Zdá se, že brněnská Jurkovičova vila by se v blízké budoucnosti mohla dočkat generální rekonstrukce.
Moravská galerie v Brně je majitelem a správcem slavné památky na brněnské působení Dušana Jurkoviče od září roku 2006. Letos v červenci MG obdržela oficiální stanovisko Monitorovacího výboru Ministerstva financí ČR, že výbor projekt s názvem Centrum Dušana Samo Jurkoviče v Brně doporučuje jako jeden z deseti svým norským kolegům k podpoře z takzvaných Norských fondů. Je to velký úspěch, protože, jak se 19. 7. 2008 vyjádřila pro ČT 1 Ludmila Lefnerová z Ministerstva financí ČR, žádostem, které byly v minulosti předloženy a schváleny Českou republikou, bylo s devadesátiprocentní úspěšností vyhověno.
Během několika uplynulých týdnů pověření pracovníci intenzivně pracovali na zapracování připomínek komise a vytvoření anglické verze. Konečná verze žádosti o grant byla 15. 8. 2008 odevzdána. Nyní se k předloženým materiálům vyjádří Kancelář finančních mechanismů sídlící v Bruselu.
„Vybudování Centra Dušana Samo Jurkoviče v architektově vlastní brněnské vile je jednou z koncepčních priorit Moravské galerie v Brně. Jsme nyní ve fázi, kdy se podpora tohoto projektu z takzvaných Norských fondů zdá být na dosah. Možnost čerpání peněz z tohoto programu by zajistila zejména efektivní uskutečnění našeho záměru v relativně krátké době. Vzhledem k tomu, že příprava projektu a proces schvalování žádostí je dost komplikovaný, chci poděkovat všem pracovníkům galerie za jejich nasazení a požádat je ještě o trochu trpělivosti. Veřejnosti pak mohu slíbit, že děláme všechno proto, aby vila byla v každém případě rekonstruována a zpřístupněna,“ říká ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný.
O „Norských fondech“ se v tisku hovoří trochu nepřesně. Nejde o zdroje Evropské unie, jde o Finanční mechanismy EHP a Norska (viz www.eeagrants.cz). EHP (Evropský hospodářský prostor) není totéž co EU. Jedná se o země tzv. ESVO (Evropského sdružení volného obchodu), mezi něž patří i severské státy, které do EU nevstoupily, tedy i Norsko a Island. Moravská galerie v Brně je v současné chvíli zařazena do 3. výzvy žádostí o granty z Finančních mechanismů EHP/Norska (tzv. Norské fondy), Uchovávání evropského kulturního dědictví — jedna z prioritních oblastí, pro které jsou granty určeny.
V případě kladného vyjádření by mohly být přípravné fáze rekonstrukce zahájeny na jaře příštího roku. Samotná vila s badatelským centrem a stálou expozicí by v tom případě mohla být zpřístupněna veřejnosti v závěru roku 2010.
VÝZNAM JURKOVIČOVY VILY
Vlastní vila Dušana Samo Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách (ul. Jana Nečase 2) je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Moravská galerie v Brně ji získala v roce 2006 a se tak stala správcem páté architektonicky pozoruhodné budovy určené k prezentaci výtvarné kultury. Završila tak své úsilí o vytvoření podmínek pro výzkum, péči a zprostředkování této oblasti v celé její šíři a rozšířením svého záběru na architekturu se stala jediným muzeem umění v České republice zabývajícím se výtvarným uměním zcela komplexně.
„Získání vlastní vily Dušana Samo Jurkoviče je nejvýznamnějším rozšířením Moravské galerie v Brně od počátku 90. let, kdy začala využívat část Místodržitelského paláce. Na rozdíl od tehdejší potřeby mít vůbec k dispozici adekvátní prostor pro prezentaci sbírek je hlavním motivem této akvizice upevnění a zpřesnění toho, čím bychom jako muzeum umění měli být, tedy dynamickou institucí s komplexním záběrem, využívající netradiční způsoby péče a prezentace kulturního dědictví,“ řekl u příležitosti převzetí vily ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný.
Jurkovičova vila (dokončena v roce 1906) je od roku 1965 zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Tato stavba je jedinečnou ukázkou uměleckého díla spojujícího prvky architektury, užitého umění, malířství, sochařství i lidové tvorby. Rovněž je ojedinělým příkladem uměleckého díla s pevnou vazbou na brněnskou komunitu umělců přelomu 19. a 20. století. Vila v současné době není přístupná veřejnosti.
Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří základ jeho dochovaného díla v České republice.
Zdroj: TZ Moravská galerie, 18. srpna 2008.
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…