Monografie o kolonii Nový dům v Brně, která se řadí mezi šestici
stěžejních evropských kolonií, jejichž prostřednictvím byly v letech
1927–1932 ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi, Curychu, Vídni a Praze
realizovány výstavy moderního bydlení, přibližuje vůbec poprvé ucelený
pohled na dané téma. Kniha zároveň vychází u příležitosti 90. výročí
vzniku kolonie Nový dům a 100. výročí vzniku Československa.
Muzeum města Brna právě vydává svoji novou publikaci. Kurátoři
z Oddělení dějin architektury zaměřili svoji pozornost na brněnskou
kolonii Nový dům, která vznikla přesně před 90 lety. Do rukou se vám
dostane kniha plná skic a plánů i dobových a současných fotografií.
Poznáte díky ní slavný soubor rodinných domů, který dodnes patří mezi
ukázky meziválečné brněnské moderní architektury světového významu.
Publikaci zakoupíte v bookshopu ve vile Tugendhat a v prodejně suvenýrů
na hradě Špilberku. Můžete si ji také objednat na e-mailu smerdova@spilberk.cz. K dostání je za 880 Kč.
V roce 1928 byla v Brně uspořádána k desátému výročí vzniku
samostatného Československa na nově vybudovaném výstavišti Výstava
soudobé kultury. Její součástí byla také výstava moderního bydlení
v podobě kolonie Nový dům. Šlo o soubor šestnácti rodinných domů
postavených pod Wilsonovým lesem v Brně-Žabovřeskách, který se ihned po
svém vzniku zařadil a dodnes patří k šestici stěžejních evropských
kolonií, vybudovaných v letech 1927–1932 ve Stuttgartu, Brně,
Vratislavi, Curychu, Vídni a Praze. Brněnská výstava Nový dům byla první
akcí svého druhu v meziválečném Československu a druhou v Evropě (po
sídlišti Weissenhof ve Stuttgartu) a měla zásadní vliv na pozdější vznik
osady Baba v Praze.
Výstavbu kolonie Nový dům realizovala soukromá stavební firma
Františka Uherky a Čeňka Rullera pod ideovou záštitou Svazu
československého díla. Stavitelé vyzvali osm brněnských architektů a
jednoho pražského architekta k vypracování projektů šestnácti řadových
nebo samostatně stojících rodinných domů podle zastavovacího plánu
Bohuslava Fuchse a Jaroslava Grunta, z nichž každý navrhl v kolonii
trojdům. Autory dvojdomů byli Josef Štěpánek (z Prahy), Jan Víšek a
Ernst Wiesner, samostatné domy navrhli Hugo Foltýn, Jiří Kroha, Miroslav
Putna a Jaroslav Syřiště. Foltýn a Putna byli v té době ještě studenty
architektury na brněnské technice. Z důvodu opožděného dokončení
výstavby kolonie se mohla veřejnost seznámit se vzorovými typy domů až
na sklonku konání Výstavy soudobé kultury. Potenciální klienti ale
nebyli na moderní pojetí rodinných domů ještě dostatečně připraveni a
prodej či pronájem vázl, takže po této stránce zůstala celá akce daleko
za očekáváním a podnikatelům způsobila značné finanční problémy. Pro
československou a evropskou moderní architekturu měla však brněnská
výstava Nový dům mimořádný význam.
Monografie přibližuje vůbec poprvé ucelený pohled na dané téma.
Popisuje mimo jiné východiska, paralely a specifika či dobový mediální
obraz tohoto výjimečného počinu. Součástí publikace je katalog domů a
medailony architektů a stavitelů. V úvodní kapitole jsou krátce
představeny také výstavy moderního bydlení a vzorová sídliště, která
vznikla v Evropě na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století
(Stuttgart, Brno, Vratislav, Curych, Vídeň a Praha). Publikace je
vybavena množstvím fotografií, plánů a dobových dokumentů, z nichž mnohé
byly doposud zcela neznámé a jsou zde uveřejněny vůbec poprvé.
Kniha jistě zaujme odbornou, ale i širší veřejnost, která se zajímá
nejen o moderní architekturu, ale i kulturu meziválečného
Československa. Monografie vychází u příležitosti 90. výročí vzniku
kolonie Nový dům a 100. výročí vzniku republiky. Autorsky a editorsky
(v česko-anglické jazykové mutaci) ji připravili kurátoři Oddělení dějin
architektury Muzea města Brna.
Chatrný, Jindřich; Černoušková, Dagmar; Borský, Pavel (eds.). Nový dům Brno / New House Brno / 1928, Brno 2018.
zdroj: spilberk.cz
Odborníci zmapovali historii kolonie Nový dům v Brně
Odborníci zmapovali historii a
současnost kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách. Už 90 let představuje
ikonu moderní meziválečné architektury evropské úrovně. Domy v kolonii
měly představit moderní formu bydlení a stavěly se v souvislosti
s Výstavou soudobé kultury na brněnské výstavišti. Prodat některé z nich
však trvalo i více než deset let, popisuje kniha Nový dům Brno 1928,
kterou vydalo Muzeum města Brna.
Kvůli opožděnému dokončení výstavby kolonie se
mohla veřejnost seznámit se vzorovými typy domů až na sklonku konání
Výstavy soudobé kultury. Potenciální klienti ale nebyli na moderní
pojetí rodinných domů ještě dostatečně připraveni a prodej či pronájem
vázl, takže po této stránce zůstala celá akce daleko za očekáváním a
podnikatelům způsobila značné finanční problémy. Monografie přibližuje
poprvé ucelený pohled na dané téma. Popisuje mimo jiné východiska,
paralely a specifika či dobový mediální obraz tohoto výjimečného počinu.
Součástí publikace je katalog domů a medailony architektů a stavitelů.
Podle
architekta Ivana Rullera, který je synem jednoho ze zakladatelů
projektu, se o kolonii Nový dům za minulého režimu zajímali zahraniční
odborníci, a to i přes zanedbanost souboru staveb. „Dnes lze jen litovat, že další generace nechaly tento skvělý květ kulturního zaujetí svých předchůdců tak uvadnout,“
napsal do knihy Ruller. Dnes je ze souboru památkově chráněných jen
průčelí šesti domů. Snaha o vyhlášení celého souboru staveb památkou
neuspěla právě kvůli jejich znehodnocení různými úpravami.
Další informace a fotografie kolonie najdete ZDE.
Informace o kolonii Nový dům 1928 najdete i v Brněnském architektonickém manuálu – ZDE.
ČTK, Stavbaweb
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…
Za zbourání a přesunutí kulturní památky a zničení panoramatu s Vyšehradem chráněným Unescem, by SŽ měla být potrestána.