Pavilon environmentálních studií ČZU

Česká zemědělská univerzita v Praze se každoročně umisťuje na předních místech mezinárodních žebříčků hodnotících ohleduplnost provozu instituce k životnímu prostředí. Využití různých forem zelených fasád se závlahovým systémem a využitím dešťových a šedých (splaškových) vod přináší esteticky atraktivní řešení, které snižuje energetické nároky provozu budovy, zlepšuje mikroklima a koloběh vody celé lokality. Kompozicí budova respektuje ráz kampusu, zachovává tvar fasád původních budov a končí organickou křivkou. Stavbu završuje střecha s extenzivní, tedy bezúdržbovou, i intenzivní výsadbou, vhodná jako místo k setkávání při nejrůznějších příležitostech. „Pavilon není jen důkazem dnešních technologických možností, je sám i svébytnou a důležitou laboratoří, kde naši vědci a studenti budou moci využité postupy zkoumat, hodnotit a optimalizovat,” řekl u příležitosti zahájení provozu pavilonu rektor ČZU prof. Petr Sklenička.  

Zvláštní pozornost byla věnována nakládání s vodami a modro-zelené infrastruktuře, tedy kombinaci prvků budovaných v harmonii s přírodou. Pokročilý systém pro nakládání s dešťovými a šedými vodami zahrnuje jejich předúpravu, venkovní akumulaci v podzemní i povrchové nádrži, odkud voda proudí k přečištění ve vertikálním kořenovém filtru a k další úpravě a distribuci. Celý systém je zdrojem pro závlahu zelených střech a vertikálních zahrad s možností využití pro splachování WC. 

 
“Náš pavilon naplňuje vizi spolupráce vědecko-pedagogických kapacit s veřejnou i soukromou sférou v nadnárodním měřítku. Je místem, kde se za využití inovativních estetických prvků synergicky propojují laboratoře, kanceláře, ateliéry a technické zázemí. Vyhovuje přísným požadavkům nejprestižnějších grantů, jako je třeba právě řešený ERC Consolidator Grant,” doplňuje děkan FŽP prof. Vladimír Bejček. Neopomenutelný je vlastní výzkumný potenciál pavilonu. Komplexní digitální informační model budovy (BIM) umožňuje vytvářet, spravovat a vyhodnocovat údaje o pavilonu během celého jeho životního cyklu. Unikátní infrastruktura pavilonu usnadňující sdílení digitálních dat o růstu rostlin, mikroklimatu a dalších aspektech podpoří výzkumné projekty v oblasti ekologie a inovativního stavebnictví a rozšíří naše pochopení udržitelného designu.

Výstavba nového pavilonu proběhla v letech 2021–2023, celkové finanční náklady činí 269 milionů korun a jsou hrazeny ze zdrojů ČZU a z finančního programu Rozvoj a obnova materiálně technické základy veřejných vysokých škol – MŠMT.

Tisková zpráva ČZU, upraveno a kráceno