Nádraží v Havířově stát za památku neprohlásil, hrozí mu demolice

(ČTK) – Ministerstvo kultury neprohlásilo nádraží v Havířově na Karvinsku kulturní památkou, není podle něj tak cenné. České dráhy chtějí budovu z 60. let zbourat a na jejím místě postavit nový dopravní terminál. O stanovisku ministerstva ČTK v pondělí 20. října informovala jeho mluvčí Helena Markusová. Na případ upozornila Česká televize.

Havířov - nádražní hala (foto: Milosh_HB, zdroj
Úřad se věcí zabýval z podnětu skupiny odborníků z občanského sdružení Důl architektury. Podle nich existuje řada argumentů pro zachování nádraží. Česká komora architektů rozhodnutí ministerstva kritizuje. "Naše stanovisko (které tvrdí opak než ministerstvo) se opírá o názory předních odborníků," řekla ČTK mluvčí komory Zuzana Hošková. Nyní podle ní komora hledá způsoby, "jak tuto nešťastnou situaci zvrátit". Rozhodnutí ministerstva zatím nenabylo právní moci.

"Ministerstvo kultury respektuje dílčí hodnoty navrženého souboru, nicméně se domnívá, že popsaná architektonická a urbanistická kvalita výrazně nepřevyšuje produkci své doby," uvedlo ministerstvo. Upozornilo mimo jiné na to, že v objektu byly provedeny některé nevhodné stavební úpravy, jako jsou vestavba stánku s občerstvením, výměna oken a dveří.

Podle Lucie Chytilové ze sdružení Důl architektury jsou argumenty ministerstva špatné. "Národní památkový ústav zřídil speciální komisi, která se má vyjadřovat k památkám z 20. století. Tato komise zasedala a řekla, že i když se jedná o stavbu z 20. století, tak má prokazatelné hodnoty," uvedla.

Stavební úpravy podle ní budovu nepoškodily. "Budova je v nejzachovalejším stavu, v jakém může památka být. České dráhy se o ni desítky let nestaraly, jenom zakonzervovaly původní stav. Stánek s občerstvením i další zásahy jsou všechno věci, které se dají odstranit," řekla Chytilová.

Budova nádraží má ustoupit stavbě nového dopravního terminálu. Jde o společný projekt města a ČD. Podle informací radnice se dráhy měly postarat o přestavbu nádražní budovy a město mělo řešit úpravu prostoru před nádražím. Terminál za zhruba 200 milionů korun má spojit vlakovou, autobusovou a osobní dopravu, na vlakové nádraží má navazovat prostor pro autobusové zastávky a velké parkoviště.

Členové sdružení architektů už v minulosti usilovali o to, aby nádraží bylo prohlášeno kulturní památkou. Jejich iniciativa ale ani dřív nebyla úspěšná. Vlakové nádraží v Havířově, které vzniklo v letech 1964 až 1969, je podle nich významným dílem Josefa Hrejsemnou. Podle některých odborníků patří ke světově uznávanému vkladu českých architektů v industriálním dědictví.

Ministerstvo dnes uvedlo, že se sice neztotožňuje se záměrem vlastníků budovu zbourat, prohlášení věci za kulturní památku však podle něj slouží k uchování prokázaných významných památkových hodnot, nikoliv k účelové ochraně objektů před případnou demolicí. Jako podstatné se při rozhodování ministerstva ukázalo to, že účastníci řízení předložili správnímu orgánu platné rozhodnutí o povolení k odstranění stavby a následně pravomocné rozhodnutí o stavebním povolení, obě vydané Drážním úřadem v Olomouci. "Podle správního řádu respektuje ministerstvo kultury práva účastníků řízení nabytá v dobré víře. Prohlášením za kulturní památku by mohlo dojít ke zmaření jejich investice," dodalo ministerstvo.

"Ministerstvo má rozhodovat o tom, jestli budova je, nebo není památkou, a argumenty o vydaném stavebním povolení vůbec nemá brát v potaz," komentovala to Chytilová.

———————————————————————————-

Kvality nádraží v havířově vyzdvihují přední odborníci, ministerstvo kultury je však neuznalo
Tisková zpráva ČKA, 22. října 2014

Soustavná podpora, kterou havířovskému nádraží projevuje nejen Česká komora architektů (ČKA), ale i další odborníci a význačné osobnosti, zůstala u Ministerstva kultury bohužel bez odezvy. To ve svém rozhodnutí, v němž nevyhovělo podnětu ČKA na prohlášení komplexu kulturní památkou, uvádí, že stavba nikterak nepřevyšuje produkci své doby. Kvality této dopravní stavby přitom v nedávné době stvrdila celá řada odborníků.

Česká komora architektů se v červnu 2014 připojila k podnětu architekta a historika Ondřeje Beneše, architekta Luďka Jasioka a k dlouhodobým snahám občanského sdružení Důl architektury a podala podnět na Ministerstvo kultury ve věci prohlášení vlakového nádraží kulturní památkou. Nově zpracované materiály, které pojednávají o výlučnosti bruselského stylu, dále obsahují dopravně-urbanistické studie a především odhalení autorství mimořádně cenné mozaiky umístěné v odbavovací hale, jež je nedílnou součástí díla, se opíraly o odborná stanoviska těch nejpovolanějších odborníků. Prokazatelné hodnoty objektu přiřkla i nová komise Národního památkového ústavu zaměřená na odkaz 20. století. Nádraží v neposlední řadě veřejně podpořily významné osobnosti, mezi které patří např. architekti Alena Šrámková, Emil Přikryl, Ladislav Lábus, Josef Pleskot či teoretikové architektury Rostislav Švácha, Zdeněk Lukeš, Benjamin Fragner či Oldřich Ševčík.

Vzhledem ke skutečnosti, že ČKA není účastníkem řízení, nebyla dosud oficiální cestou srozuměna s důvody, které vedly Ministerstvo kultury k tomu, aby jednu z nejzásadnějších staveb severní Moravy a jeden z nejskvělejších příkladů architektury bruselského stylu v rámci celé ČR, neprohlásilo za kulturní památku. Aby mohla Komora na tyto argumenty plně reagovat, podala dnes v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím žádost o zpřístupnění rozhodnutí Ministerstva kultury. ČKA nemá v tuto chvíli žádný způsob procesní či odborné ochrany proti rozhodnutí ministerstva, jelikož nemá postavení účastníka řízení. Stále však platí, že Česká komora architektů má zákonnou povinnost pečovat o stavební kulturu a kulturu utváření prostředí a spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování.

V tuto chvíli ČKA reaguje na výroky Ministerstva kultury, které jsou dostupné v médiích. Jedním z důvodů pro zamítnutí podnětu je např. tvrzení, že urbanistická a architektonická kvalita komplexu výrazně nepřevyšuje produkci své doby. ČKA již v minulosti upozorňovala na skutečnost, že bruselský styl je zcela specifické a velmi krátké období v historii české architektury. Dochovaných památek z této doby je opravdu velmi málo. Bez nadsázky by se daly spočítat na prstech jedné ruky (více se dozvíte např. ve studii Ondřeje Beneše a Oldřicha Ševčíka). Havířovské nádraží Komora považuje za jednoznačného, vynikajícího a nenahraditelného reprezentanta svého stylu a jako takový by měl být uchován pro další generace.

Neopodstatněně vyznívá i další argument, a sice že pozdější úpravy budovu velmi poškodily. Havířovské nádraží se naopak dochovalo v téměř nezměněné podobě, a to jak ve velkolepém celku, tak v detailech a integrální provázanosti architektury a umění, což z něj činí mimořádně cennou stavbu.

Ministerstvo také uvádí, že respektuje práva účastníků řízení nabytá v dobré víře a že prohlášením za kulturní památku by mohlo dojít ke zmaření jejich investice. To, že zmíněné rozhodnutí může mít za následek demolici stavby, jejíž význam hluboce překračuje daný region, však ministerstvo v úvahu překvapivě nezahrnulo. Ačkoliv by Ministerstvo kultury mělo být vrcholným výkonným i odborným orgánem, dle zatím dostupných zpráv ve svém rozhodnutí příliš odborně neargumentuje, neopírá se o názor specialistů, ale v zásadě jen opisuje vyjádření účastníků řízení. Svým rozhodnutím navíc neguje vyjádření a stanoviska odborníků, mimo jiné Národního památkového ústavu či České komory architektů. Toto jednání zcela popírá smysl a funkci státní památkové péče.


Související články:

 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*