(ČTK) – Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památky pražský obchodní
dům Kotva a polikliniku Pod Marjánkou v Břevnově. Mluvčí ministerstva
Simona Cigánková ČTK řekla, že v obou případech účastník řízení podal
rozklad a nyní běží druhoinstanční řízení. Mluvčí neuvedla, kdy přesně byly stavby památkami prohlášeny, stalo
se tak v letošním roce. Obchodním domem Kotva se úřad zabýval již
podruhé, na první podnět před více než deseti lety jej za památku
prohlásit odmítl.
Ministerstvo podle mluvčí odmítá tvrzení dvou odborníků z Ústavu
teorie a dějin architektury ČVUT, podle nichž úřad nevěnuje dostatečnou
pozornost poválečné architektuře a nezahajuje řízení o prohlášení těchto
staveb za kulturní památky. „Odbor památkové péče ministerstva
kultury stavby druhé poloviny 20. století neopomíjí – ovšem nemůže je
ani upřednostňovat na úkor ostatních podnětů na prohlášení objektů
z jiných období. Kulturní dědictví zahrnuje všechna historická období,
nejenom poválečnou architekturu,“ doplnila. Odbor památkové péče se
podle ní nyní zabývá řízením o prohlášení dalších dvou poválečných
staveb v Praze – krematoria v Motole a studentských kolejí v Podolí.
Klára Brůhová a Petr Vorlík z ČVUT podali nedávno návrh na prohlášení
několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou
mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské
ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně
Nové scény. Uvedli zároveň, že ministerstvo kultury již několik let
nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada
návrhů. Jedinou výjimkou jsou podle nich objekty, jimž bezprostředně
hrozí demolice.
Ministerstvo dříve uvádělo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou
komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich
potenciální ochranu jednotná. Řízení o prohlášení Kotvy za památku
například začalo již koncem roku 2016.
Nejen odborníci z ČVUT ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad
nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo
pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám
z jejich případných žalob kvůli maření investic.
Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila
mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu
z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys
připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých
šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.
Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj
v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického
studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě.
Před demolicí je také zřejmě soubor budov Transgas na Vinohradské třídě
v Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu nepřiznalo.
Související články:
Ministerstvo posuzuje, zda se Kotva stane památkou jako Máj 11.11.2016
Praha zažádá o prohlášení Kotvy památkou v prvním čtvrtletí 2016 5.1.2016
Praha chce prohlásit obchodní dům Kotva kulturní památkou 30.9.2015
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!
Když můžou být smaltované vany naprostá topka - odolné, trvanlivé, snadno se udržují a ještě k tomu skvěle vypadají, tak…
Za mě top volba pro každého, kdo nechce dělat kompromisy mezi designem a funkčností. Oceňuju hlavně ekologickou stránku, bez olova,…
Sympatická novinka. Jen tak dál.
Aaaa tyhle izolační skla mi jsou nějak povědomý 😄