Města po celém světě se snaží budovat ochranu před záplavami

(ČTK) – Od Bangkoku po Miami budují či plánují města a pobřežní oblasti ochranná opatření, která mají miliony lidí a klíčovou infrastrukturu bránit před povodněmi, silnými bouřemi a dalšími dopady globálního oteplování. Některé země jednoduše chystají města, která budou přizpůsobena většímu množství vody. Agentura AP sestavila přehled měst a států napříč světem a jejich příprav na klimatické změny:

ROTTERDAM (Nizozemsko) – V zemi, kde dvě třetiny obyvatel žijí pod úrovní hladiny moře, je boj proti moři otázkou života nebo smrti po celá staletí. Nizozemská vláda vyčleňuje zhruba procento ročního rozpočtu na komplikovaný systém hrází, dun a mořských zdí. Během 20. století se ohnisko pozornosti soustředilo na působivou soustavu obrany proti moři včetně mohutných ocelových a betonových bariér, které je možné rychle přesouvat na ochranu proti bouří vzedmuté hladině. Současné techniky ale přijímají spíše filozofii "života s vodou" – záplavy jsou nevyhnutelné, takže je lepší se na ně připravit, než stavět čím dál tím vyšší hráze, což může skončit katastrofou. Proto jsou propojovány tisíce vodních toků, aby země mohla v podstatě fungovat jako velká houba, schopná nasát náhlé přívaly vody. Některé oblasti byly vyčleněny jako záplavové a stavební senzací se staly plovoucí domy.

BENÁTKY (Itálie) – Stoupání mořské hladiny je pro toto město náchylné k záplavám značným zdrojem znepokojení. Buduje proto nákladný a častým zdržením provázený systém podvodních bariér, které by byly vztyčeny v případě záplav. Benátky tvoří soustava ostrovů na mělké laguně a krom zvedání mořské hladiny je ohrožuje i skutečnost, že se kvůli klesajícímu mořskému dnu neustále propadají. To ohrožuje mimořádné architektonické památky města, které od roku 1950 zažilo deset případů záplav nad 140 centimetrů včetně ničivé katastrofy v roce 1966. Plány na nové, takzvané Mojžíšovy bariéry počítají s náklady více než čtyři miliardy eur (více než 102 miliard Kč). První z nich byly rozmístěny v uplynulých dnech, ale mnozí Benátčané vůči nim zůstávají skeptičtí – podle nich jsou příliš drahé a představují ekologické riziko.

LONDÝN (Velká Británie) – Nízko položená metropole neustále deštěm provlhlé země je dlouhodobě ohrožená povodněmi – zvláště v případě, kdy silná bouře zažene mořskou vodu po řece Temži. Londýňané už ale mají mohutnou protipovodňovou ochranu: půl kilometru dlouhou Temžskou bariéru, kterou tvoří deset masivních ocelových bran, z nichž každá dosahuje do výšky pěti podlaží, když je vztyčena proti vzedmuté vodě. Tento systém funguje od roku 1982 a byť někteří volají po jeho nahrazení nebo vylepšení, podle britského úřadu pro životní prostředí by měl vydržet do roku 2070.

MIAMI (USA) – Jižní Florida se dlouhodobě snaží prosadit jeden hlavní cíl: udržet sladkou vodu na pevnině a slanou mimo ni. První akční plán proto zahrnuje takové kroky, jako je zamezit pronikání slané vody do sladké a pomoct místním unikátním ekosystémům, aby se na klimatické změny dokázaly adaptovat. Před zahájením příprav plánu floridské okrsky zpracovaly dostupné údaje o stoupání hladiny moře a dospěly k závěru, že během příštích 50 let se hladina podél pobřeží zvýší o 23 až 61 centimetrů. Za posledních 100 let přitom už je zdokumentováno zvýšení hladiny o 23 centimetrů, což mimo jiné dokazuje, že rychlost stoupání se zvyšuje.

NEW YORK (USA) – Starosta Michael Bloomberg minulý týden zveřejnil jeden z nejambicióznějších plánů na obranu tohoto velkého amerického města před klimatickými změnami. Doporučení sahají od instalace odstranitelných protipovodňových zdí na dolní části Manhattanu, přes obnovení mokřadů v zátoce Jamaica Bay v Queensu, až po domy odolné vůči záplavám či stanovení časových rámců pro obnovení služeb poskytovatelů telefonního a internetového spojení v případě výpadku.

BANGLADÉŠ – Nízko položená země se 153 miliony obyvatel a rozlehlou říční deltou patří mezi nejchudší státy Asie a zároveň mezi ty, které čelí krajnímu ohrožení stoupající mořskou hladinou. Metropole Dháka je na špici seznamu světových měst nejohroženějších klimatickými změnami. Podle Světové banky by zvýšení hladiny moře o 14 centimetrů ohrozilo 20 milionů lidí žijících podél 710 kilometrů dlouhého pobřeží; mnoho z nich by přišlo o střechu nad hlavou. Bangladéš zavádí dva velké projekty v hodnotě 470 milionů dolarů, které zahrnují vysazování lesů v pobřežním pásu a stavbu mnohapatrových útulků, do nichž se mohou uchýlit lidé po cyklonech a záplavových vlnách.

MALEDIVY – Ostrovní turistický ráj pro dobře situované návštěvníky se rovněž stal symbolem hrozby, jakou představují klimatické změny. Maledivy, tvořené stovkami ostrovů a ostrůvků v Indickém oceánu, jsou jednou z nejníže položených zemí na světě, a tudíž jsou mimořádně ohrožené stoupajícím mořem. Někteří vědci odhadují, že Maledivy během následujících desetiletí zmizí. A přestože jiní míní, že podobné obavy jsou přehnané, země přijímá kroky, jak se chránit. Kolem hlavního města Malé byla postavena ochranná mořská zeď, která ochránila metropoli před nejhoršími dopady ničivého cunami v roce 2004, jež dočasně zaplavilo velké části Malediv. Plány na přizpůsobení se klimatickým změnám zahrnují i přestěhování obyvatel menších, více ohrožených ostrovů na větší a lépe chráněné.

BANGKOK (Thajsko) – Vědci jsou si dlouhodobě vědomi, že Bangkok, jehož jižní předměstí sousedí s Thajský zálivem, je vážně ohrožen propadáním půdy. Projekce stoupání moře ukazují, že Bangkoku hrozí během 100 let zaplavení, pokud nebudou přijata preventivní opatření. Ovšem když v roce 2011 postihly Bangkok a jeho předměstí nejhorší povodně za půl století, nespustila je voda ze zálivu, ale příliv ze severu, kde přehradní hráze neudržely vodu po prudkých deštích. Zničeny byly průmyslové zóny na předměstí metropole, a proto se nyní bezprostřední snaha soustřeďuje na jejich zabezpečení. Studují se ale i plány na ochranu před stoupajícím mořem.

KUBA – Oficiální činitelé před časem dokončili studii o dopadech klimatických změn na pobřeží, které je v případě Kuby dlouhé 5630 kilometrů. Zjištění byla tak alarmující, že se o ně zatím nepodělili s veřejností, aby nevyvolali paniku. Podle zprávy, kterou má AP exkluzivně k dispozici, by stoupající moře mohlo do roku 2100 vážně poškodit nebo úplně smést z mapy 122 kubánských měst. Vědci zjistili, že kilometry pláží se podle projekcí potopí, zdroje pitné vody kontaminují a půda přestane být úrodná. Celkem podle nich mořská voda pronikne do vnitrozemí v nízko položených oblastech do vzdálenosti dvou kilometrů, když oceány stoupnou o téměř 85 centimetrů.