Obnova areálu poutního místa v Horní Polici

(ČTK) – Obnova za bezmála 107 milionů korun čeká areál poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici na Českolipsku. Je v havarijním stavu. Na rekonstrukci se podařilo římskokatolické farnosti získat evropskou dotaci, včetně státního příspěvku pokryje 95 procent nákladů. Práce začnou zřejmě letos na podzim a skončit by měly do konce roku 2019. ČTK to řekl administrátor farnosti a generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

„Začne se opravou střechy a krovů na kostele. Zevnitř se také vystěhuje celý mobiliář a bude se restaurovat,“ řekl Přibyl. Areál je kulturní památkou, poslední velkou opravu ale podstoupil před 105 lety, v roce 1912. Uškodilo mu také, že na konci druhé světové války vybuchla v jeho blízkosti letecká puma a děravými střechami dovnitř asi deset let pršelo, než se je povedlo předchozímu správci arciděkanství zakrýt. „80 až 90 procent krovů je dožilých,“ uvedl administrátor.

Poutní místo vzniklo na místě husity vypáleného gotického kostela. Podle legendy byla v roce 1523 na břehu Ploučnice nalezena soška Panny Marie, zbožné ruce ji vytáhly z vody a darovaly zdejšímu kostelíku. Soška byla brána jako nebeský dar a lidé se jí přicházeli poklonit. Dnes je součástí hlavního oltáře a místo jejího vylovení z řeky připomíná mariánský sloup.

Poutní místo tvoří zvonice se vstupní branou, trojlodní kostel, trojkřídlý ambit s kaplemi, hřbitov a trojkřídlá budova fary s hospodářským příslušenstvím. Je tam i křížová cesta. Evropská dotace se využije hlavně na obnovu kostela, zvonice a částečně i fary. „Připravujeme už i druhou etapu,“ uvedl Přibyl. Ta by se měla týkat hlavně ambitů. „Jsou to polootevřené chodby okolo kostela. Je to něco krásného, co rámuje poutní místo, nicméně na údržbu velmi náročné,“ řekl Přibyl.

Současnou podobu v barokním stylu získalo poutní místo při přestavbě na přelomu 17 a 18. století. Velkou zásluhu na tom měli tehdejší majitelé panství Julius František a jeho dcera Anna Marie Františka. Práce byly ve dvou etapách. Střední část hlavního kostela vznikla pod vedením italského stavitele Julia Broggia, druhou etapu měl na starost Václav Špaček. Majitelka panství po něm ale chtěla rychlý výsledek, a tak jsou podle Přibyla mnohé stavby velmi zvláštní. „Třeba jsou to dřevostavby obestavěné štukem, jakýsi barokní sádrokarton,“ uvedl. To podle něj komplikuje i chystanou opravu. „Musí se zjišťovat zdraví dřevěných nosných prvků,“ dodal.

Po skončení prací bude mít kostel podobu, jakou měl v době baroka. Dnes je fasáda žlutošedá, nově bude bíločervená. V rámci rekonstrukce by uvnitř kostela měla vzniknout expozice o historii tohoto poutního místa, s nímž je spojen titul arciděkanství. Nejvíce navštěvované bývalo v první polovině 18. století. Tehdy přicházelo na poutě 30.000 až 40.000 poutníků. „Děly se tu zajímavé věci. Například, když poutníci přicházeli vstupní věží, tak tam byl kříž a z rukou a nohou Krista tekla krev,“ uvedl Přibyl. Dokládají to podle něj účty za červenou barvu, jež se pro tyto účely používala.     

Doplněno Stavbaweb:
Poutní místo Horní Police
Wikipedie: Horní Police (poutní areál)