O své zkušenosti z územního plánování a rozvoje Londýna i
Paříže se v rámci otevřené debaty Asociace developerů v Praze podělil
Nigel Atkins, světový odborník na development, zakladatel mezinárodní
developerské společnosti a zároveň muž, jež je aktuálně místostarostou
zodpovědným za územní plánování jednoho z pařížských okrsků. Jako hlavní
předpoklad úspěchu zmínil z vlastní zkušenosti intenzivní spolupráci
developerů s příslušnými správními orgány. „Hranice vlivu je velmi subjektivní. Je nutné být stále
v kontaktu, vysvětlovat a vzdělávat,“ řekl Atkins a vyzdvihl nutnost
kvalitního územního plánování i multidisciplinárního přístupu k rozvoji
oblastí. „Je třeba mít otevřenou mysl a
pružně reagovat na změny požadavků. I my jsme v Paříži měnili během šesti
měsíců projekt kompletně z business konceptu na rezidenční. Není čas být
rigidní,“ dodal Atkins.
Potřebu vzniku silné plánovací
autority zmínil Atkins i v historii Londýna, po krizi developmentu,
v roce 1995. Za prioritou a předpoklad úspěchu označil kvalitní územní
plán, vytvořený odborníky na územní plánování ve spolupráci s architekty,
a to na základě identifikovaných potřeb lokality. V Praze není
demografická křivka tak strmá, jako v Londýně, či Paříži. Není takový tlak
na rychlý rozvoj, což dává též větší prostor „zeleným aktivitám“. „Je
správné, aby výsledkem byl kompromis, nikoliv čistě restriktivní teorie jako
bylo stanovení green-belt linie okolo Londýna. Důležité je jasně si říct, pro
kolik lidí má plánované město sloužit, a jak a kde se bude rozvíjet,“
okomentoval Atkins fakt, že v současném Londýně dochází jak
k zahušťování vnitřní zástavby, tak i k realizaci výškových budov a
v určitých oblastech i k rozrůstání města za původně stanovenou
vnější hranici.
Prahu označil Atkins jako město
velkých příležitostí. Podmínkou pro další zdravý rozvoj je, stejně jako
v obou Evropských metropolích, rozvoj systému dopravy, konkrétně
smysluplné dobudování linie metra na letiště a prodloužení stávajících tras do
okrajových oblastí Prahy. Velkým potenciálem pro vnitřní rozvoj metropole jsou
oblasti Bubnů, Holešovic, Letné a Stodůlek. Příkladem Praze může být např.
londýnská lokalita Kings Cross, která se z téměř sociálně vyloučené
oblasti stala během 15 let žádaným místem pro život, zábavu i práci. „Přístup k rozvoji metropolí je i
v Evropě odlišný. Zatímco pohlednice z Londýna poslané před 10 lety
se od dnešních na první pohled liší, širší centrum Paříže zůstalo stejné,“
komentuje Atkins fakt, že univerzální recept na rozvoj města neexistuje a ten
bude vždy výsledkem lokálních požadavků a možností, které současná zástavba i
geografické podmínky města skýtají.
tisková zpráva
Pracoval jsem s tou maltou a s tím se tak dobře pracuje, že doví! To bych v životě neřekl, že…
Super zpráva, že to má takovou odolnost, to už se člověk opravdu nemusí ničeho obávat!
Mě ten vstup do areálu vždy odrazoval. Tváří se jako prostor u fabriky a ne veřejný park. Nijak neláká ke…
Možná by pro začátek stačilo zprovoznit průchod okolo kostela sv. Kosmy a Damiána.
Chybí přímé propojení s nábřežím Vltavy; ideálně široké schody v ose kostela k náměstí Pod Emauzy k Zídkovým sadům. Něco…