MMR pozastaví účinnost pražských stavebních předpisů

Až bude pozastavena účinnost pražských stavebních předpisů, bude hl. m. Praha bez prováděcího předpisu ke stavebnímu zákonu, nebo bude pravděpodobně pro území hl. m. Prahy platit vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. To ale není v souladu s § 194 písm. e) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Ačkoliv by se zdálo, že by nedošlo touto situací k žádným problémům, není tomu tak. Vyhláška č. 26/1999 Sb., podle níž jsou dokumentace pro územní rozhodnutí či stavební povolení zpracovány, je v určitých místech odlišná od vyhlášky č. 501/2006 Sb. o využívání území a vyhlášky č. 268/2009 Sb. o obecných technických požadavcích na stavby.

Zastavením účinnosti by mohlo dojít například k těmto (a podobným) problematickým situacím:

1) Všechny zpracované dokumentace, které jsou součástí již podaných žádostí o vydání územních rozhodnutí či stavebních povolení, jsou zpracovány na podkladě vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy. Po zrušení pražských stavebních předpisů by došlo k tomu, že dokumentace budou muset být přepracovány ve smyslu vyhlášek č. 501/2006 Sb. a 268/2009 Sb., neboť neexistují přechodná ustanovení, která by umožnila zpracované dokumentace posuzovat dle vyhlášky č. 26/1999 Sb.

2) Jedním ze zásadních rozdílů vyhlášky č. 26/1999 Sb. a vyhlášek č. 501/2006 Sb. a 268/2009 Sb. je stanovování dopravy v klidu pro jednotlivé záměry. Vyhláška č. 26/1999 Sb. (stejně tak i pražské stavební předpisy) stanovují jednoznačně počty parkovacích míst pro jednotlivé účely užívání a určují přesné koeficienty přepočtu těchto stání ve vztahu ke spádovým oblastem metra, k vlivu území a k dopravní obsluze. Vyhláška č. 501/2006 Sb. v ustanovení § 20 odst. 5 písm. a) odkazuje na normu pro navrhování místních komunikací. Podle této normy je nutné např. vyhodnotit „index dostupnosti", který vychází z „doby docházky na zastávku", z „průměrné čekací doby na příjezd spoje", z „počtu vozidel všech linek přijíždějících danou zastávkou", apod. Tyto údaje by muset vyhodnotit nejen projektant, ale i stavební úřad. Dá se předpokládat, že v průběhu řízení mohou účastníci řízení podávat námitky, v nichž budou výše uvedené údaje zpochybňovat. Rozhodování stavebního úřadu by bylo v této chvíli velice náročné, protože parkování je v hl. m. Praze jedním z nejvíce ožehavých témat. Vzhledem k počtu obyvatel je to logické.

3) Vyhláška č. 268/2009 Sb. nerozlišuje území záplavové a území, které je již proti zaplavení chráněno (např. území Karlína chráněné protipovodňovými opatřeními). I v tomto „chráněném záplavovém území" bude nutné např. obytná podlaží navrhovat tak, aby nosná konstrukce podlah byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území (viz § 9 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb.), ačkoliv je toto záplavové území ochráněno protipovodňovými opatřeními.

Případným zrušením dnes již účinných pražských stavebních předpisů by tak dojde k naprosto neočekávané skutečnosti, která velmi zhorší povolovací proces v územních i stavebních řízeních, a to jak pro žadatele, tak pro stavební úřady. Předpis byl schválen dne 15. 7. 2014 a je účinný od 1. 10. 2014. Při přípravě územně plánovací dokumentace i v běžné projekční praxi se s předpisem již pracuje.
PAVEL HNILIČKA / zdroj: Facebook

Stojí za to přečíst si i několik dalších posledních veřejných vyjádření Pavla Hniličy na Facebooku:
PROČ NAŘÍZENÍ NEPODLÉHÁ NOTIFIKACI
Co se týče "DENNÍHO OSVĚTLENÍ"
1. BŘEZNA MUSÍ SVÍTIT SLUNCE 1,5 HODINY NA 1/3 PLOCHY BYTU
Ještě k té "TEPLOTĚ VOZOVKY"
ZÁPAS BILLBOARDY – PRAHA 2 : 0