Nejošklivější architektura Prahy

Komentované prohlídky seznámí zájemce s architekturou brutalismu
(ČTK) – Pražské stavby vzniklé v období normalizace a ne příliš oblíbené u veřejnosti mají podle části odborníků, architektů i umělců na první pohled opomíjené kvality. Na podzim se proto pod názvem Nejošklivější architektura Prahy uskuteční cyklus prohlídek některých těchto staveb s odborným výkladem. Při první z nich se bude věnovat budově Nové scény od architekta Karla Pragera, kterou zájemce 23. září od 17:00 provede hudebník, výtvarník a obdivovatel Pragerovy práce Vladimir 518.

Ke stavbám, které se v žebříčcích a hodnoceních veřejnosti opakovaně objevují jako ty nejošklivější v Praze, patří třeba dále budova bývalého Federálního shromáždění, hotel Pyramida na Břevnově, dispečink Dopravního podniku a žižkovský vysílač.

„Nalézt to zajímavé a obohacující i v na první pohled odlišné a možná i kontroverzní architektuře může být cestou k pochopení dalších podob umění i naší společnosti,“ uvedl k sérii prohlídek umělec Evžen Šimera ze spolku Scholastika, který akci pořádá. Mezi osobnostmi, které veřejnost s architekturou budov a jejich inventářem seznámí, budou například architekt Adam Gebrian či zakladatel časopisu Era 21 a kurátor Moravské galerie v Brně Rostislav Koryčánek.

Budova Nové scény Národního divadla byla postavena v letech 1977 až 1983 podle projektu Karla Pragera. Od svého dokončení je jednou z nejdiskutovanějším pražských staveb. Budova na Národní třídě se dělí na dvě části: ta, která přiléhá k baroknímu klášteru, je klidná, transparentní, s hladkým skleněným pláštěm. Druhá část se zvedá na masivních pilířích, mezi kterými se otevírá volný průchod na divadelní piazzetu a díky skleněným tvarovkám působí jako plastika. Ne každý jí však shledává kvalitní a architektonicky hodnotnou.

„Je důležité na kvalitu těchto budov veřejnost upozorňovat, aby nedošlo k podobné situaci jako s bývalým Hotelem Praha,“ připomněl Vladimir 518 nedávnou demolici jiné pražské stavby.

Budovy postavené v 60. až 80. letech často ve stylu tzv. brutalismu uplatňovaného i v západní Evropě čekají na přijetí veřejností, ale často i odborníky. Zatím se polemizuje i o tom, zda si takové stavby zaslouží památkovou ochranu. Aktuálně je tomu tak třeba v případě karlovarského hotelu Thermal autorů manželů Machoninových. Nedávno ohlásil majitel záměr zbourat bývalý Centrální dispečink tranzitního plynovodu, později sídlo Středočeské energetické na Vinohradské třídě nad Muzeem. Budovu zařadila kurátorka architektury v Národní galerii Radomíra Sedláková mezi architektonicky významné objekty Prahy z let 1850 až 2000.