Palladium země české, mariánský reliéf, který podle
legendy po staletí ochraňuje český národ, se vrátí ze své dočasné úschovy
v Praze zpět do Staré Boleslavi. Kardinál Dominik Duka ho 17. prosince 2019 v kapli Arcibiskupského paláce na Hradčanech předal proboštovi kolegiální
kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi Liboru Bulínovi, kterého
současně při slavnostním obřadu jmenoval Strážcem Palladia. Ve Staré Boleslavi,
nejstarším českém poutním místě, kde byl svým bratrem Boleslavem zavražděn
český kníže Václav, aktuálně finišují práce na rekonstrukci baziliky
Nanebevzetí Panny Marie. Kostel se brzy zaskví ve své původní kráse a věřící ho
budou moci poprvé obdivovat od první minuty po novoroční půlnoci, kdy se zde uskuteční
poutní mše svatá. Z Prahy budou věřící o Silvestrovské noci putovat
k místu, kde bude Palladium země české nově trvale vystaveno.
„Hlavním účelem symboliky Palladia v dnešní době je ochrana
naší země, aby v ní žili lidé, kteří si dokáží vážit svobody, lidé, kteří vědí,
co to je tolerance, ne že jsou tolerovány jen moje názory, ale že mohu
naslouchat a vést dialog s druhými,“ řekl Duka při předávání Palladia. Staroboleslavský
poutní areál je nejstarším českým poutním místem a spolu s Pražským hradem
nejstarším a nejpamátnějším místem českého státu. Nyní prochází nákladnou
rekonstrukcí, která je hrazena převážně z dotací Evropské unie. Ta na opravy
věnovala téměř 242 milionů korun z nichž 125 milionů jde právě na
rekonstrukci mariánské baziliky a zbytek na již probíhající opravu baziliky sv.
Václava. Staroboleslavská kapitula má minimálně pětiprocentní účast a podle
probošta Bulína ji to i tak zadluží až na dvacet let. V centru města má církev
i řadu jiných objektů, které chce v budoucnu opravit. Sloužit by mohly i jako
zázemí pro poutníky. Práce v Mariánské bazilice finišují tak, aby zde mohl být
provoz obnoven slavnostní bohoslužbou od první ranní minuty 1. ledna, tedy na
svátek Panny Marie. Mši svatou při příležitosti požehnání obnovené baziliky po
rekonstrukci bude celebrovat arcibiskup pražský a primas český, kardinál
Dominik Duka. Poutníci v tento den z Prahy připutují po staroslavné Via
Sancta – tedy nejstarší české poutní cestě, která vede z Prahy přes Kbely
a Dřevčice do Staré Boleslavi.
Rekonstrukce nejstaršího českého poutního místa hradí z
velké části fondy EU
Současná rekonstrukce baziliky započala před dvěma a půl
roky. Po celou dobu rekonstrukce byl kostel pro místní věřící i poutníky
uzavřen. Podle probošta Bulína se v bazilice renovovalo v podstatě
vše. Od opravy vnější fasády a střechy, přes repasi barokních varhan, opravy jejich
stroje a modernizace vzduchotechniky, renovaci veškerých povrchů stěn i podlah,
obnovy zlacení, restaurace obrazů, soch až k zavádění moderní techniky,
která zpříjemní dojem z pobytu v bazilice. „Zatímco dříve byla
bazilika nasvícena 20 reflektory, dnes jich bude ke stovce,“ vysvětlil Bulín
jen jeden z drobných detailů.
Poslední velkou renovací prošla bazilika
v roce 1940, tedy v době 2. světové války. „Tehdy na renovaci měli
naši předchůdci mnohem méně prostředků, například zlacení tedy jen překryli
lakem. Ten paradoxně skryté zlacení konzervoval. Současná renovace ta mohla na
mnoha místech využít původní materiál. Na jiných místech ho však restaurátoři
doplnili plátkovým zlatem, a tak se bazilika na nový rok před očima poutníků
poprvé skutečně zaskví opět ve svém původním zlatém lesku,“ poznamenal Bulín.
Velkou
novinkou bude trvalé vystavění Palladia země české. To bylo dosud vystavováno
jen výjimečně, při příležitosti velkých svátků. Po dobu rekonstrukce je dočasně
umístěno v Praze na arcibiskupství, kde si ho dne 17. prosince 2019 probošt Bulín
z rukou kardinála Duky převzal spolu s funkcí Strážce Palladia. Od nového
roku pak bude tento cenný mariánský reliéf, jehož historie sahá až ke sv.
Metoději a který je údajně vyroben z tzv. korintské mědi, trvale umístěn a
veřejně přístupný v boční kapli mariánské baziliky hned vedle oltáře.
S ohledem na nedozírnou cenu Palladia, které je svým významem srovnáváno
s korunovačními klenoty, bude kaple zabezpečena a přístupná tak bude jen
s průvodcem.
Základní informace o bazilice:
Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již
nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. Byl postaven podle návrhu italského
architekta Giovanniho Marii Filippiho v letech 1613–1625, ve stylu raně
barokních římských kostelů. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner,
jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech
1748–1749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu
kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl.
Podivena. V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním
místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava.
Spojení se sv. Václavem:
Sv. Václava (asi 907–28. září 935, příp. 929) podle legend
zavraždil ve Staré Boleslavi jeho mladší bratr Boleslav I. K činu došlo před
dveřmi tehdejšího a dnes už neexistujícího kostela sv. Kosmy a Damiána, na jeho
místě dnes stojí bazilika sv. Václava. K uctění sv. Václava vznikla
z Prahy do Staré Boleslavi poutní cesta již počátkem 10. století. V roce
938 nechal Boleslav I. přenést do Prahy tělo svého bratra Václava, prohlášeného
už tenkrát za svatého, a dal jej uložit v tehdejší knížecí rotundě sv. Víta.
Cesta, kterou tělo ze Staré Boleslavi do Prahy převáželi, vešla do povědomí
lidí a byla pojmenovaná Svatováclavská, na památku přenesení ostatků sv.
Václava z hrobu ve Staré Boleslavi do rotundy sv. Víta na Pražský hrad.
Palladium:
Palladium země české je kovový reliéf
Madony s Dítětem o rozměrech 19 × 13,5 cm. Je zarámovaný a uchovávaný ve
staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Významem je porovnáván
s korunovačními klenoty. Jedná se o vyobrazení, které je českými katolíky
tradičně spojováno se zvláštní ochrannou mocí nad českými zeměmi, pokud
sjednocuje modlitby věřících k Bohu. Jeho vznik je spojován legendami se křtem
sv. Ludmily, babičky patrona české země. Ta ho měla získat od sv. Metoděje a po
její smrti ho zdědil sv. Václav, který ho měl ve velké úctě a nosil ho na hrudi,
a to i v době své smrti, po které se obraz na mnoho let ztratil. Bazilika
Nanebevzetí Panny Marie vznikla na místě, kde byl dle legendy obraz zázračně znovunalezen
ve 12. století. Za husitských válek byl reliéf roztaven a v 1. polovině
15. století byl nejspíše z dochované hmoty opět odlit neznámým umělcem.
Pravost legend není historicky potvrzena, nicméně dle expertíz je současný
obraz skutečně ulit z tzv. korintské mědi, jak uvádí původní legenda.
tisková zpráva
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Dobry den,mate prosim jeste v nabidce ronde block? Dekuji Sindelarova
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…