Ohlédnutí za výstavou prací studentů zahradní a krajinářské architektury Architektura a stavby

Již druhým rokem vystavovali v květnu a červnu studenti zahradní a krajinářské architektury z brněnské Mendelovy univerzity ve výstavních prostorách Domu umění města Brna. Představili zde návrhy letního pavilonu zpracované v rámci předmětu Architektura a stavby pod vedením architektky Markéty Krejčí.

Zadáním bylo navrhnout letní pavilon, který se takto stává sezónním prodloužením ploch Domu umění města Brna a zároveň momentem, kdy sama architektura je výstavním exponátem v brněnském parku Koliště. Studenti vytvářeli pavilon, který by svou víceúčelovostí poskytoval prostor pro společensko-kulturní děje různých charakterů: přednášky, přechodné výstavy, performance, koncerty, projekce, místo setkání a disputace umělců a taktéž malé flexibilní auditorium. Mimo toto využití se pavilon mění v letní venkovní kavárnu, která bude pobízet k pobytu ve veřejném prostoru města a zároveň nenásilnou formou přivádět k umění a vzdělávání. Letní pavilon je ve svém konceptu pojat jako dočasná sezónní stavba, která vytváří místo pro potkávání lidí ve veřejném prostoru a zároveň v sobě obsahuje myšlenku vystavování architektury jako takové.
Studenti přistupovali k návrhu multifunkčního pavilonu z pohledu zahradně krajinářského. Je velmi čitelná silná provázanost přilehlých veřejných prostorů s navrženými plochami pavilonu. Koncepty jsou v převažující míře založeny na komunikaci Domu umění města Brna, přilehlého parku a navržené stavby. Na akademické půdě tak vzniklo mnoho zajímavých myšlenek, jež se mohou stát inspirací pro realizací takovéhoto objektu. Zde jsou představeny některé z nich.

Letní pavilon jako dočasné místo zábav a slastí domu umění – pavilon dostupný, nezávadný, místní, levný a pro lidi od lidí, tak popisuje svůj návrh Obrazového pavilonu autorka Michaela Radiměřská. Pavilon z obrazových rámů, jenž lidé přinesou jako pozůstatek světa umění svého domova. Rámy pověsí na skeleton a dají tak vzniknout objektu, který znovu nabídne bezpočet nových obrazů zarámovaného brněnského života.

„Pozorování je pro nás činností zcela přirozenou.“: tvrdí Helena Gálová, která navrhla pavilon jako Pozorovatelnu. Koncept spočívá v tvorbě prostoru vybízejícího k pozorování nejen umění, ale také lidí, parku, ruchu v okolí či vlastní ruky držící šálek kávy.

Forma dalšího z navržených pavilonů je reminiscencí kleneb Domu pánů z Kunštátu. Anna Oprchalová zároveň vytváří symbol naděje, že v budoucnu znovu dojde k provozování výstavních prostor Domu pánů z Kunštátu pod patronací Domu umění města Brna.

Letní pavilon Zahrada v krabičce v sobě odráží a zároveň poukazuje na uspěchaný životní styl konzumní společnosti. Zahradu v krabičce, kterou otevřeme, když máme zrovna chuť navrhla Marie Hřebíčková.

Héliový dům Davida Kučery představuje koncepci jednoduše smontovatelné a snadno demontovatelné sezónní stavby. Název odkazuje jednak na plnící plyn balónků a také na sluneční svit, který skrze průhlednou střechu a balónky prosvětluje prostor pavilonu.



Origami, pavilon s tímto názvem, vytvořila Petra Kovářová na základě stejnojmenného umění. První inspirací a počátkem konceptu bylo stínidlo lampy jako paralela městské venkovní lampy.

Autoři: studenti oboru Zahradní a krajinářská architektura Mendelovy univerzity v Brně, vedení prací Ing. arch. Markéta Krejčí, Ph.D., asistence Ing. Iva Hradilová