Multifunkční projekt vznikl s ohledem na environmentální výzvy tak, aby byla budova trvale udržitelná z hlediska nákladů na provoz i vlivu stavby na okolní prostředí. Fakulta využívá tepelná čerpadla, fotovoltaické panely i stanici pro dobíjení elektromobilů. FVE na střeše pavilonu má špičkový výkon 19,8 kWp. Vnitřní mikroklima budovy zlepšuje systém řízené ventilace, stínění pomocí slunolamů a vegetační střecha. Vnější prostředí zase příznivě ovlivňuje vnitroblok se zelení. Dešťová voda jímaná z okolních pozemků i střechy do akumulačních nádrží slouží po přefiltrování a smíchání s vodou z vodovodu ke splachování toalet a zalévání. Nejnovějším prvkem je osazení zelené pochozí střechy hmyzími hotely, které přinesou mnoho užitku a budou i zajímavým prvkem při praktické výuce studentů.
„Toto ocenění nás velice těší. Adaptace na klimatickou změnu je nejen součástí vzdělávání a výzkumu probíhajícího na Fakultě tropického zemědělství, ale promítá se i do udržitelnosti „zeleného“ pavilonu, který byl koncipován s ohleduplností k životnímu prostředí od samého počátku, a také s důrazem na využití alternativních zdrojů energie,“ řekla tajemnice FTZ ČZU v Praze a zároveň koordinátorka projektu, Dr. Lucie Ackermann Blažková.
Přesun do nové budovy s moderními laboratořemi po 60 letech existence byl výsledkem úsilí zakladatele fakulty, předchozího děkana profesora Jana Banouta, jehož ambicí bylo poskytnout akademikům i studentům ty nejmodernější prostory pro výzkum v oblasti tropického zemědělství. „V Evropě jsme unikátem, v současnosti není mnoho fakult, které by disponovaly podobnou moderní infrastrukturou,“ řekl.
V pavilonu nyní sídlí Mezinárodní agrolesnická unie (International Union of Agroforestry) IUAF, která má za cíl sdružovat zájemce o agrolesnictví a podpořit jeho rozvoj výzkumem, praktickými zkušenostmi, ale i politickými nástroji vhodnými pro jednotlivé země.
Důraz na udržitelnost a boj s klimatickými změnami je fakultě vlastní i v oblasti výzkumu a studia. Tento trend vyznává i děkan fakulty profesor Patrick Van Damme, který se právě vrátil z Konference OSN o změně klimatu v Glasgow a rozhovořil se o roli, kterou může fakulta v tomto ohledu sehrát. On sám se roky angažuje v projektu GREAT GREEN WALL (zalesňování Sahary a mnoho dalších).
„Neměli bychom importovat odlesňování / deforestaci ze zahraničí. Jako spotřebitelé máme zodpovědnost vytvářet tlak na výrobce. Většina čaje, kakaa a palmového oleje končí na našich trzích. Zde můžeme jako fakulta sehrát roli někoho, kdo informuje a poskytuje studie a výsledky, které nabádají firmy, potažmo politiky, aby aplikovali udržitelné principy,“ řekl profesor Van Damme. „Jak to u globálních výzev bývá, i zde začíná proměna světa k lepšímu konkrétním činem. Naše budova je skvělým příkladem, že to může fungovat,“ dodal děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze profesor Van Damme.
Tisková zpráva
Projekt byl publikován v časopise Stavba 2/2021


















Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…