Před 80 lety byla otevřena Bílá labuť

(ČTK) – Původně zájezdní hostinec a pivovar a později i proslulý šantán a jeden z prvních pražských kabaretů stávaly kdysi na místě v pražské ulici Na Poříčí, kde byl před 80 lety, 18. března 1939, otevřen obchodní dům Bílá labuť. Až do roku 1975, kdy byly otevřeny další domy – Kotva a Máj, byl tento funkcionalistický palác ze skla a železobetonu největším a nejmodernějším obchodním domem v Praze. Bílá labuť je dnes odleskem své dřívější slávy.

Při svém otevření v roce 1939 vzbudila tato stavba architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého pozornost, neboť byla vybavena i řadou v Čechách tehdy nevídaných vymožeností: například eskalátory, vytápěním vedeným ve stropě nebo klimatizací. Pyšnila se dokonce i evropskými unikáty – pokladní potrubní poštou či automatizovaným (skluzovým) sběrem odpadu. Neobvyklé bylo i reklamní osvětlení, jemuž dominovala neonová osmimetrová otáčející se labuť.

Pozoruhodná ve své době byla také kapacita a rychlost výtahů a pojízdných schodů (až 4000 osob za hodinu). Instalováno bylo celkem pět velkých osobních výtahů po 10 osobách, výtah nákladní a z přízemí do prvního patra pohyblivé schodiště (první v Praze umístěné v interiéru – jako první eskalátor v Československu bývají uváděny dřevěné pohyblivé schody na trase zrušené pozemní lanovky na Letnou, které fungovaly v letech 1926 až 1935.

Celkem měl objekt 11 pater, z toho dvě pod zemí. Nad šestým administrativním patrem byla třípatrová věžová nástavba s terasou, tehdy přístupnou veřejnosti. O tři patra níže byla menší terasa pro zaměstnance, kteří tam mohli na lehátkách pod slunečníky trávit polední pauzu. Pro zákazníky byla v každém patře odpočívadla, vychovatelky v dětském koutku se staraly o malé děti, k dispozici byla také úschovna zavazadel a dětských kočárků.

Hlavní fasáda Bílé labutě do výše pěti pater byla vlastně jediným obrovským oknem o ploše 30 x 18 metrů, na něž bylo použito 180 tabulí neprůhledného stříbrošedého skla tepelně a zvukově izolujícího. Zařízení interiéru pak navrhl akademický architekt Jan Gillar.

Bílá labuť vyrostla na místě, kde stával jednopatrový dům se zájezdním hostincem u kdysi frekventované kupecké cesty. V domě byl proslulý šantán, který se v 80. letech 19. století odstěhoval do Ostrovní ulice, ale až do roku 1937 v něm zůstal slavný kabaret U Labutě. Od roku 1910 v domě bylo i kino Invalidů. Ve 30. letech 20. století pak dům koupil známý pražský podnikatel Jaroslav Brouk, aby na jeho místě vybudoval moderní „obchoďák“. Starou budovu v létě 1937 zboural a za 25 měsíců na jejím místě vystavěl skleněný palác.

Obchodní dům od té doby prošel několika dílčími rekonstrukcemi. Svému účelu sloužil i za bývalého režimu. V posledních letech ale tato klasická nákupní střediska bojují s novými moderními centry budovanými především na okrajích velkých měst, která zákazníkům nabízejí větší komfort a širší služby.

Nejstarší moderní obchodní dům v Praze (Haasův dům) vyrostl Na Příkopech v letech 1869 až 1871 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Aleše Linsbauera. Za reprezentační fasádou s korintskými sloupy, kterou vyprojektoval vídeňský architekt Theofil Hansen, se skrýval systém litinových konstrukcí.

Doplněno Stavbaweb:
Bílá labuť je zapsaná na seznamu kulturních památek. Objekt je památkově chráněn již od 3. května 1958. Jeho současné využití není ideální, objekt je částečně prázdný, lidé tam nenakupují. V minulosti již byla vypracována řada studií a projektů řešících nové účelné využití, ale žádný nebyl realizován. NPÚ/ Obchodní dům Bílá labuťwww.bilalabut.cz