Trať spojující Tanvald a Harrachov je stará více než sto
let, bylo tedy načase řešit špatný technický stav Harrachovského tunelu a
Jizerského viaduktu. Kromě toho bylo třeba odvodnit hluboký oboustranný zářez v
masivu libereckých žul, který v zimních měsících zamrzal. Stavební projekt
vrátil lesk jedné z nejkrásnějších tratí v České republice.
Trať byla postavena v letech 1899 – 1902 jako spojení průmyslových regionů
Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezska, jejímž významným střediskem
bylo město Hirschberg (Jelenia Góra). Z památkově chráněného kořenovského
nádraží (701 m. n. m.) pokračuje železnice táhlým obloukem ve tvaru podkovy
skrze skalní zářez a přes most nad řekou Jizerou. Právě tudy, po toku řeky
Jizery, probíhala státní hranice mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem, později
Československem a Německem. Pruská strana realizovala převýšení pomocí soustavy
ramp, zatímco Rakousko-Uhersko se přiklonilo k výjimečnému 4,43 km dlouhému Abtovu
systému dvoupásové ozubnice v ose koleje na úseku Tanvald – Kořenov
překonávající výškový rozdíl 235 metrů se stoupáním až 58 ‰, které je největší
v České republice. Stavba se v úseku mezi stanicemi Kořenov – Harrachov nachází
v Krkonošském národním parku a CHKO Jizerské hory.
Cíle rekonstrukce
Obnova Harrachovského tunelu probíhala včetně rekonstrukce železničního
svršku v navazujícím úseku trati km 36,145 – 37,371. Dále bylo třeba odvodnit
hluboký oboustranný zářez v km 36,2 – 36,4 v masivu libereckých žul.
Rekonstrukcí prošel také Jizerský viadukt, ocelový most v km 36,628.
Cílem stavby bylo zvýšení traťové rychlosti a odstranění nutnosti zavádění
pomalé jízdy 10 km/h v zimním období z důvodu zalednění v tunelu a v zářezu.
Rekonstruovaný úsek se vyznačuje složitými směrovými poměry, kde se vyskytují
oblouky o poloměrech až 199 m. Tyto podmínky kladly speciální požadavky na
materiály pro použití na železničním svršku. Z důvodu malých poloměrů a malé
tloušťky štěrkového lože byly použity ocelové Y pražce rozdělení „l“ s pružnými
svěrkami Skl14 – upevnění S15. V tunelu se použily ocelové Y pražce s
antikorozní úpravou včetně upevňovadel. V celém úseku jsou kolejnice se
zvýšenou odolností proti otěru HSH 250.
V tunelu byla použita technologie montáže deštníkové izolace, díky níž
se odstranily průsaky spodních vod. Součástí rekonstrukce bylo rovněž usměrnění
přítoků vod v hlubokém skalním zářezu, kde v zimních měsících docházelo k
trvalému zalednění, které bránilo bezpečnému průjezdu vlaků. Regulace přítoků
vod z levé strany byla provedena vytvořením žeber. Ta byla vybudována
postupnými řízenými odstřely skalního masivu.
Jizerský viadukt
Rekonstrukce zahrnovala rovněž železniční ocelový most tzv. Jizerský
viadukt, který je technickou národní památkou. Čtyřpolový most délky 116 m má
výšku až 25 m. Ocelové konstrukce všech mostních polí byly zasaženy povrchovou
korozí do hloubky 3 – 5 mm, podlahy na mostě byly silně zasaženy korozí,
zábradlí výšky 1,0 m neodpovídalo normám. Z důvodu zvýšení rychlosti v tomto
úseku na 55 km/h a uložení mostní konstrukce v oblouku byla provedena
rekonstrukce mostovky a příslušenství (podlahy, zábradlí, mostnice aj.). Dále
byla provedena oprava PKO a sanace spodní kamenné stavby.
Hana Vinšová
Článek vyšel v časopise Stavitel 11/2016
Stavba získala Cenu Správy železniční dopravní cesty 2015 v rámci soutěže
Dopravní stavba roku 2015
Rekonstrukce Harrachovského tunelu trati Liberec – Harrachov
Investor: Správa železniční dopravní cesty, s.o.
Projektant: Sdružení TOP CON SERVIS s.r.o., Amberg Engineering Brno, a.s.
Dodavatel: STRABAG Rail a.s., Prominecon CZ a.s.
Náklady: 130 984 118 Kč, zdroj financování EU: Fond
soudržnosti, schválený příspěvek EU 77 528 854 Kč, Národní spolufinancování –
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI)
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,