Nový dům Brno / New house Brno / 1928

Monografie o kolonii Nový dům v Brně, která se řadí mezi šestici stěžejních evropských kolonií, jejichž prostřednictvím byly v letech 1927–1932 ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu, Vídni a Praze realizovány výstavy moderního bydlení, přibližuje vůbec poprvé ucelený pohled na dané téma. Kniha zároveň vychází u příležitosti 90. výročí vzniku kolonie Nový dům a 100. výročí vzniku Československa.

Muzeum města Brna právě vydává svoji novou publikaci. Kurátoři z Oddělení dějin architektury zaměřili svoji pozornost na brněnskou kolonii Nový dům, která vznikla přesně před 90 lety. Do rukou se vám dostane kniha plná skic a plánů i dobových a současných fotografií. Poznáte díky ní slavný soubor rodinných domů, který dodnes patří mezi ukázky meziválečné brněnské moderní architektury světového významu. Publikaci zakoupíte v bookshopu ve vile Tugendhat a v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku. Můžete si ji také objednat na e-mailu smerdova@spilberk.cz. K dostání je za 880 Kč.

V roce 1928 byla v Brně uspořádána k desátému výročí vzniku samostatného Československa na nově vybudovaném výstavišti Výstava soudobé kultury. Její součástí byla také výstava moderního bydlení v podobě kolonie Nový dům. Šlo o soubor šestnácti rodinných domů postavených pod Wilsonovým lesem v Brně-Žabovřeskách, který se ihned po svém vzniku zařadil a dodnes patří k šestici stěžejních evropských kolonií, vybudovaných v letech 1927–1932 ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu, Vídni a Praze. Brněnská výstava Nový dům byla první akcí svého druhu v meziválečném Československu a druhou v Evropě (po sídlišti Weissenhof ve Stuttgartu) a měla zásadní vliv na pozdější vznik osady Baba v Praze.

Výstavbu kolonie Nový dům realizovala soukromá stavební firma Františka Uherky a Čeňka Rullera pod ideovou záštitou Svazu československého díla. Stavitelé vyzvali osm brněnských architektů a jednoho pražského architekta k vypracování projektů šestnácti řadových nebo samostatně stojících rodinných domů podle zastavovacího plánu Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta, z nichž každý navrhl v kolonii trojdům. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek (z Prahy), Jan Víšek a Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Hugo Foltýn, Jiří Kroha, Miroslav Putna a Jaroslav Syřiště. Foltýn a Putna byli v té době ještě studenty architektury na brněnské technice. Z důvodu opožděného dokončení výstavby kolonie se mohla veřejnost seznámit se vzorovými typy domů až na sklonku konání Výstavy soudobé kultury. Potenciální klienti ale nebyli na moderní pojetí rodinných domů ještě dostatečně připraveni a prodej či pronájem vázl, takže po této stránce zůstala celá akce daleko za očekáváním a podnikatelům způsobila značné finanční problémy. Pro československou a evropskou moderní architekturu měla však brněnská výstava Nový dům mimořádný význam.

Monografie přibližuje vůbec poprvé ucelený pohled na dané téma. Popisuje mimo jiné východiska, paralely a specifika či dobový mediální obraz tohoto výjimečného počinu. Součástí publikace je katalog domů a medailony architektů a stavitelů. V úvodní kapitole jsou krátce představeny také výstavy moderního bydlení a vzorová sídliště, která vznikla v Evropě na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století (Stuttgart, Brno, Vratislav, Curych, Vídeň a Praha). Publikace je vybavena množstvím fotografií, plánů a dobových dokumentů, z nichž mnohé byly doposud zcela neznámé a jsou zde uveřejněny vůbec poprvé.

Kniha jistě zaujme odbornou, ale i širší veřejnost, která se zajímá nejen o moderní architekturu, ale i kulturu meziválečného Československa. Monografie vychází u příležitosti 90. výročí vzniku kolonie Nový dům a 100. výročí vzniku republiky. Autorsky a editorsky (v česko-anglické jazykové mutaci) ji připravili kurátoři Oddělení dějin architektury Muzea města Brna.

Chatrný, Jindřich; Černoušková, Dagmar; Borský, Pavel (eds.). Nový dům Brno / New House Brno / 1928, Brno 2018.
zdroj: spilberk.cz


Odborníci zmapovali historii kolonie Nový dům v Brně
Odborníci zmapovali historii a současnost kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách. Už 90 let představuje ikonu moderní meziválečné architektury evropské úrovně. Domy v kolonii měly představit moderní formu bydlení a stavěly se v souvislosti s Výstavou soudobé kultury na brněnské výstavišti. Prodat některé z nich však trvalo i více než deset let, popisuje kniha Nový dům Brno 1928, kterou vydalo Muzeum města Brna.

Kvůli opožděnému dokončení výstavby kolonie se mohla veřejnost seznámit se vzorovými typy domů až na sklonku konání Výstavy soudobé kultury. Potenciální klienti ale nebyli na moderní pojetí rodinných domů ještě dostatečně připraveni a prodej či pronájem vázl, takže po této stránce zůstala celá akce daleko za očekáváním a podnikatelům způsobila značné finanční problémy. Monografie přibližuje poprvé ucelený pohled na dané téma. Popisuje mimo jiné východiska, paralely a specifika či dobový mediální obraz tohoto výjimečného počinu. Součástí publikace je katalog domů a medailony architektů a stavitelů.

Podle architekta Ivana Rullera, který je synem jednoho ze zakladatelů projektu, se o kolonii Nový dům za minulého režimu zajímali zahraniční odborníci, a to i přes zanedbanost souboru staveb. „Dnes lze jen litovat, že další generace nechaly tento skvělý květ kulturního zaujetí svých předchůdců tak uvadnout,“ napsal do knihy Ruller. Dnes je ze souboru památkově chráněných jen průčelí šesti domů. Snaha o vyhlášení celého souboru staveb památkou neuspěla právě kvůli jejich znehodnocení různými úpravami. 

Další informace a fotografie kolonie najdete ZDE.
Informace o kolonii Nový dům 1928 najdete i v Brněnském architektonickém manuálu – ZDE.
ČTK, Stavbaweb

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*