Městský hřbitov v Prostějově

Fotogalerie ke článku (9)

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově

Městský hřbitov v Prostějově - situace

Městský hřbitov v Prostějově - situace

Městský hřbitov v Prostějově - pred obnovou

Městský hřbitov v Prostějově - pred obnovou

Městský hřbitov v Prostějově - před obnovou

Městský hřbitov v Prostějově - před obnovou
Celá fotogalerie (9)

Revitalizace hlavní aleje.


Městský hřbitov, ul. Brněnská, Prostějov
Investor: Město Prostějov
Autor: Jiří Finger, Artflora, Olomouc —projekt revitalizace hlavní aleje/ 2007
Zdeněk Beran, CAD projekt plus, s. r. o., Prostějov — prováděcí projekt/ 2008
Spolupráce: Miroslav Střelec, Olomouc — design informačního systému
Dodavatel: A.S.A. TS Prostějov, s. r. o.
Realizace: 03-08/2009
Plocha: 1,3 ha
Náklady: 10 mil. Kč, z toho 1,7 mil. z fondů EU a Státního fondu ŽP
Foto: Zdeněk Beran


Autorská zpráva
Hřbitov se rozkládá jižně od centra města Prostějova, na ploše asi 8 ha. O založení hřbitova rozhodl obecní výbor r. 1898. Plán na úpravu a rozdělení hřbitova vypracoval Městský stavební úřad, stavební část zpracoval stavitel Jan Skoupil, autorem arkád je architekt a městský stavitel Čeněk Venclík. Zeleň navrhl František Havránek — městský zahradník a správce hřbitova.
Stavba hřbitova proběhla v letech 1899 až 1900, hřbitov byl vysvěcen a otevřen 1. července 1900. V roce 1982 byla hlavní alej na východním konci obohacena o obřadní síň od architekta Blahoslava Adamíka.
Urbanismus hřbitova má výraznou křížovou dispozici s hlavní osou od vstupní brány k nové obřadní síni a osou vedlejší, vedoucí od kolumbária k objektu služeb. Na křížení os se nachází dominanta — kříž ve zvýšeném kruhovém záhonu od akad. sochaře V. Becka. Hlavní osa hřbitova ve vstupní části obsahuje tzv. libosad — velkorysý parter uzavřený dvěma křídly bohatě architektonicky pojednaných arkád. Podél hlavní osy vedla čtyřřadá, od středového kříže dvouřadá lipová alej. Do hlavní aleje ústí kolmé vedlejší aleje — různých druhů alejových stromů.
Hřbitov je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou. Předmětem památkové ochrany je půdorysná dispozice, alej, secesní architektura a funerální plastiky.
Velkorysým pojetím, architekturou, počtem hrobů umělecky ztvárněných i citlivě řešenou zelení patří prostějovský hřbitov k nejkrásnějším na Moravě.
K obnově hlavní lipové aleje přistoupilo město v roce 2007, kdy pro špatný zdravotní stav stromů byla původní alej vykácena. Projekt obnovy byl zpracován dle původních kompozičních principů s dvouřadou alejí ve vstupní části a rozvolněnou alejí v závěrečné části hřbitova. Řešení zachovává princip pravidelného členění hřbitova — s velkorysou hlavní alejí v celkové délce hřbitova, s centrálním prvkem v jejím středu, zvyšuje dominanci středového prvku a současně otevírá prostor pro vnímání průčelí novodobé obřadní síně. Stejnou šířkou aleje nové řešení potírá původní dělení hřbitova na „bohatou a chudou“ část, změnou tvarosloví v parteru aleje zároveň odlišuje tradiční, historickou část hřbitova od části hřbitova novodobého. Obnovuje alej jako dvouřadou v celé délce hřbitova ze vzrůstných lip původního druhu a odrůdy, navrací arkádám dominantní postavení ve vstupním parteru hřbitova a vstupnímu parteru symetrii a vyváženost. Do vstupní části hřbitova vrací „líbezný sad“ z vonných a kvetoucích keřů. Modernizuje, estetizuje a mobiliářem vybavuje nejvíce frekventovaná místa — okolí správní budovy, střed hřbitova a především nástupní parter k obřadní síni.
Po důkladném monitoringu stavu byla v roce 2008 doprojektována celková rekonstrukce inženýrských sítí, uložených v trase hlavní komunikace, tj. kanalizace, vody a veřejného osvětlení. Také byl zpracován manuál informačního systému a obnovy mobiliáře.
Hlavní hřbitovní cesta, původně dlážděná z tzv. šatovských keramických tvarovek, byla následně celá předlážděna z původního, již nedostupného materiálu, jehož zásoby město s předstihem naskladnilo i z jiných rušených komunikací ve městě. Byl tak z památkového hlediska zachován podstatný autentický materiál, vč. původní skladebnosti.
Chodníky podél dlážděné cesty jsou provedeny jako mlatové s kaleným povrchem, krytým pískem. Spádovány jsou do trávníků. Obdobně jsou řešeny plochy v okolí hrobů kolem centrálního kříže.
Dvouřadá alej, zakončená kruhovou dispozicí kolem centrálního kříže, byla obnovena z původní lípy zelené (Tilia euchlora).
Bloky stříhané zeleně podél dlážděné aleje zvýrazňují hlavní kompoziční osu a jsou připomínkou literárně doložených záhonů podél aleje z třicátých let. Provedeny jsou z pomalu rostoucích tisových keřů, stříhaných do čtvercového půdorysu o výšce asi 40 cm.
Kruhový záhon kolem centrálního kříže byl obnoven v původní podobě. Památník obětem z II. světové války byl přemístěn na nové, vhodné místo.
Obnova hlavní lipové aleje byla startovním krokem revitalizace celého Městského hřbitova, jež dále pokračuje v menších ucelených krocích dle nastaveného konceptu.

Sestavili Jiří Finger a Zdeněk Beran

Publikováno ve Stavbě č. 5/2009

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*