Pasivní bytové domy Innsbruck

Dům a místo – vepsaná struktura
Do složité urbanistické situace tvořené výškovými budovami a přilehlým železničním viaduktem vepisujeme dvě nové budovy. Jejich hmota je odpovědí na výrazné zastínění území, potenciál výhledů z bytů do okolí, minimalizaci přímého kontaktu fasád s tělesem kolejiště a ideální orientací domu vůči slunci a tím maximalizaci tepelných zisků v zimních měsících. Průsečíkem těchto koncepčních hladin je výsledná struktura s vysokou hustotou zastavěnosti území, vynikající prostupností ve všech směrech a maximálním počtem bytů v pasivním standardu. 

Atrium s pavlačemi
Centrálním prostorem v obou bytových domech je společné atrium. Je součástí pasivního konceptu domu, má však také funkci společenského prostoru s možností setkání. Mezi atriem a byty je vložena vrstva pavlačí s pobytovým prostorem přiléhající k bytovým jednotkám. Velkorysý prostor atria je ukončen světlíkem, který distribuuje rozptýlené světlo. Vzniká tak zcela odlišný vnitřní svět s prostorovou pestrostí a až sakrálním charakterem.

Kolektor tepla a společenský prostor
V posledních dvou podlažích jižní fasády navrhujeme prosklený převýšený společenský prostor se společnou kuchyní. V zimních měsících tento velkoryse prosklený prostor funguje jako kolektor slunečních paprsků a získaného tepla. Společně s atriem je důležitou součástí pasivního konceptu budovy.

Koncept fasád
Tvar, velikost a umístění okenních otvorů navrhujeme ve vztahu k intenzitě proslunění jednotlivých fasád během zimních měsíců. Zajišťujeme tak maximální tepelné zisky skutečně tam, kde vznikají. Pro stínění objektu v letních měsících jsou použity venkovní textilní rolety. Okna jsou navržena jako tepelně izolační trojskla.

 

Zahradní úpravy
Zahradně-architektonické řešení v maximální míře zvyšuje využitelnost exteriéru pro obyvatele nových a stávajících domů i všech, kteří se v prostoru pohybují. Toho je dosaženo jasnou čitelností prostoru a plynulým přechodem z urbánního území přiléhajícího k viaduktu do pobytového, herního a parkového území mezi domy. Cestní síť umožňuje velmi volný pohyb a je hierarchicky rozdělena dle frekvence a důležitosti.
Přestože se velká část úprav nachází na objektu garáží, pomocí mikromodelací a vegetace je nová plocha propojena se stávající částí, u níž dochází k adaptaci dnešního stavu. Hřiště jsou rozdělena kvůli bezpečnosti na mladší a starší věkovou kategorii, obě s vynikající dostupností.

Celý koncept je navržen tak, aby uměl adekvátně stárnout a časem tak získával na hodnotě.

 

Energetické schéma atria v létě a zimě
Atrium je nedílnou součástí pasivního konceptu domu. V létě je díky pohyblivému zastřešení stíněným exteriérem s možností přirozeného větrání. V zimních měsících se stává obřím kolektorem slunečního tepla. Pomocí nuceného větrání je ohřátý vzduch vháněn do centrálního tepelného výměníku kde ohřívá čerstvý vzduch, jenž je poté distribuován do bytů.

Hospodaření s vodou
Hospodaření s dešťovou vodou je maximálně soběstačné. Veškerá voda ze střech a zpevněných ploch je sbírána do rezervoáru – z toho je pak přibližně jedna polovina použita na splachování toalet a praní, druhá polovina pak na zálivku trávníků a výsadeb. Voda z mimořádných srážkových úhrnů, která přesáhne kapacitu rezervoáru, je použita k doplnění přírodě blízké vodní plochy s částečným vsakem. Nově budované objekty a zpevněné plochy tak není nutno napojit na městskou kanalizaci.

Autorská zpráva

 
Zadavatel: Innsbrucker Immobilien GmbH & Co KG a Wohnungseigentum Tiroler gemeinnützige Wohnbaugesellschaft m.b.H.
Program: pasivní bytové domy
Status: veřejná architektonická soutěž „Passivwohnbebauung Bienerstraße Innsbruck 191625“
Tým: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Martin Holý, Martin Kopecký, Vojtěch Kouřil, Šárka Kubínová, Matej Štrba, Jitka Šťastná