Na
samotný úvod by měla zaznít otázka proč na tento kus pražských Dejvic masově
nazývaný „Kulaťák“ architektonickou soutěž vůbec vyhlašovat? Náměstí přece
nějak funguje. Problém však spočívá v onom okřídleném „nějak“. Protože pokud
jeho vývoj necháme volně plynout, pravděpodobně bude fungovat o poznání hůř.
Architektonická, respektive
urbanisticko-dopravní soutěž, z níž by měla vyjít studie, si klade za cíl
načrtnout směr
řešení některých problémů a udat rámec ve kterém se budou pohybovat další
aktivity v této lokalitě.
Řada lidí si například neuvědomuje, že
travnatá plocha na čtvrtině náměstí před vysokoškolskými areály jsou stavební
pozemky, na nich se pravděpodobně v dohledné budoucnosti bude stavět, a
proto by bylo dobré stanovit limity pro tamější výstavbu. Pozitivní na takovém
řešení je, že namísto toho, aby se místní obyvatelé jednoho dne probudili a
pohledem z okna zjistili, co zde před okny vyrostlo, může se do debaty
každý, průběžně a včas zapojit, dokud jsou projekty stále zatím jen na papíře.
Názorným příkladem může být budova menzy,
která z nenadání poskočila na skoro
dvojnásobek oproti okolní zástavbě, což byl impulz, proč se – podobně jako
další místní občané – autor tohoto textu začal na místním dění osobně podílet.
Obával jsem se totiž, že zde budou snahy definovat
nezastavenou část náměstí právě výškou téhle budovy.
Historie Vítězného
náměstí
Vítězné náměstí se zrodilo ve 30. letech minulého století jako součást
plánované výstavby Bubenče a Dejvic. Plán architekta Antonína Engela počítal
s centrálním náměstím se čtyřmi hlavními a čtyřmi sekundárními ulicemi.
Tento koncept je patrný dodnes, nicméně od jeho realizace uplynul čas a na „Kulaťák“
útočí vlivy, které architekt v návrhu nepředpokládal.
Enormní nárůst automobilové dopravy, metro,
nedostavěná část náměstí, nová struktura zástavby vysokých škol a v neposlední
řadě nově otevřený tunel Blanka posunuly realitu trochu dále od tehdejších
předpokladů. V současné době je náměstí vnímáno spíše jako přestupní bod a křižovatka městského
významu. Ostatní jeho funkce jako například lokální centrum nebo pobytový
prostor jsou v současnosti upozaděny.
Místo trpí řadou malých neduhů, které je
problematické si uvědomit. Jsou tu již dlouhou dobu a my je přijímáme jako
samozřejmé, protože tu už byly a my si na ně jen zvykli. Na mysli mám například
nemožnost přejít vyústění Evropské ulice, nešťastné umístění výstupů z metra
nebo nepraktické rozdělení volných ploch, že jdou obtížně na cokoli použít.
Náboj i potenciál
V žádném
případě tím však neříkám, že současná podoba náměstí je špatná. Naopak, má
neuvěřitelný náboj i potenciál. Navzdory dílčím problémům jej pravděpodobně
místní budou hájit do posledního muže, třeba kdyby Prahu 6 napadli ufoni, nebo
obyvatelé Prahy 7.
Současná debata je tedy především o nastolení
rovnováhy mezi jednotlivými složkami, jež by měly být součástí místa. Je to městský prostor, kde se střetávají různé zájmy
městského významu, dopravní obslužnosti a lokálních potřeb. Asi nikdy se
nepodaří vymýtit automobilovou dopravu, ignorovat tunel, nebo uvést budovu
menzy zpět do původního stavu. Dá se, ale docílit toho aby, relativně
malou změnou stávajícího stavu, jednotlivé složky byly v rovnováze a vzájemně
spolu kooperovaly.
Příklad ze světa
Že
tyto cíle jsou reálné lze vidět na příkladu některých prostor, které podobné
„narovnání vztahů“ již mají za sebou. Place de la Rébublique v Paříži nebo
Trafalgar Square v Londýně jsou výmluvnými příklady vydařené transformace.
Určitě tím nechci říci, že by se Kulaťák měl vydláždit, nainstalovat na něm dvě
kašny se lvy anebo jej celý nechat zarůst parkem. Jde spíše o záměr a provedení
změn, která je pro mnoho návštěvníků neznatelná, ale na vnímání místa má
neuvěřitelný dopad.
Mám pocit, že nyní je zde možnost tomuto
prostoru něco vrátit, za dobu kdy se na jeho potřeby zapomínalo, nebo jsme ho
trochu nekoncepčně využívali k jednotlivým záměrům. Vítězné náměstí je úžasné a ztráta jeho
identity pod přivaděči, dopravními řešeními nebo stále většími stavbami je
něčím, co bych si nerad chtěl představovat a ještě více nerad bych byl, kdy by
se to opravdu stalo.
Štěpán Toman
Architekt, společnost
Ting Architects
Doplněno Stavbaweb:
Wikipedie/ Vítězné náměstí
Virtuální prohlídka
Související články:
Praha 6 zvolila tým pro soutěž na úpravu Vítězného náměstí 3.1.2017
Kolínská: Praha by měla vykoupit pozemky na Vítězném náměstí 30.11.2016
Praha chystá urbanistickou soutěž na úpravy Vítězného náměstí 25.10.2016
Praha 6 připravuje urbanistickou soutěž k Vítěznému náměstí 14.6.2016
Vzhled Vítězného náměstí v Praze 6 určí urbanistická soutěž 29.3.2016
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,