Píšeme novou éru pardubických mlýnů
Prvním
ze tří vlastníků budov v areálu Winternitzových automatických mlýnů,
který začíná s rekonstrukcí, je Pardubický kraj. V úterý 19. května 2020 jeho zástupci
spolu s dodavateli vzdali hold architektu Josefu Gočárovi slavnostním
poklepem na základní cihlu. Po spuštění
posledního symbolického pytle mouky pak představili podobu budoucího
sídla Východočeské galerie v hlavním objektu mlýnů, který je národní
kulturní památkou. Tím začíná Pardubický kraj psát novou éru v historii
místa, kde se po 102 let mlela mouka.
„Od
vzniku Východočeské galerie v roce 1953 to je největší impulz pro její
rozvoj a naprosto přelomový okamžik v jejím fungování. Věřím, že 70.
výročí už oslaví v nových „gočárovských“
prostorách,“ řekl 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek.
Na podpoře tohoto záměru se shodla celá krajská koalice.
„Dnes můžeme mít všichni radost z několika důvodů. Z brownfieldu
začne růst chlouba krajského města, zóna odpočinku, umění a setkávání.
Navíc máme přislíbený více než stomilionový příspěvek Evropské unie a
v neposlední řadě
je dobře, že zakázku získaly ve veřejné soutěži místní firmy, takže
zároveň dáváme práci lidem z regionu. To je obzvláště v současné době
velmi důležité. Pevně věřím, že se k naší stavební činnosti připojí také
další partneři, tedy město Pardubice a manželé
Smetanovi,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Nové
sídlo pro Východočeskou galerii řešil Pardubický kraj spolu s vládou už
krátce po vzniku krajů. Nejprve to vypadalo, že se bude stavět nová
moderní
budova, tehdejší vláda Miloše Zemana na ni jednu dobu dokonce slíbila
uvolnit 250 milionů korun, ale nakonec z těchto plánů sešlo. O celé
záležitosti se začalo znovu jednat až při obnově pardubického zámku.
Východočeské muzeum tu od příštího roku bude mít
kromě klasických expozic a výstav také velký zámecký okruh věnovaný
Pernštejnům. Pro svůj další rozvoj ale potřebuje prostory, kde dnes
využívá krajská galerie. V poradní architektonické skupině Romana Línka
vznikla před třemi lety myšlenka využít pro galerii
hlavní budovu Winternitzových automatických mlýnů. Okolnosti tomu
přály: areál v té době vlastnili osvícení manželé Smetanovi a navíc dvě
budovy mlýnů byly několik let předtím prohlášeny za národní kulturní
památku, takže na rekonstrukci bylo možné zažádat
o evropské dotace. Klíčovým momentem bylo jednání krajského
zastupitelstva v dubnu 2018, kdy byl schválen odkup hlavní budovy mlýnů
pro galerii a celý záměr tak dostal zelenou.
Cesta
k projektu nové galerie byla ale poměrně složitá. Pardubický kraj
nemohl investovat do cizího majetku a majitelům se nejprve nechtělo
hlavní budovu prodat a preferovali dlouhodobý
pronájem. „Nakonec jsme se přece jen dohodli a zastupitelstvo kraje
odsouhlasilo nákup s tím, že kraj bude postupovat podle základního
projektu, který pro původního majitele zpracoval Petr Všetečka, a na
kterém se konzultačně podílel i Josef Pleskot. Určitě
je dobře, že architekt Všetečka uspěl i ve veřejné soutěži vyhlášené
Pardubickým krajem na dokumentaci pro provedení stavby,“ zrekapituloval jednotlivé etapy Roman Línek.
Podobu galerie pro 21.
století a úplně jinou náplň vyprojektoval tedy ateliér TRANSAT
architekti ve složení Petr Všetečka, Robert Václavík, Tereza Novotná,
Karel Menšík a Kajetán Všetečka. Ateliér stojí například
za nedávno otevřeným památníkem Tomáše Bati ve Zlíně a dalšími
mimořádnými rekonstrukcemi. Vloni za ně byl Petr Všetečka nominován na
cenu Architekt roku.
„Gočárův mlýn je jako obilné zrno: jádro chrání tvrdá slupka.
Otázka, jak vložit do budovy nový obsah a přitom ji nerozmělnit, nás
provázela minulá tři léta, kdy jsme na projektu její obnovy pracovali,“ komentoval tuto práci Petr Všetečka a pokračoval:
„Přijali jsme její monumentální hru horizontál a vertikál, ve
které se protínala architektonická kompozice s mlynářskou technologií.
Podpořili jsme její vnitřní gradaci směrem vzhůru, což má dát galerii
rozlet. Navrhli jsme šetrné technologie zabezpečení,
vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je
zároveň památkou. Snažili jsme se neporušit pravdu materiálů, typickou
pro industriální stavby i zrod české moderny. Snad bude dům silnou
galerií, jako byl silným mlýnem.“
Východočeská
galerie se v posledních dvou letech zaměřila na získání zásadních
uměleckých děl z druhé poloviny dvacátého století s cílem připravit
atraktivní expozice.
„Velkoryse koncipované výstavní prostory nabídnou kurátorům nové
možnosti a návštěvníkům výjimečné zážitky. Například hlavní výstavní sál
bude otevřený a propojený přes dvě patra s horním osvětlením a částí
prosklené podlahy. V interiérech budovy budou zachovány
některé zajímavé historické relikty a technologické součásti bývalého
mlýna. Jedinečné architektuře se musí přizpůsobit i nová dramaturgie
výstav a doprovodných programů. Uvědomujeme si, že i díky industriální
minulosti památky se naše galerie stane vyhledávanou
pro mnoho milovníků umění nejen z regionu. Proto nyní připravujeme
program, který souzní s tímto prostorem,“ konstatovala ředitelka VČG Hana Řeháková.
Zhotovitelem
stavby je Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích
tvořená akciovými společnostmi Metrostav a Chládek a Tintěra, Pardubice.
Stavba bude stát včetně DPH 338,5
milionu korun a měla by být stavebně hotová za 690 dní, tedy v dubnu
2022. Pak přijde na řadu vybavení interiérů a tvorba nových expozic.
„Pokud všechno půjde dobře, naše galerie otevře své gočárovské brány
již na Vánoce 2022. Věřím, že po století mouky tu započne stejně úspěšné
století umění a toto místo se stane atraktivním cílem pro návštěvníky
od nás i ze světa,“
dodal Roman Línek.
Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny (NKP WAM)
1909-1911 stavba první budovy pro bratry Egona a Karla Winternitze podle projektu Josefa Gočára
1919 požár, který si vyžádal rozsáhlé úpravy, zejména nástavbu pro hasící systém
1924 kolaudace upravené stavby s novým silem a propojením obloukem, který je asociací na babylonskou Ištařinu
bránu
2013 ukončení provozu mlýnů, společnost GoodMills Česko je nabídla k prodeji
2014 dva objekty mlýnů byly prohlášeny za národní kulturní památku
2016 areál kupují manželé Lukáš a Mariana Smetanovi
2018 vlastníkem hlavní budovy NKP WAM se stává Pardubický kraj
Projekt IROP – ITI (dotační program Evropské unie)
15. 5. 2019 předložen projektový
záměr do PS a ŘV ITI
21. 10. 2019 zahájení zadávacího řízení na zhotovitele stavby
6. 5. 2020 uzavření smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby
19. 5. 2020 zahájení realizace stavby
31. 8. 2020 předložení žádosti o podporu z IROP/ITI
duben 2022 dokončení stavby
říjen 2022 ukončení dodávek vnitřního vybavení
30. 12. 2022 administrativní ukončení projektu
30. 12. 2027 zajištění udržitelnosti výstupů
Celkové výdaje projektu 373 702 249 Kč vč. DPH
Cena stavby: 338 506 988,09 Kč vč. DPH
Aktuálně předpokládaná výše podpory EU 110 000 000 Kč
Maximální možné navýšení podpory EU 218 000 000 Kč
Podpora z národních veřejných zdrojů 12 823 530 Kč
Zhotovitel stavby: Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích (Metrostav a.s.+ Chládek a Ťintěra, Pardubice
a.s.)
Technický dozor: Společnost Winternitzovy mlýny (INVIN s.r.o. + IRBOS s.r.o.)
tisková zpráva města Pardubice
___
V Pardubicích začala přestavba mlýnů, bude z nich galerie
(ČTK) – V Pardubicích v úterý 19. května oficiálně začala přestavba části Automatických mlýnů, které navrhl architekt Josef Gočár. Za necelé dva roky z nich vznikne galerie. Kraj s pomocí dotací na projekt vynaloží skoro 374 milionů korun. Novinářům to řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
„Je to nejstarší budova areálu. Potřebujeme dvě stavební sezony, aby se to všechno zvládlo. Po století mouky následuje století umění. Bývalé tovární objekty všude ve světě úspěšně mění svůj účel,“ řekl ČTK Línek.
Galerii v bývalých mlýnech navrhli architekti Petr Všetečka, Robert Václavík, Tereza Novotná, Karel Menšík a Kajetán Všetečka z ateliéru Transat. „Stavba je v původním Gočárově pojetí výrazně exteriérová, uvnitř to byla světská záležitost. Kulturní roli uvnitř vyjadřujeme novým vedením světla,“ řekl Petr Všetečka.
Mlýny bude po dokončení obývat Východočeská galerie. Velkoryse koncipované výstavní prostory nabídnou podle ředitelky Hany Řehákové kurátorům nové možnosti a návštěvníkům výjimečné zážitky.
„Například hlavní výstavní sál bude otevřený a propojený přes dvě patra s horním osvětlením a částí prosklené podlahy. V interiérech budovy budou zachovány některé zajímavé historické relikty a technologické součásti bývalého mlýna. Nyní připravujeme program, který souzní s tímto prostorem,“ uvedla Řeháková.
Zakázku vyhrálo sdružení firem Metrostav a Chládek a Tintěra. Stavební část vyjde na 338,5 milionu korun. Stavební práce skončí v polovině roku 2022, pak bude mít do Vánoc galerie čas na stěhování.
„Začneme demontáží přístavků z pozdějších let. Pak postavíme lešení, prohlédneme fasádu, určíme, jak dále v její opravě pokračovat. Jsou tady dozdívky, půjdou pryč. V interiéru vyklidíme prostory a začneme stavět od suterénu. Zachováme ráz budovy,“ řekl ČTK Martin Kvirenc z firmy Chládek a Tintěra.
Mlýny se stavěly na zakázku pro bratry Winternitzovy v letech 1909 až 19011. Po požáru v roce 1919 byly budovy opraveny a získaly nové přístavby, další přibyly v druhé polovině 20. století. V novodobé historii vlastnila areál firma GoodMills, v roce 2013 přestala vyrábět.
Společnost nabídla areál k prodeji, jednala s městem Pardubice, ale to se nakonec rozhodlo nemovitosti nekoupit. V roce 2016 mlýny koupili za 22 milionů korun manželé Smetanovi, část prodali Pardubicím, část Pardubickému kraji. Samosprávy za budovy vydaly dohromady 36,5 milionu korun.
Manželé Smetanovi původně preferovali dlouhodobý pronájem, kraj nakonec vyjednal prodej. Kraj očekává, že na projekt dostane evropskou dotaci 110 milionů korun, která se může zvýšit až na 218 milionů korun. Ze státních zdrojů by měl dostat 12,8 milionu korun.
Pardubice schválily polytechnické dílny pro školy i veřejnost
(ČTK 18.5.2020) – Pardubice schválily projekt centrálních polytechnických dílen a galerie. Stavební část bude stát skoro 255 milionů korun a vybavení dalších 97 milionů korun. Investici ještě musí schválit zastupitelé. ČTK to řekl mluvčí radnice Radim Jelínek. Dokončena má být na podzim 2022.
Vzdělávací dílny a Galerii města Pardubic radnice postaví místo skladu mouky v bývalých Automatických mlýnech, které jsou národní technickou památkou. Mlýny přestaly vyrábět na konci roku 2013, o rok později město neschválilo jejich odkup.
V roce 2016 koupili areál za 22 milionů korun manželé Smetanovi, kteří o dva roky později městu prodali část areálu za 15,5 milionu korun. Další objekty v roce 2017 koupil od manželů Pardubický kraj pro Východočeskou galerii. Stavební práce zahajuje tento týden.
Další plány mají s objekty a prostranstvím manželé Smetanovi. V mlýnech se teď připravují čtyři projekty odhadem za 700 milionů korun. Všichni žadatelé chtějí čerpat evropské dotace.
Ve stavební části centrálních polytechnických dílen a galerie stoupla po dobu přípravy projektu cena o 32 milionů korun. Promítla se do toho vyšší cena za materiál, inflace a projektové dodatky, například venkovní osvětlení nebo větrání.
Dílny a laboratoře budou prostorem, kde žáci a studenti absolvují moderní výuku přírodovědních a technických oborů, matematiky, fyziky, chemie, biologie, informatiky, zeměpisu. Výuka bude mít formu animačních, zážitkových, experimentálních či projektových metod.
V promítacím sále bude takzvaná Věda na kouli, interaktivní model Země, na který lze promítat zemský povrch, vysvětlit zemětřesení, námořní cesty nebo mořské proudy. Zařízení umožní zkoumat také Slunce a planety. Dílny ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové vytvoří 115 výukových programů. Autoři projektu chtějí cílit na návštěvníky od tří do 100 let.
Celkové náklady projektu, který chce město dokončit na podzim 2022, budou přes 350 milionů korun. Evropské dotace město očekává ve výši téměř 209 milionů korun.
Doplněno Stavbaweb:
Stručný popis projektu
Projekt
řeší nové využití hlavní budovy bývalého mlýna, který je součástí areálu
národní kulturní památky Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích
(WAM) pro účely galerie výtvarných umění. Urbanistické řešení vychází ze
širšího záměru konverze celého areálu. Projekt zachovává všechny části
stavby stavebně-historickým průzkumem deklarované jako tvořící podstatu
památky a většinu konstrukcí označených za hodnotné. Vstup do galerie je
navržen ze dvou pasáží propojujících nábřeží a nádvoří. V přízemí je
umístěna vstupní hala – dvoupodlažní prostor s dochovanými technickými
relikty mlýna, návštěvnické centrum a schodiště do 2. NP. Zde pokračuje
návštěvnické centrum a zázemí pro návštěvníky. Ve 3. – 5. NP budou
umístěny expozice. Jižní věž je z důvodu drobnějšího pevného členění na
jednotlivá sila bez denního světla využita dole pro technické a provozní
zázemí, výše pak pro kabinetní výstavy. Severní hranol s
železobetonovými stropy bude v přízemí využit jako nezávislý výstavní
prostor přístupný přímo z pasáže a využitelný i jako samostatný vstupní
prostor pro horní sál, ve 2. – 4.NP depozitářům, v 5. podlaží
víceúčelovému sálu a ateliéru pro školní programy v návaznosti na
velkoprostor výměnných výstav. Objekt bude zvenku přístupný z nábřeží i z
nádvoří bezbariérově, uvnitř budovy budou pak třemi výtahy přístupná
všechna podlaží, jedním z výtahů i střešní terasa. Součástí projektu je
dále pořízení vybavení pro přípravu a realizaci výstav, a dále pro
uložení sbírek galerie včetně zázemí pro péči o ně.
Více…
Součástí celého areálu jsou dále Centrální polytechnické dílny, které má na starosti společně s řešením celého parteru areálu mlýnů architekt Jan Šépka. Martin Prokš a Marek Přikryl řešili rekonstrukci věže sila, ve které bude umístěna Galerie města Pardubice. Novostavby v areálu navrhl Zdenek Balík. Všechny projekty již získaly stavební povolení.
Vizualizace si můžete prohlédnout ZDE.
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Polytechnické dílny a galerie budou Pardubice stát výrazně více
(ČTK) – Vedení Pardubic chce vybudovat místo skladu mouky v bývalých Automatických mlýnech centrální polytechnické dílny a galerii, přestože se cena projektu zvýšila z původně odhadovaných 150 milionů korun na více než dvojnásobek. Přestavba a nástavba budou stát asi 254 milionů korun, vybavení a pomůcky dalších 97 milionů korun včetně DPH. Ve čtvrtek budou zastupitelé schvalovat investiční záměr.
|Ke zvýšení ceny došlo po revizi projektové dokumentace. Kromě investiční části se rozšířilo i vybavení. Původní projekt také nepočítal s úpravou veřejného prostranství a napojením na inženýrské sítě,| řekl dnes novinářům primátor Martin Charvát (ANO).
Pardubice získají na projekt z evropské dotace asi 208 milionů korun, soutěž na stavební firmu zatím nebyla vypsána. Práce by mohly skončit na podzim 2022.