(ČTK) – Brno umístilo na Malinovského náměstí buňku se zelení, která hospodaří s dešťovou vodou a najednou až 15 lidem nabízí posezení a úkryt před sluncem. Realizace modulu vyšla Brno zhruba na půl milionu korun, uvedla dne 22. srpna 2018 Kateřina Gardoňová z tiskového oddělení magistrátu. Pokud se prototyp mobiliáře se zelení osvědčí, může ho město dát podle náměstka Martina Andera (SZ) i na jiná místa.
Lidé by mohli městskou buňku připodobnit k altánku se zelení nebo k zastíněným lavičkám pod konstrukcí. „City Cell Prototype, nebo-li městská buňka se zaměřuje na hospodaření s dešťovou vodou, která je ze střechy svedena do nádoby biofiltru,“ uvedla Gardoňová. Voda se postupně dostává k rostlinám umístěným v květináčích a zavěšených na stěnách buňky. „Zeleň na konstrukci a v biofilstru ochlazuje okolí, produkuje kyslík a zachycuje nečistoty. K ochlazení mikroklimatu přispívá také odpařování vody z biofiltru,“ objasnila Gardoňová.
Obdobnou technologii lze aplikovat ve větším měřítku, proto by bylo možné mít v budoucnu i dešťové zahrady fungující na principu biofiltru. „Pokud se prototyp ozeleněného mobiliáře v centru města osvědčí, můžeme už příští rok umístit další kusy třeba na náměstí Svobody, Zelný trh nebo Dominikánské náměstí, kde se lidé na velkých rozpálených plochách potřebují skrýt před sluncem a ochladit,“ řekl Ander.
Město k instalaci buňky přikročilo kvůli extrémnímu suchu a vedru. Spolupracovalo na tom s organizací Veřejná zeleň města Brna a platformou Next Institute, která sdružuje architekty a urbanisty a věnuje se adaptacím měst na změnu klimatu.
Doplněno Stavbaweb:
Město Brno spolu s Veřejnou zelení města Brna a platformou NEXT
Institute testují na rozpálené ploše Malinovského náměstí tzv.
městskou buňku, která ukazuje, jak doplňovat do města potřebnou
ochlazující zeleň a přitom dobře hospodařit s dešťovou vodou.
NEXT Institute je výzkumnou platformou v architektuře
a urbanismu, která se dlouhodobě věnuje problematice adaptace měst
na změnu klimatu a v roce 2017 navázala spolupráci s městem Brnem
a Veřejnou zelení města Brna. Cílem této iniciativy bylo otestovat
možnosti tzv. adaptačních opatření, která vycházejí ze strategií zpracovaných městem.
NEXT
Institute společně s architektonickým studiem KOGAA vyvinul prototyp
CCP (modul městské buňky), který umožní testovat vybrané technologie
pomocí tzv. pop-up, tedy dočasné, instalace. Tyto technologie
prezentované na prototypu lze následně převést do trvalých opatření nebo
rozsáhlejších projektů.
City Cell Prototype (tzv. městská buňka) se zaměřuje na hospodaření
s dešťovou vodou, která je ze střechy svedena do nádoby biofiltru. Ten
za pomoci své skladby, osazených rostlin a stromů čistí vodu
od nečistot. Voda je po filtraci přečerpána do zásobní nádrže, odkud je
vedena systémem kapkové závlahy k dalším rostlinám, které jsou umístěny
ve speciálně navržených květináčích zavěšených na stěnách buňky. Zeleň
umístěná na konstrukci a v biofiltru ochlazuje své okolí, produkuje
kyslík a zachycuje nečistoty. K ochlazení mikroklimatu přispívá také
odpařování vody z biofiltru.
Provozovatelem prototypu je Veřejná zeleň města Brna a na jeho realizaci
se podílela firma ConWe, s. r. o., ve spolupráci s AdMas. Realizace
modulu městské buňky vyšla město na zhruba půl milionu korun.
Zdroj: www.brno.cz
Zdroj foto: www.brno.cz
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.