Knihovna by měla vyzařovat emotivní náboj, říkají architekti, protože je to místo nematriální kreativity a spirituality.
Vědecká knihovna a informační centrum Univerzity ve Vilniusu
Autor a projektant: Paleko Arch Studija
Místo: Vilnius, Litva
Architekti: Rolandas Palekas, Bartas Puzonas, Alma Palekiene, Petras Isora, Matas Siupsinskas, Monika Zemlickaite, Lina Suziedelyte, Aidas Barzda, Jurga Garsvaite, Vilmantas Bavarskis
Plocha: 13 800 m2
Realizace: 2012
Foto: Raimondas Urbakavicius
Knihovna je na předměstí Vilniusu. Relativně klidné místo plné listnatých stromů, kde se nalézá univerzitní kampus, se má brzy významně proměnit. V nejbližších letech tu vyroste aglomerace vzdělávacích institucí a zařízení. Knihovna je blízko borového háje, na křižovatce hlavní pěší cesty a nové příjezdové silnice. Sousedství lesa ovlivnilo prostorovou koncepci knihovny – útulné vnitřní prostory a jejich propojení s přírodou.
Návštěvníka uvítá intimní plaza-amfiteátr. Prosklená vstupní hala je pokračováním venkovního prostoru nádvoří, která má stejnou betonovou podlahu a stejné teracotové fasády, jaké jsou venku. V přízemí, které je centrálním komunikačním prostorem, je také konferenční sál, kavárna a čítárna periodik s venkovní terasou. Čítárny a studovny jsou výše a propojuje je atrium, odkud je výhled na les v sousedství. K lesu se obracejí dvě prosklená průčelí, která v noci svítí do lesa. Ve dne se sluncem zalité stromy stávají vizuální součástí interiéru. Prostory jsou rozmanité a lze je snadno proměňovat. V interiéru je dominantní bílá barva, ovládají ho vystavené knihy a samozřejmě lidé.
Věříme, že knihovna by měla vyzařovat emocionální náboj, protože je to místo nemateriální kreativity a spirituality. Proto jsme jako hlavní architektonický jazyk zvolili scenérii výrazně a nepředvídatelně se měnících siluet. Objemy mají obložení z bílé terakoty. Fasády jsou upraveny tak, že všechny spoje a mezery jsou horizontální a běží paralelně kolem budovy, bez ohledu na odlišné úhly nakloněných ploch. Místnosti jsou větrané přirozeně otvíravými okny. Jižní plné stěny schovávají lidi a knihy před přímým sluncem a přehřátím.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,