Paneláky v Českých Budějovicích

Od 22. června do 18. září 2016 se v Českých Budějovicích představí exteriérová výstava Příběh paneláku v Jihočeském kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových sídlišť v Českých Budějovicích (Lidická Třída, Pražské Sídliště, Vltava, Máj) a malého dvouletkového sídliště v Otíně u Jindřichova Hradce. Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti na Senovážném náměstí, je devátou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.

Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech 24 % (tj. více než 147 tisíc) obyvatel Jihočeského kraje. Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje se čtyřmi panelovými sídlišti přímo v krajském městě a jedním v Otíně u Jindřichova Hradce, které je nejstarším a zároveň nejmenším prezentovaným celkem. Dvouletkové sídliště navržené funkcionalistickými architekty Karlem Filsakem a Josefem Havlíčkem v sousedství textilní továrny tvoří řadové zděné domky s předzahrádkami.

První dvě panelová sídliště v Českých Budějovicích – Lidická Třída a Pražské Sídliště – ještě nebyla budována na volných plochách za městem, ale začlenila se do starší historické zástavby, což se neobešlo bez asanačních zásahů. Lidická Třída je prvním sídlištěm v Českých Budějovicích, které bylo kompletně postavené panelovou technologií. V rámci celostátní experimentální výstavby se tu ověřovaly její možnosti – na sídlišti se nachází hned několik konstrukčních soustav a hotelový dům Experiment. Pražské Sídliště se stavělo v průběhu několika dekád od poloviny 60. let a svými čtrnáctipodlažními věžovými domy výrazně proměnilo městské panorama. Architekti Alois Hloušek a Ladislav Konopka napojili sídliště na solitér kolektivního domu z let 1959–1964 s brutalistní estetikou odkazující na dílo Le Corbusiera.

Sídliště Vltava se budovalo „na zelené louce“ v průběhu 70. a 80. let. Jeho specifikem je takzvaná obytná ulice vytvářející odpočinkový veřejný prostor určený pouze pro pěší. Občanská vybavenost je tu nadstandardní, navíc její realizace nebyla jako u většiny sídlišť ze stejného období ponechána až na závěr, ale věnovala se jí soustavná pozornost již v průběhu výstavby. Největší českobudějovické sídliště Máj pro více než 30 tisíc obyvatel vystavěné v průběhu 80. a na začátku 90. let označoval dobový tisk jako „satelitní město“. Je typickou ukázkou pozdní etapy panelové výstavby, kdy se upřednostňovalo ekonomické hledisko na úkor kvality urbanistického a architektonického řešení. Problematické jsou především nadměrná hustota zástavby, uniformita domů téhož technologického typu a nejasně definované centrum.

Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.

Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).

Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.

Termín: 22. června – 18. září 2016
Adresa: Senovážné náměstí 2 (před budovou Metropolu), České Budějovice

Další informace:
www.panelaci.cz
www.upm.cz
https://www.facebook.com/panelaci

Nabídka programů pro školy: www.panelaci.cz/stranka/pro-skoly.
tisková zpráva