Pavla Melková: přednáška Poezie je jazyk budoucnosti a představení knihy Vnitřní čas

PAVLA MELKOVÁ: POEZIE JE JAZYK BUDOUCNOSTI
Přednáška s debatou a představení knihy Vnitřní čas proběhne v úterý 8. října od 18.00 v Desfourském paláci, Na Florenci 21a v Praze.

„Chudý není ten, kdo málo vlastní, ale ten, kdo málo vidí.“ (Radka Denemarková)
 
Náš svět se vzdaluje od humanistických zásad. Chceme-li toto směřování reálně ovlivnit, je třeba zabývat se prakticky konkrétními tématy, směřujícími k činům. Společenskými, ekologickými, sociálními, kulturními, ekonomickými, politickými. Činům ale předchází myšlení. A změnám v konání předchází změna myšlení.
Abychom chtěli a dokázali něco změnit, musíme nejprve vidět, cítit a chápat svět okolo nás i sami sebe.
Abychom mohli konat společně, musíme viděné, cítěné a chápané chtít i umět předat lidem a s lidmi sdílet.
Aby ostatní našemu sdělení porozuměli, musíme hledat pravdivý a srozumitelný jazyk.
Současnost je přeplněná hlasitou řečí, která nic nesděluje. Jazyk z velké části ztratil svojí pravdivost a s ní i váhu a sdělnost. Stále víc se stává nástrojem manipulace, kde se slova odpojila od svého významu a zastupují zneužitým jazykem zfalšovanou realitu. 
Zároveň většina lidí už není schopna nebo ochotna číst ani poslouchat texty delší, než je formát zpráv na sociálních sítích. 
Jak tedy najít jazyk, který dokáže předat viděné, cítěné, myšlené a zároveň, byť třeba nerad, akceptovat realitu čtenáře a posluchače dneška? Který umí být stručný, a přitom nerezignuje na plnost obsahu a podstatu sděleného?
Myslím, že jedním z takových jazyků může být poezie. Poezie, označovaná dnes za přežitek minulosti, produkt nepraktického snění, nepřiléhající k pragmatickým a technokratickým tématům doby.
Sama jsem ale naopak přesvědčená, že poezie může být uměleckým jazykem budoucnosti. 
Protože je jazykem našeho rozhovoru s vlastním nitrem, se světem okolo nás, s druhým člověkem. Jazykem redukovaným na mez podstaty. Způsobem, jak prohlubovat schopnost vidět, cítit, ale i myslet. Je lékem na přemíru i bezobsažnost. A to vše budeme myslím čím dál tím víc potřebovat.

Anotace ke knize Vnitřní čas
Pavla Melková, Michal Škoda
Nová sbírka poezie Pavly Melkové je propojena s autorskými deníky výtvarníka Michala Škody. Autoři nás společně provádějí cestou skrze obrazy vnímání prostředí našeho života. Procházíme časem a prostorem každodennosti. Pocit, který v nás prostředí vyvolává, vytváří obraz v naší hlavě. Není to už obraz reálného místa, ale prožitku z něj. Ten se stává součástí našeho vnitřního prostoru a propojuje se s krajinou duše.

Slova poezie jsou obrazem, výtvarný obraz je poezií. Nabízejí nám jazyk prožívání místa, jazyk propojení našeho vnitřního prostoru s ním, jazyk zákoutí duše. Jeho čtení i vytváření prohlubuje citlivost a schopnost porozumění okolnímu světu i sobě samým. A možná dokáže být i jazykem – lávkou dorozumění člověka s člověkem.

Vydalo nakladatelství Archa  v českém a anglickém originále, jako svou stou a stoprvní publikaci.  152 stran. Zlín 2019.
Edice poezie svazek 9.

www.nakladatelstviarcha.cz
https://ctyridny.cz/program-2019/poezie-je-jazyk-budoucnosti/

podle podkladů pořadatele