Paul F. Hirzel: vinařství v Idaho, USA

Klienti se rozhodli obnovit pionýrskou vinici nedaleko města Juliaetta, Idaho (první známou vinici v kaňonu řeky Potlatch).

Architekt: Paul F. Hirzel
Místo: Juliaetta, ID, USA
Realizace: 2013
Foto: Jim Van Gundy, Robert Hutchinson

Vinice se nachází na konci jedné místní silničky, zaříznuté do kopce, na suchém západním svahu. Nejlepší části pozemku byly zachovány pro vinici. Na vhodných místech jsou pak umístěny dvě stavby – jedna nad záplavovým údolím, druhá na úzkém čedičovém útesu s výhledem na třecí místo řeky Potlatch. Dům majitelů a pokoj pro hosty jsou umístěny v první z nich, druhá je určena pro speciální akce, jako jsou ochutnávky vín.
Místo má řadu problémů: letní teploty dosahují až 43 C^o, vyskytují se zde populace chřestýšů a užovek býčích (Pituophis catenifer sayi), opakované povodně (jen během výstavby byly dvakrát záplavy), omezený přístup pro stavební stroje. K těmto podmínkám životního prostředí přidali klienti ještě požadavek, aby stavby byly co nejblíže k řece kvůli chlazení a potěšení ze zvukových a vizuálních efektů.  Důležitý byl rovněž požadavek silných úspor energie. Stavební formy byly odvozeny z uvedených okolností.

Hlavní nosná konstrukce bytového domu je osazena na čtyřech osmipalcových (cca 20 cm) betonových molech. Hlavní molo je zdvojené, aby vznikl prostor pro technické / elektrické systémy, které jsou laterálně vedeny do místností. Výška podlahy mostní konstrukce (905 metrů nad mořem), byla stanovena hydrologickou analýzou a je nastavena nad třista- až pětisetletou vodu. To slouží i jako ochrana proti zamoření hady. 4,5 m hluboká ocelová příhrada systému Howe překlenuje 24,5 m rozpětí s vyrovnávacími konzolami 10, resp. 5 m na každém konci. Delší konzola je vysunutá nad řeku, zatímco druhá pokračuje k můstku na parkoviště.


Umístění stavby se díky mostu a rampě proplétá stávajícím topolovým hájem. Tři hlavní části klimatizované podlažní plochy, křídlo majitele, křídlo pro hosty a společná část s kuchyní, jídelnou a halou, jsou důsledně oddělené budovy s vlastním systémem topení/chlazení. Jsou ze všech stran super-izolovány a jsou nezávislé na ocelové mostní konstrukci; jsou proto označovány jako „tři chladničky na mostě“. Tyto tři částí spojují neklimatizované stíněné a prosklené chodba s verandou, které mohou být otevřeny podle potřeby a jejichž teplota a větrání jsou řízeny ručně.



Ocelová mostní příhrada nese dřevěnou mříž, která stíní dolní klimatizovaný prostor a snižuje zatížení chlazení o 20%. Sekundární výhodou je přístupný střešní plášť pro snadnou údržbu střechy a pro šibalskou ochutnávku vín, protože střecha nemá žádné zábradlí.



Přístupnost po pouze úzké jednopruhové silničce si vynutila dimenzování prefabrikovaných článků příhrady k přepravě na krátkém přívěsu a instalaci pomocí malého výložníkového jeřábu.
Druhá konstrukce (prostor pro akce) je od hlavní stavby vzdálena zhruba 300 metrů po toku řeky.




Malá budova má vnější ocelovou konstrukci, která vyčnívá asi 12 metrů nad řeku. To bylo nutné, aby bylo splněno pravidlo pro říční překážky, podle kterého základové zdi nesmí být v okruhu 30 m od středu řeky.  Konzola rovněž poskytla platformu pro výhled na vzácné třecí místo dole v řece. 

Všechna konstrukční spojení obou staveb jsou šroubovaná, bez svařování, aby se zamezilo nebezpečí požáru.  V důsledku toho mohou být domy rozebrané a odstraněné z pozemku, zbydou pouze betonová mola. 
Interiéry staveb jsou utilitární, místní borovice, pohledové rámové řezivo, standardní opláštění překližkou. Prostor pro akce má utěsněné OSB podlahy. Vnější povrchy sestávají z kovových obkladů Galvalume, pozinkované oceli a olejovaných palubek z garapy.

Protože v podstatě obě konstrukce mají „lešení“, jako součást návrhu, byly stavební náklady udrženy na minimu.