva je podle ministerstva výjimečná stavba z počátku 70. let minulého století. Jejími autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Ve zdůvodnění, proč byla za památku nyní prohlášena, stojí, že se objekt uchoval v téměř intaktní podobě a že si architekti originálním způsobem poradili s nelehkým úkolem zasadit do památkové rezervace objemnou novostavbu obchodního domu. Tím, že navazuje na sousední palác Kotva, po němž získala i jméno, se zapojuje do okolní zástavby a v přízemí navazuje na průchozí pasáž paláce Kotva, uvádí se v rozhodnutí.

„Po nabytí právní moci obchodní dům Kotva bude opět chráněn dvakrát,“ uvedl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). „Jednak tím, že stojí v Pražské památkové rezervaci, jednak udělením statutu kulturní památky. Jsem rád, že lidem není lhostejný osud podobných budov, a zasadím se o to, aby nebyly opomenuty ani jiné významné stavby, které naštěstí stále ještě stojí,“ doplnil.

Ministerstvo se mimo jiné aktuálně zabývá případnou památkovou ochranou Nové scény Národního divadla či budovy urologické kliniky v Praze na Karlově, tedy také staveb z druhé poloviny 20. století. Úřad ale odmítl zahájit řízení o prohlášení další stavby z poválečné doby, bývalého sídla Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici, podnět vyhodnotil jako nedůvodný.

Řízení o prohlášení Kotvy za kulturní památku začalo roku 2016, prohlášena byla loni na podzim. Nový majitel ale podal proti tomuto rozhodnutí rozklad s tím, že byl jako nový vlastník opomenut. Od roku 2016 patří Kotva Pražské správě nemovitostí miliardáře Václava Skaly.

„Aby nemohlo dojít k soudním sporům a stát nebyl poškozen, ministr prvoinstanční rozhodnutí z důvodu předběžné opatrnosti zrušil a vrátil věc první instanci k novému projednání v co nejkratší lhůtě,“ uvedlo dnes ministerstvo.

Nové rozhodnutí ministerstva bylo doručeno do datové schránky vlastníkovi 8. dubna. Podle správního řádu je ale procesně určující datum doručení rozhodnutí zplnomocněnému zástupci vlastníka na písemnou doručenku. Předpokládá se, že si dopis zástupce vyzvedne do 14 dnů, poté mu poběží zákonná patnáctidenní lhůta pro podání případného rozkladu. Pokud jej podá, bude o něm po projednání v rozkladové komisi opět rozhodovat druhoinstanční správní orgán, kterým je ministr kultury.

Související články:
Ministr zrušil památkovou ochranu Kotvy, řízení se koná znovu  4.4.2019
Obchodní dům Kotva a poliklinika v Břevnově byly prohlášeny za kulturní památku  4.10.2018
Ministerstvo posuzuje, zda se Kotva stane památkou jako Máj  11.11.2016
Praha zažádá o prohlášení Kotvy památkou v prvním čtvrtletí 2016  5.1.2016
Praha chce prohlásit obchodní dům Kotva kulturní památkou  30.9.2015