Diskuzní večer se uskuteční tento čtvrtek 5. března 2015 od 19.00 v prostorách Knihovny Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1).
Pojem participace je dnes v kurzu. Základní kámen rétoriky občanských sdružení stále častěji proniká také do slovníku pražských komunální politiků.
O přínosnosti zapojení veřejnosti do procesů správy města nahlas nikdo nepochybuje, když se však jedna či druhá strana pokusí některý z participačních procesů zorganizovat, není výjimkou, že výsledky takového pokusu o „součinnost“ zdaleka neodpovídají prvotním dobrým úmyslům. Jednou z příčin takového výsledku může být to, že pod pojmem participace nerozumíme všichni to samé. Co znamená spoluúčast, spolupráce, spolurozhodování, veřejná diskuze, zapojování a komunikace v případě konkrétních procesů správy města? Existuje univerzální návod na „správnou“ participaci? Jaké formy participace známe a využíváme? Existují procesy v řízení města, ve kterých je naopak participace širší veřejnosti nepřínosná či dokonce škodlivá? Lze do správy města skutečně zapojit všechny jeho obyvatele a to včetně těch, kteří o to nestojí?
O svých zkušenostech s pozitivními i negativními příklady participačních aktivit budou hovořit: Petr Návrat, vedoucí oddělení participace na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a hlavní tvůrce připravovaného pražského manuálu participace, Radek Vondra, starosta městské části Praha 14 a Renata Chmelová, spoluzakladatelka občanské iniciativy Společně pro desítku a členka zastupitelstva Prahy 10.
Diskuze je součástí cyklu Pražská odysea – budoucnost města jako společný úkol, který se bude věnovat budoucnosti Prahy jako úspěšného, bezpečného, zdravého a konkurenceschopného města 21. století.
Těšíme se na Vaši účast.
IPR Praha











Takže ploty z tújí vyšly z módy a místo nich přichází bambus?
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!