(ČTK) – Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památky pražský obchodní
dům Kotva a polikliniku Pod Marjánkou v Břevnově. Mluvčí ministerstva
Simona Cigánková ČTK řekla, že v obou případech účastník řízení podal
rozklad a nyní běží druhoinstanční řízení. Mluvčí neuvedla, kdy přesně byly stavby památkami prohlášeny, stalo
se tak v letošním roce. Obchodním domem Kotva se úřad zabýval již
podruhé, na první podnět před více než deseti lety jej za památku
prohlásit odmítl.
Ministerstvo podle mluvčí odmítá tvrzení dvou odborníků z Ústavu
teorie a dějin architektury ČVUT, podle nichž úřad nevěnuje dostatečnou
pozornost poválečné architektuře a nezahajuje řízení o prohlášení těchto
staveb za kulturní památky. „Odbor památkové péče ministerstva
kultury stavby druhé poloviny 20. století neopomíjí – ovšem nemůže je
ani upřednostňovat na úkor ostatních podnětů na prohlášení objektů
z jiných období. Kulturní dědictví zahrnuje všechna historická období,
nejenom poválečnou architekturu,“ doplnila. Odbor památkové péče se
podle ní nyní zabývá řízením o prohlášení dalších dvou poválečných
staveb v Praze – krematoria v Motole a studentských kolejí v Podolí.
Klára Brůhová a Petr Vorlík z ČVUT podali nedávno návrh na prohlášení
několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou
mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské
ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně
Nové scény. Uvedli zároveň, že ministerstvo kultury již několik let
nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada
návrhů. Jedinou výjimkou jsou podle nich objekty, jimž bezprostředně
hrozí demolice.
Ministerstvo dříve uvádělo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou
komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich
potenciální ochranu jednotná. Řízení o prohlášení Kotvy za památku
například začalo již koncem roku 2016.
Nejen odborníci z ČVUT ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad
nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo
pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám
z jejich případných žalob kvůli maření investic.
Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila
mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu
z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys
připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých
šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.
Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj
v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického
studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě.
Před demolicí je také zřejmě soubor budov Transgas na Vinohradské třídě
v Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu nepřiznalo.
Související články:
Ministerstvo posuzuje, zda se Kotva stane památkou jako Máj 11.11.2016
Praha zažádá o prohlášení Kotvy památkou v prvním čtvrtletí 2016 5.1.2016
Praha chce prohlásit obchodní dům Kotva kulturní památkou 30.9.2015
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Připadá mi to, jako ba tahle dispozice nepočítala s dětmi. Všechny ložnice (tedy i dětské pokoje) jsou hned u vchodu,…
Proč by Správu železnic měla zajímat rekreace Pražanů?
Přemístění mostní konstrukce přece nejde srovnávat s destrukcí budov. Ta konstrukce zůstane zachovaná a dokonce bude i dál sloužit svému…
Velmi pěkné ale pro člověka pracujícího rukama nedostupné.